Daň z nemovitých věcí (dříve "daň z nemovitostí") je jedinou, která se platí předem. Pro její placení za rok 2017 je rozhodující vlastnictví už k začátku roku - tedy stav v katastru nemovitostí k 1. lednu 2017.
Přiznání k dani je nutno podat do 1. února, stačí přitom prokazatelné odeslání finančnímu úřadu v tento den. Nepodává ho ale zdaleka každý.
Přiznání musí podat hlavně lidé, kteří byli v minulém roce zapsáni jako noví vlastníci do katastru nemovitostí. Do konce ledna musí přiznání podat ale i ti poplatníci, kteří již podali přiznání v některém z předchozích zdaňovacích období, ale změnily se u nich "okolnosti rozhodné pro vyměření daně". Takovou okolností je například změna počtu vlastněných nemovitostí, změna rozlohy pozemku, kolaudace stavby či dobudování přístavby k rodinnému domu.
Naopak nové přiznání už nepodává ten, kdo jej ke svému bytu, domu, či pozemku již v minulosti podal a nic výraznějšího se u něj nezměnilo. Důvodem pro podání nového daňového přiznání není ani změna koeficientů a sazeb (výše daně), z nichž se daň z nemovitostí vypočítává.
Na samotné splatnosti daně se nic nemění - stačí ji zaplatit do konce května. A pokud je daň vyšší než pět tisíc korun, lze ji rozdělit do dvou stejných splátek a tu druhou zaplatit do konce listopadu.
Přijde složenka nebo požádejte o e-mail
Může se ale změnit výše daně, pokud tak rozhodla obec, v jejímž katastrálním území nemovitost leží. Konkrétní výši daně se lidé tradičně dozvědí v květnu, kdy jim finanční úřady zašlou složenku s aktuální částkou.
Kdo chce místo složenky dostat od finančního úřadu platební údaje e-mailem, může o to požádat do poloviny března. "Tato služba je určena výhradně pro poplatníky, kteří nemají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO, a právnické osoby, které nemají zřízenu datovou schránku," dodává Eva Šikýřová ze společnosti BDO Tax (čtěte o této novince více).
Daň z nemovitosti je 100% příjmem obce, kde se nemovitost nachází.
Daňové přiznání a datová schránka
Pozor by si letos měli dát hlavně lidé, kteří mají zprovozněnou (aktivní) datovou schránku. Na ně se totiž vztahuje nová povinnost podávat všechna daňová přiznání (i další povinná oznámení daňové správě, například o změně adresy) povinně elektronicky.
Uživatelům datové schránky, kteří podají přiznání sice včas, ale v klasické "papírové" podobě (nebo sice elektronicky, ale jinak než ve formě předepsané datové zprávy), uloží finanční úřad pokutu. Ta činí jednotných 2000 korun a vznikne automaticky přímo ze zákona. Úřad tedy nemá možnost ji snížit nebo vůbec neuložit.
Paradoxně lépe na tom budou lidé, kteří daňové přiznání v termínu vůbec neodevzdají. Ti mají v praxi ještě nejméně týden čas. Pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení se totiž začíná počítat až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání.
"Pokuta za opožděné podání daňového přiznání se navíc nevyměřuje v případě, že její výše nepřesáhne 200 korun," dodává mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Například u běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitých věcí pohybuje kolem 1000 korun, by se na 200 korun pokuta vyšplhala až po více jak ročním zpoždění.
V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou - pokud daňové přiznání třeba až po výzvě z finančního úřadu odevzdáte, většinou se jí obávat nemusíte. Jen ten, kdo by přiznání neodevzdal ani po výzvě, dostane pokutu v minimální výši 500 korun.
