Ratko Mladič

26. 5. 2011 18:36
Bývalý generál bosenskosrbské armády Ratko Mladič byl dopaden po mnohaletém pátrání srbskou speciální jednotkou
Ratko Mladič
Ratko Mladič | Foto: Reuters

Ratko Mladič je jedním z hlavních strůjců války v Chorvatsku a Bosně z let 1991 až 1995. Jakožto velitel bosenskosrbské armády měl zodpovědnost za obléhání Sarajeva i za etnickou čistku na muslimských Srbech u města Srebrenica. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii jej kvůli obviněním z genocidy a dalších zločinů proti lidskosti stíhal už od roku 1996, ze všech hlavních protagonistů války v bývalé Jugoslávii byl posledním nepotrestaným.

Srbská speciální jednotka ho zatkla po mnohaletém pátrání 26. května 2011.

Mladič se narodil v roce 1942 v bosenské vsi Božinovič a už v Titově Jugoslávii působil jako armádní důstojník z povolání. V počátcích rozpadu federativního socialistického státu vedl armádu proti chorvatským jednotkám u města Knin. V květnu 1992 se pak stal velitelem čerstvě zřízené bosenskosrbské armády.

Byl jedním z hlavních iniciátorů ostřelování Sarajeva, během něhož zahynulo přibližně 11 000 lidí.

Masakr muslimské enklávy Srebrenica, kterou tehdy OSN ustanovila za takzvanou bezpečnou zónu, je považován za největší v Evropě od dob druhé světové války. Útok na zhruba čtyřicetitisícovou muslimskou komunitu skončil smrtí 8 000 bosenských mužů.

Krátce po válce sice na Mladiče padla obvinění z válečných zločinů, těšil se však přízni bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče a celkem nerušeně mohl nadále žít v Bělehradě. Srbsko se postupně dostalo pod silný mezinárodní tlak, požadována od něj byla větší spolupráce s haagským tribunálem. Po Miloševičově zatčení v roce 2001 Mladič náhle zmizel.

Zprávy o jeho úkrytu se různily, od zvěstí o přebývání v horských válečných bunkrech až po jeho setrvání v Bělehradě. Brusel dopadení Mladiče a Karadžiče stanovil jednou z hlavních podmínek přijetí Srbska do Evropské unie a po nástupu prozápadní vlády v roce 2008 spekulace o možném zatčení zesílily.

Stejně jako Karadžič, i Mladič je v Srbsku nadále populární a v bělehradských ulicích je stále možné narazit na oslavné nápisy s jeho jménem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

V Českém Švýcarsku byl v noci klid, drony objevily tři místa s vyšší teplotou

V národním parku České Švýcarsko byl v noci klid, drony objevily tři místa se zvýšenou teplotou v okolí Pravčické brány a Kozího hřbetu, uvedli v sobotu ráno hasiči.

V pátek hasiči požár po 20 dnech dohasili, nyní pokračuje fáze takzvané technologické pomoci, kterou koordinuje štáb Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. V sobotu se začnou vracet domů obyvatelé evakuovaných částí Hřenska a osad Mezná a Mezní Louky. Pro turisty zůstává tato část národního parku zavřená.

Podle generálního ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka budou dál požářiště monitorovat také drony s termokamerami. Vrtulníky, které se na boji s ohněm podílely, v pátek odletěly, ještě odpoledne ale nabíraly vodu z Labe a prolévaly půdu nad Hřenskem. Ohniska je podle Vlčka důležité hlídat a případně včas zasáhnout. Helikoptéry se tak mohou v případě potřeby do oblasti vrátit do 30 minut.

před 46 minutami

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy