Státní rozpočet ČR

Aktualizováno 30. 3. 2021 10:10
Státní rozpočet České republiky je plán hospodaření státu, obvykle na rok. Přijímání rozpočtu popisuje a upravuje zákon o rozpočtových pravidlech. Státní rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákonem, jehož návrh vypracovává ministerstvo financí a schvaluje vláda.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Státní rozpočet České republiky je plán hospodaření státu. Ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet je ministerstvo financí. Účet státního rozpočtu spravuje Česká národní banka. Přijímání rozpočtu popisuje a upravuje zákon o rozpočtových pravidlech. Státní rozpočet České republiky schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákonem, jehož návrh vypracovává ministerstvo financí a schvaluje vláda.

Příjmy státního rozpočtu tvoří daně, sociální pojištění, evropské fondy, cla a další. Výdaje se týkají různých oblastí. Jsou to dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvky, výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, platy zaměstnanců veřejného sektoru a další.

Schodky a přebytky státního rozpočtu

Schodek (deficit) státního rozpočtu nastává ve chvíli, kdy výdaje státu jsou vyšší než jeho příjmy. Důsledkem je narůstající veřejný dluh.

Hospodaření státu v roce 2020 skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR. 

Přebytkové bilance dosáhl státní rozpočet České republiky v letech 1993-1995, od té doby stát každoročně hospodařil s deficitem až do roku 2016.

Přebytek v roce 2016 ve výši 62 miliard korun byl historicky nejlepším výsledkem, ale stál za ním hlavně mimořádně vysoký příliv peněz z EU.

Jeden z největších rozdílů mezi plánovanou a reálnou bilancí rozpočtu nastal zatím v souvislosti s ekonomickou krizí v roce 2009. Plánovaný schodek činil 38 miliard korun, ve skutečnosti však dosáhl 192 miliard, a stal se tak (prozatím) největším deficitem v historii České republiky.

Bilance státního rozpočtu v posledních letech:

Rok

Výsledek

2007

-66,39 mld. Kč

2008

-19,37 mld. Kč

2009

-192,39 mld. Kč

2010

-156,42 mld. Kč

2011

-142,77 mld. Kč

2012

-101 mld. Kč

2013

-81,26 mld. Kč

2014

-77,78 mld. Kč

2015

-62,8 mld. Kč

2016

+61,77 mld. Kč

2017

-6,2 mld. Kč

2018

+2,9 mld. Kč

2019

-28,5 mld. Kč

2020

-367,4 mld. Kč

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy