Ratko Mladič

26. 5. 2011 18:36
Bývalý generál bosenskosrbské armády Ratko Mladič byl dopaden po mnohaletém pátrání srbskou speciální jednotkou
Ratko Mladič
Ratko Mladič | Foto: Reuters

Ratko Mladič je jedním z hlavních strůjců války v Chorvatsku a Bosně z let 1991 až 1995. Jakožto velitel bosenskosrbské armády měl zodpovědnost za obléhání Sarajeva i za etnickou čistku na muslimských Srbech u města Srebrenica. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii jej kvůli obviněním z genocidy a dalších zločinů proti lidskosti stíhal už od roku 1996, ze všech hlavních protagonistů války v bývalé Jugoslávii byl posledním nepotrestaným.

Srbská speciální jednotka ho zatkla po mnohaletém pátrání 26. května 2011.

Mladič se narodil v roce 1942 v bosenské vsi Božinovič a už v Titově Jugoslávii působil jako armádní důstojník z povolání. V počátcích rozpadu federativního socialistického státu vedl armádu proti chorvatským jednotkám u města Knin. V květnu 1992 se pak stal velitelem čerstvě zřízené bosenskosrbské armády.

Byl jedním z hlavních iniciátorů ostřelování Sarajeva, během něhož zahynulo přibližně 11 000 lidí.

Masakr muslimské enklávy Srebrenica, kterou tehdy OSN ustanovila za takzvanou bezpečnou zónu, je považován za největší v Evropě od dob druhé světové války. Útok na zhruba čtyřicetitisícovou muslimskou komunitu skončil smrtí 8 000 bosenských mužů.

Krátce po válce sice na Mladiče padla obvinění z válečných zločinů, těšil se však přízni bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče a celkem nerušeně mohl nadále žít v Bělehradě. Srbsko se postupně dostalo pod silný mezinárodní tlak, požadována od něj byla větší spolupráce s haagským tribunálem. Po Miloševičově zatčení v roce 2001 Mladič náhle zmizel.

Zprávy o jeho úkrytu se různily, od zvěstí o přebývání v horských válečných bunkrech až po jeho setrvání v Bělehradě. Brusel dopadení Mladiče a Karadžiče stanovil jednou z hlavních podmínek přijetí Srbska do Evropské unie a po nástupu prozápadní vlády v roce 2008 spekulace o možném zatčení zesílily.

Stejně jako Karadžič, i Mladič je v Srbsku nadále populární a v bělehradských ulicích je stále možné narazit na oslavné nápisy s jeho jménem.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Soud EU: Poláci musí ověřit nezávislost orgánu, který rozhoduje o penzionování soudců

Polský nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu, který má rozhodovat o penzionování soudců. Stanovil to v úterý Soudní dvůr Evropské unie, na který se s žádostí o stanovisko obrátila polská justice.

Nové kolegium rozhoduje spory týkající se snížení důchodového věku soudců polského nejvyššího soudu. Soud EU v červnu konstatoval, že zákon stanovující jejich odchod do penze na 65 let je v rozporu s unijním právem. Varšava již loni zákon částečně upravila a někteří penzionovaní soudci se vrátili do práce. Část z nich však zpět přijata nebyla a o jejich sporech rozhoduje právě kárné kolegium.

Zdroj: ČTK
Další zprávy