Muhammad Mursí

5. 7. 2013 21:20
Muhammad Mursí představoval projev dmeokracie v Egyptě. V roce 2012 byl po rezignaci Husního Mubáraka zvolen v demokratických volbách novým prezidentem.
Muhammad Mursí
Muhammad Mursí | Foto: Reuters

Muhammad Mursí se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem v Egyptě, ale v červenci 2013 byl po politických rozepřích svržen. Následující měsíce jsou stále ve znamení demonstrací, které v polovině srpna vyvrcholily v krveprolití, při němž zemřelo 464 obyvatel.

Narodil se v srpnu 1951, vystudoval univerzitu v Káhiře a také v Kalifornii, z níž si odnesl doktorandský diplom v oboru inženýrství. Určitý čas působil ještě na americké škole, pak se přesunul zpět do Egypta a vyučoval na tamní univerzitě v Zagazigu.

Byl členem Muslimského bratrstva. Vzhledem k tomu, že náboženským organizacím bylo za vlády Husního Mubáraka zakázáno politické působení, účastnil se voleb v roce 2000 do dolní komory parlamentu (Lidové shromáždění) jako nezávislý. V parlamentu zůstal do roku 2005.

V roce 2011 vytvořilo Muslimské bratrstvo organizaci Strana svobody a spravedlnosti, do níž Mursí přestoupil a stal se i předsedou.

Prezidentské volby 2012 v Egyptě

Od roku 1981 do roku 2011 byl prezidentem Egypta Husní Mubárak, který se své funkce vzdal až po nátlaku vyvolaném velkými demonstracemi. Nakonec mu byl u káhirského soudu udělen doživotní trest odnětí svobody.

Krátce před rezignací Mubáraka byl Mursí s dalšími představiteli Muslimského bratrstva na několik dní uvězněn.

Původním kandidátem do nadcházejících prezidentských voleb, které se uskutečnily v květnu a červnu 2012, byl za Muslimské bratrstvo el-Shater, nicméně byl diskvalifikován. Záložním kandidátem byl právě Mursí, který se tak stal jednou z dominantních osob voleb. V prvním kole získal podobný počet hlasů jako hlavní konkurent Ahmad Šafík, s nímž postoupil do druhého kola. V kampani proti Šafíkovi mohl využít to, že za Mubárakovy vlády byl premiérem, a tak je symbolem zlých časů.

24. června 2012 bylo definitivně oznámeno vítězství Mursího, a to poměrem 51,7 % hlasů.

Svržení Muhammada Mursího

Konec v prezidentském úřadě přišel po roce vládnutí. V Egyptě se opět začalo demonstrovat, částečně proti Mursímu, částečně na jeho obranu. Podnětů bylo několik. Po svém zvolení obnovil v původní podobě parlament, který v době vrcholících prezidentských voleb rozpustil egyptský soud s tím, že ho označil za neústavní. V oblasti ozbrojených složek omezil armádu a odvolal dosavadního ministra obrany.

Zásadní byly snahy o upevnění a zvýšení pravomocí z pozice prezidenta. V listopadu 2012 vydal dekret, kterým omezoval možnost soudů postavit se jeho zákonům a rozpustit parlament. Také se snažil zabránit ústavnímu soudu ve vlivu na ústavní výbor, který vytvářel novou podobu egyptské ústavy a ve kterém byla převážná část islamistických představitelů. Zatímco dekret po protestech nakonec odvolal, podařilo se mu prosadit ústavu v podobě, jakou připravil ústavní výbor (mj. udává maximální počet volebních období prezidenta jako dvě). Stvrdilo jej i lidové referendum v prosinci 2012.

Rozepře ve společnosti vyvrcholila na konci června 2013. Protesty doprovázely výročí Mursího v prezidentském úřadu. Masové demonstrace podpořila i armáda, která dala Mursímu krátký čas na vyřešení situace a dohodu s dalšími politickými představiteli. Mursí hodlal zůstat v pozici a prosazovat tak demokratický hlas lidu, který jej zvolil. Protože během dalších dnů k posunu nedošlo, byl Mursí armádou odstaven 3. července 2013. Zatím je držen na neznámém místě a nebyl z ničeho konkrétního obviněn.

Vedle toho se po svržení Mursího objevily informace, že je spolu s dalšími osobami vyšetřován pro podezření špionáže, podněcování k vraždám demonstrantů, z útoků na vojenská zařízení a poškozování ekonomiky země.

Egyptská justice nyní zjišťuje okolnosti, které vedly k uprchnutí Mursího a dalších z vězení, kam se dostal na začátku roku 2011. Původně jim měli pomáhat místní obyvatelé, ale spekuluje se o vztahu s radikálními skupinami, jako je Hamas a Hizballáh.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Indičtí policisté zastřelili podezřelé ze znásilnění a vraždy

Indičtí policisté zastřelili čtveřici mužů podezřelých ze znásilnění a vraždy 27leté veterinářky. Muži se pokusili během rekonstrukce na místě, kde se čin minulý týden odehrál, policisty odzbrojit a utéct. Ti ale zahájili palbu. Dva policisté jsou zranění. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC.

Spálené tělo veterinářky bylo nalezeno minulý čtvrtek pod silničním nadjezdem ve vesnici nedaleko města Hajdarábád. Podle policie byla oběť před smrtí zřejmě hromadně znásilněna, nicméně kvůli špatnému stavu jejího těla to lze jen těžko ověřit. Policie zatkla čtyři podezřelé a dočasně postavila mimo služby tři policisty, kteří podle rodiny oběti nereagovali dostatečně rychle poté, co byla veterinářka nahlášena jako nezvěstná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy