reklama
 
 

Daň z nabytí nemovitostí 2017, daň z převodu nemovitostí

AKTUALIZOVÁNO 1. 2. 2017
Daň z nabytí nemovitostí nahradila dřívější daň z převodu nemovitostí.

Od roku 2014 se dosavadní daň z převodu nemovitostí změnila na daň z nabytí nemovitostí. Sazba daně zůstává i pro rok 2017 čtyřprocentní (nezávisle na případném příbuzenském vztahu). Za každý milion ceny nemovitosti se tak státu odvádí 40 tisíc korun.

Od 1. listopadu 2016 se změnila pravidla pro placení daně z nabytí nemovitých věcí (dříve nazývané daň z převodu nemovitostí). Hlavní změna spočívá v osobě, která daň platí. Zatímco dříve to zákon nechával na dohodě kupujícího s prodávajícím (a v drtivé většině to byl prodávající), nově to je vždy kupující.

"Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z majetkových daní, jež jsou vždy svým charakterem úzce spjaty se samotným majetkem, má být poplatníkem ten, kdo nemovitou věc nabývá," zdůvodňují změnu právníci ministerstva financí. Kupující platí daň z nabytí podle ministerstva financí ve většině evropských zemí.

Přiznání k dani z převodu nemovitostí musí poplatník podat nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí (nebo nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí).

Místně příslušným je finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se nachází nemovitost.

Předmětem daně je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem.

Skončila nutnost pořizování znaleckého posudku u staveb pro bydlení a rekreační účely. Finanční úřad má nově vyměřit poplatníkovi daň ve výši tří čtvrtin ceny místně obvyklé. Plátce, který s tím nebude spokojen, si může nechat znalecký posudek zpracovat a platit daň na jeho základě, pokud je pro poplatníka výhodnější. Náklady na pořízení posudku se nově mohou odečítat ze základu daně.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama