Rodinný dům

30. 3. 2012 12:05
Rodinný dům může mít mnoho podob, záleží na vkusu a požadavcích majitele.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Central Group

Slovy rodinný dům, se označuje určitý typ nemovitosti. Jde o samostatný objekt, který není součástí bytového domu. Mívá vlastní pozemek, který se využívá k různým účelům. Většinou se na něm zakládá zahrada. Ne ke všem domům ale automaticky náleží i pozemek. Například některé tak zvané řadové domy pozemek nemají, jen příjezdovou cestu. Takové domy navíc bohužel neposkytují příliš soukromí. V rodinném domě může žít jen nerozvětvená rodina, ale stejně tak může být dům vícegenerační. V tom případě často v přízemí bydlí prarodiče a nad nimi jejich potomci i s vnoučaty. Existují také dvojdomy. Ty mívají jednu boční stěnu společnou a většinou vypadají úplně stejně, liší se třeba barvou či typem fasády, barvou střechy nebo plotem a samozřejmě podobou zahrady. Dům může být pouze přízemní – tak zvaný bungalov – anebo může mít podkroví či další patro nebo dvě. Větší rodinné domy už se ale označují jako vily.

Dům může ušetřit spoustu peněz za energie

Domy mohou být postaveny z různých materiálů: existují zděné domy, ale i domy ze dřeva, tzv. dřevostavby. Dům může být i účelně postaven tak, aby byl jeho provoz co nejúspornější, tedy aby docházelo k co nejmenší spotřebě energie. Provoz takového domu je ekologický. Existuje i tak zvaný nulový dům, který je energeticky zcela samostatný. Důležité je zde kvalitní zateplení a doplňkem jsou alternativní zdroje energie, například solární panely nebo tepelná čerpadla.

Povinností a starostí je víc než v bytě

Majitel a obyvatel domu v jedné osobě mívá mnohem více starostí a povinností než majitel bytu. O bytový dům se stará družstvo, jeho majitel nebo město, péče o rodinný dům je ale na jeho obyvatelích. Je potřeba mít střechu v dobrém stavu, aby do objektu nezatékalo, okna musejí těsnit, je třeba nechávat pravidelně zkontrolovat komín, zajistit a kontrolovat hromosvod. Když přestane fungovat kotel na ohřívání vody nebo netopí topení, nikdo nezajistí nápravu za obyvatele. Musí se udržovat plot, který, pokud je ve špatném stavu, nesmí být nebezpečný lidem procházejícím okolo něj. O zahradu se také stará majitel domu.

Soukromí je nenahraditelné

Velkou výhodou oproti bytu bývá větší soukromí. Neustálé dupání sousedů nad hlavou, nekončící rekonstrukce sousedního bytu, něčí porouchaná pračka, která vás vytopí, slabé stěny, jimiž pronikne každý zvuk, to je v rodinném domě minulostí. Tedy pokud se členové vaší rodiny nebudou chovat podobně jako hlasití sousedé. Když si ale postavíte dům na venkově, musíte počítat s jinými zvuky navíc: motorová pila či cirkulárka, rány při opravování čehokoli na zahradě, sekačka a podobně. Můžete ale svůj dům izolovat proti hluku.

Pozor na zloděje

Větší důraz je třeba klást na zabezpečení. Do bytu, pokud není přízemní, se většinou může zloděj dostat jen dveřmi, takže stačí pořídit dveře bezpečnostní. Do domu vede ale mnohem více snadných cest: třeba okna, balkonové či terasové dveře. Je proto důležité s tím počítat a pořídit si kromě bezpečnostních dveří ještě bezpečnostní okna, jejichž úroveň zabezpečení se určuje podle toho, jak snadno jsou přístupná. Pomohou i pevné venkovní rolety nebo bezpečnostní folie, díky nimž se okno nerozbije. Pokud se ale zloděj přece jen dostane dovnitř, může být poslední záchranou alarm. Čidla v domě zachytí pohyb a mohou například prozvonit dvě telefonní čísla, která si určíte.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy