Muhammad Mursí

5. 7. 2013 21:20
Muhammad Mursí představoval projev dmeokracie v Egyptě. V roce 2012 byl po rezignaci Husního Mubáraka zvolen v demokratických volbách novým prezidentem.
Muhammad Mursí
Muhammad Mursí | Foto: Reuters

Muhammad Mursí se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem v Egyptě, ale v červenci 2013 byl po politických rozepřích svržen. Následující měsíce jsou stále ve znamení demonstrací, které v polovině srpna vyvrcholily v krveprolití, při němž zemřelo 464 obyvatel.

Narodil se v srpnu 1951, vystudoval univerzitu v Káhiře a také v Kalifornii, z níž si odnesl doktorandský diplom v oboru inženýrství. Určitý čas působil ještě na americké škole, pak se přesunul zpět do Egypta a vyučoval na tamní univerzitě v Zagazigu.

Byl členem Muslimského bratrstva. Vzhledem k tomu, že náboženským organizacím bylo za vlády Husního Mubáraka zakázáno politické působení, účastnil se voleb v roce 2000 do dolní komory parlamentu (Lidové shromáždění) jako nezávislý. V parlamentu zůstal do roku 2005.

V roce 2011 vytvořilo Muslimské bratrstvo organizaci Strana svobody a spravedlnosti, do níž Mursí přestoupil a stal se i předsedou.

Prezidentské volby 2012 v Egyptě

Od roku 1981 do roku 2011 byl prezidentem Egypta Husní Mubárak, který se své funkce vzdal až po nátlaku vyvolaném velkými demonstracemi. Nakonec mu byl u káhirského soudu udělen doživotní trest odnětí svobody.

Krátce před rezignací Mubáraka byl Mursí s dalšími představiteli Muslimského bratrstva na několik dní uvězněn.

Původním kandidátem do nadcházejících prezidentských voleb, které se uskutečnily v květnu a červnu 2012, byl za Muslimské bratrstvo el-Shater, nicméně byl diskvalifikován. Záložním kandidátem byl právě Mursí, který se tak stal jednou z dominantních osob voleb. V prvním kole získal podobný počet hlasů jako hlavní konkurent Ahmad Šafík, s nímž postoupil do druhého kola. V kampani proti Šafíkovi mohl využít to, že za Mubárakovy vlády byl premiérem, a tak je symbolem zlých časů.

24. června 2012 bylo definitivně oznámeno vítězství Mursího, a to poměrem 51,7 % hlasů.

Svržení Muhammada Mursího

Konec v prezidentském úřadě přišel po roce vládnutí. V Egyptě se opět začalo demonstrovat, částečně proti Mursímu, částečně na jeho obranu. Podnětů bylo několik. Po svém zvolení obnovil v původní podobě parlament, který v době vrcholících prezidentských voleb rozpustil egyptský soud s tím, že ho označil za neústavní. V oblasti ozbrojených složek omezil armádu a odvolal dosavadního ministra obrany.

Zásadní byly snahy o upevnění a zvýšení pravomocí z pozice prezidenta. V listopadu 2012 vydal dekret, kterým omezoval možnost soudů postavit se jeho zákonům a rozpustit parlament. Také se snažil zabránit ústavnímu soudu ve vlivu na ústavní výbor, který vytvářel novou podobu egyptské ústavy a ve kterém byla převážná část islamistických představitelů. Zatímco dekret po protestech nakonec odvolal, podařilo se mu prosadit ústavu v podobě, jakou připravil ústavní výbor (mj. udává maximální počet volebních období prezidenta jako dvě). Stvrdilo jej i lidové referendum v prosinci 2012.

Rozepře ve společnosti vyvrcholila na konci června 2013. Protesty doprovázely výročí Mursího v prezidentském úřadu. Masové demonstrace podpořila i armáda, která dala Mursímu krátký čas na vyřešení situace a dohodu s dalšími politickými představiteli. Mursí hodlal zůstat v pozici a prosazovat tak demokratický hlas lidu, který jej zvolil. Protože během dalších dnů k posunu nedošlo, byl Mursí armádou odstaven 3. července 2013. Zatím je držen na neznámém místě a nebyl z ničeho konkrétního obviněn.

Vedle toho se po svržení Mursího objevily informace, že je spolu s dalšími osobami vyšetřován pro podezření špionáže, podněcování k vraždám demonstrantů, z útoků na vojenská zařízení a poškozování ekonomiky země.

Egyptská justice nyní zjišťuje okolnosti, které vedly k uprchnutí Mursího a dalších z vězení, kam se dostal na začátku roku 2011. Původně jim měli pomáhat místní obyvatelé, ale spekuluje se o vztahu s radikálními skupinami, jako je Hamas a Hizballáh.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Paušální daň pro příští rok vychází 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

KLDR odpálila podle Soulu balistickou raketu krátkého doletu

KLDR odpálila do moře balistickou raketu krátkého doletu, informovala agentura AP s odvoláním na jihokorejskou vládu. Střela spadla zřejmě do vod mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, uvedla agentura Kjódó. Severokorejský velvyslanec při OSN zhruba v téže době na Valném shromáždění OSN v New Yorku vyzval Spojené státy, aby upustily od "nepřátelské politiky" vůči Severní Koreji.

Vypuštění rakety nepředstavuje okamžitou hrozbu pro americký personál, území ani pro spojence USA, sdělila v reakci armáda Spojených států, která má v Jižní Koreji na 28 000 vojáků. Odpálení střely však podle ní "zdůraznilo destabilizující dopady nedovoleného" severokorejského zbrojního programu.

Testy balistických raket zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Soul nejprve informoval o blíže neurčené střele, kterou KLDR odpálila do moře východně od svých břehů. Japonsko už tehdy uvedlo, že by mohlo jít o balistickou raketu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy