Sleva na vyživované děti ve společné domácnosti - oficiálně nazývaná daňové zvýhodnění - v posledních letech stoupla.
Pro příjmy za rok 2017 ještě zůstala daňová sleva na první dítě na 13 404 korunách ročně, ale u druhého dítěte se zvyšovala o 200 korun měsíčně na 19 404 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 24 204 korun ročně.
Pro příjmy za rok 2018 pak stoupla i na první dítě - o 150 korun měsíčně na 15 204 korun ročně. Vyšší daňové zvýhodnění na první dítě se u zaměstnanců poprvé projevilo ve výplatě za leden 2018, u OSVČ až v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2019.
Pro příjmy za rok 2019, 2020 a 2021 zůstává daňové zvýhodnění ve stejné výši.
| Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě (roční částka za zdaňovací období) |
|||
| na první dítě | na druhé dítě | na třetí a každé další |
|
| za rok 2014 | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč |
| za rok 2015 | 13 404 Kč | 15 804 Kč | 17 004 Kč |
| za rok 2016 | 13 404 Kč | 17 004 Kč | 20 604 Kč |
| za rok 2017 | 13 404 Kč | 19 404 Kč | 24 204 Kč |
| za rok 2018 | 15 204 Kč | 19 404 Kč | 24 204 Kč |
| za rok 2019 | 15 204 Kč | 19 404 Kč | 24 204 Kč |
| za rok 2020 | 15 204 Kč | 19 404 Kč | 24 204 Kč |
| za rok 2021 | 15 204 Kč | 19 404 Kč | 24 204 Kč |
Nárok na daňovou slevu na dítě
Podmínkou pro využití slevy je, že jde o takzvané vyživované dítě, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost - například cestování po světě - vás nicméně o slevu nepřipraví.
Na slevu máte nárok jen za kalendářní měsíce, na jejichž počátku splňujete obě podmínky ("vyživování" a společná domácnost). V měsíci, kdy se dítě narodilo, lze slevu uplatnit vždy. Například při porodu na konci srpna si tedy můžete z daní odečíst pět dvanáctin roční slevy.
Jestliže dítě v jedné domácnosti vyživuje více poplatníků (typicky matka a otec), může daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatnit v tomtéž kalendářním měsíci nebo roce jen jeden z nich.
Málo známou možností je, že daňové zvýhodnění na dítě můžou uplatnit například i babička nebo dědeček, jestliže rodiče dítěte nemají příjmy, z nichž by mohli toto zvýhodnění uplatnit (a naopak prarodiče takové příjmy mají).
Za "vyživované" se považuje především dítě, které je nezletilé (tedy do dovršení 18 let věku). Hranici lze posunout až do dovršení 26 let, jestliže se dítě "soustavně připravuje na budoucí povolání" nebo když nemůže studovat nebo pracovat kvůli nemoci, úrazu či dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu.
Za "soustavnou přípravu na budoucí povolání" se v zásadě považuje studium na středních a vysokých školách v České republice nebo i v cizině, pokud je rozhodnutím ministerstva školství postaveno na roveň studia v ČR.
Výjimkou je dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních (nikoliv vysokých) školách, je-li student v době takového studia výdělečně činný (kromě takzvaných dohod) nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Druhou výjimkou je studium za trvání služebního poměru (pozor, pracovní poměr nevadí).
Slevu tedy lze uplatnit například i na dvaadvacetileté "dítě", pokud standardně studuje vysokou školu - nezávisle na tom, že si při studiu přivydělává. Podmínkou však je, že žije v domácnosti s tím, kdo si slevu uplatňuje.
Sleva na dítě pro OSVČ
Od posledních úprav mohou živnostníci uplatnit daňové zvýhodnění na děti stejně jako zaměstnanci bez ohledu na to, jestli uplatňují paušální, nebo reálné výdaje. Je nutno jen dodržet limit minimálních zdanitelných výdajů, tedy šestinásobek minimální mzdy (viz níže).
Dříve (u příjmů za rok 2017) si podnikatelé mohli vybrat, zda využijí do té doby běžný systém (vyšší limit na paušály, ale beze slev), nebo nový (nižší limit, ale se slevami). Počínaje příjmy za rok 2018 už platí jen nový systém.
Daňový bonus
Zatímco běžné slevy (na poplatníka, manželku, studenta či zdravotně postiženého) si můžete odečíst od daně jen do výše vypočtené daňové povinnosti, u "slevy na dítě" lze využít i daňový bonus.
Pokud se po odečtení slevy z vaší daňové povinnosti dostanete "do minusu" (nárok na daňové zvýhodnění je vyšší než původně vypočtená daňová povinnost), stane se vzniklý rozdíl takzvaným daňovým bonusem.
Díky bonusu nejenže státu nezaplatíte žádné daně, ale ještě od něj něco získáte. Maximálně můžete v roce 2020 - stejně jako v roce předchozím - dostat 60 300 korun, minimálně stovku (vychází-li vám bonus nižší než 100 korun, nedostanete nic).
Daňový bonus však může uplatnit jen ten, kdo v roce 2021 vydělá alespoň šestinásobek minimální mzdy, tedy 91 200 korun ročně (to je limit pro příjmy za rok 2020). Limit pro příjmy za rok 2020 činil 87 600 Kč. Částka meziročně stoupla v souvislosti se zvýšením minimální mzdy. Do limitu se počítají pouze příjmy ze zaměstnání a podnikání, nezapočítávají se již příjmy z kapitálu a z pronájmu (viz níže).
Omezení daňového bonusu
Počínaje příjmy za rok 2018 se omezil okruh příjmů, které se do tohoto limitu počítají. Zařadit lze jen výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, nikoliv už příjmy z nájmu nebo kapitálového majetku. Ministerstvo financí tak omezilo jejich umělé navyšování - hlavně prostřednictvím fiktivního nájmu se totiž k bonusu dostávalo více lidí.
