Rodičovský příspěvek 2021

Aktualizováno 28. 2. 2021 21:00
Nárok na rodičovský příspěvek má jeden z rodičů, a to na nejmladší dítě v rodině, nejdéle do čtyř let věku dítěte.
Foto: Thinkstock

Pokud si matka platila nemocenské pojištění, obvykle po porodu nejdříve čerpá peněžitou pomoc v mateřství a teprve zhruba od šestého měsíce pak rodičovský příspěvek.

Od 1. ledna 2020 byl rodičovský příspěvek navýšen z 220 tisíc na 300 tisíc korun (v úhrnu za celou dobu pobírání rodičovského příspěvku na jedno dítě), a to pro rodiče, kteří aktivně čerpají tento příspěvek na dítě mladší 4 let k 1. lednu 2020, a pro rodiče, kteří začnou rodičovský příspěvek čerpat kdykoli od tohoto data. Na vícerčata je rodičovský příspěvek nyní 450 000 korun (jde o nárůst o 120 tisíc). Celková výše rodičovského příspěvku zůstává i pro rok 2021 stejná.

Rychlost čerpání rodičovského příspěvku

Od roku 2018 skončila maximální možná výše příspěvku za měsíc, která do té doby činila 11 500 korun. Rodiče s vyššími příjmy tak mohou celkovou částku vyčerpat rychleji než do konce druhého roku dítěte, jak tomu bylo dříve.

Minimální doba, za kterou může být rodičovský příspěvek vyčerpán, nově dosahuje jen šest měsíců. Rychlejší čerpání je i nadále navázáno na velikost příjmů. Zůstává totiž limit, podle něhož měsíční výše rodičovského příspěvku nesmí být vyšší než 70 procent vyměřovacího základu - tedy zjednodušeně hrubého měsíčního výdělku.

Zároveň se od roku 2018 uvolnily dosud přísné podmínky čtyřletého čerpání pro rodiny, které nedosáhly na peněžitou podporu v mateřství. Tedy zjednodušeně řečeno, pokud si rodič neplatil nemocenské pojištění - typicky podnikatelé, studenti nebo nezaměstnaní.

Do roku 2018 platilo, že kdo kvůli tomu nedosáhl na peněžitou pomoc v mateřství, která se pobírá těsně před porodem a po porodu, musel 220 tisíc korun rodičovského příspěvku vyčerpat jen podle předem daného scénáře - konkrétně 7600 korun měsíčně do konce devátého měsíce věku a následně 3800 korun měsíčně do čtyř let věku dítěte. Od roku 2018 si tito rodiče mohli volit čerpání příspěvku až do výše 7600 korun, a zkrátit si tak celkovou dobu čerpání nejvíce na tři roky.

Od ledna 2020 se tento limit zvýšil na 10 000 Kč měsíčně (u vícerčat 15 000 Kč). Minimální doba, za kterou je možné příspěvek vyčerpat, je tak nastavena na 30 měsíců.

Více času "v jeslích"

Poslanci schválili také navýšení počtu hodin - na 92 hodin měsíčně, které mohou děti do dvou let strávit ve školce, dětské skupině nebo jiné formě hlídání, aniž by přitom rodiče přišli o nárok na rodičovský příspěvek. Docházka dítěte staršího než dva roky se nesleduje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy