Stavební spoření 2021 a státní podpora

Aktualizováno 30. 3. 2021 16:40
V roce 2021 se pravidla pro státní podporu stavebního spoření nemění. Takzvané účelové omezení podpory neprošlo.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Stavební spoření je legislativně ukotveno v Zákoně o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.

V roce 2021 se pravidla pro státní podporu stavebního spoření nezmění.

Původně se měl státní příspěvek omezit jen na financování vlastního bydlení, vláda Petra Nečase ale tento návrh (z dílny ministra financí Miroslava Kalouska) nestihla prosadit.

Neprošla ani další změna, podle níž by stavební spoření mohly vedle stavebních spořitelen nově nabízet i banky. Novinka měla být účinná od roku 2015.

Změny ve stavebním spoření

Kalousek už dříve prosadil první fázi omezení státní podpory, a to počínaje příspěvkem za rok 2011, připsaným na začátku roku 2012. Stalo se tak ale o rok později oproti původnímu plánu, který neprošel přes Ústavní soud (původní konstrukci 50% zdanění příspěvku označil za nepřípustnou retroaktivitu).

Podpora tak nyní dosahuje maximálně 2000 korun ročně, a to včetně starých smluv uzavřených do roku 2003. Takový krok je podle Ústavního soudu přípustný, protože se týká jen nových, nikoliv už vyplacených příspěvků.

Zároveň klesla státní podpora na maximálně 10 procent z uspořené částky v příslušném kalendářním roce. Dříve činila 15 procent u smluv uzavřených po roce 2003, u starších smluv dokonce 25 procent.

Maximální částka úspor, z níž se podpora počítá, zůstala na 20 tisících (u smluv uzavřených do roku 2003 se počítala maximálně z 18 tisíc).

Skončilo také osvobození úroků od daně z příjmů, nově jsou zdaněny běžnou 15% sazbou stejně jako úroky v bance.

Co se nestihlo

Druhou fázi změn už poslanci schválit nestihli:

Od roku 2014 měl státní podporu získat jen ten, kdo ji použije na bydlení nebo si ke stejnému účelu vezme úvěr od stavební spořitelny. Šlo o takzvané účelové vázání státní podpory. Omezení se mělo vztahovat jen na státní podporu, nikoliv na celou naspořenou částku.

Ve hře byly také návrhy, aby státní podpora ke stavebnímu spoření mohla směřovat také na spoření na stáří (penzijní připojištění) a na školné.

Kalousek chtěl současně umožnit vstup na trh stavebního spoření i univerzálním bankám. "Zavedením této změny bude posíleno konkurenční prostředí a současně podpořena stabilita systému stavebního spoření," uvedlo ministerstvo financí v návrhu.

V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka neměla být limitována ve způsobu využití těchto peněz. Mohla by s nimi tedy nakládat stejně jako s jinými primárními vklady. Oproti tomu stavební spořitelny mají nakládání s vklady klientů omezeno zákonem.

Právě tato nerovnost se spořitelnám nelíbila. Zatímco by nadále musely vedle běžných úvěrů ze stavebního spoření poskytovat i překlenovací úvěry, bank se měla týkat jen povinnost poskytovat běžné úvěry ze spoření.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy