Litva

2. 1. 2012 16:00
Litevská republika je největší a nejjižnější z pobaltských států. Vznikla 1. 3. 1990 odtržením od Sovětského svazu.
Litva
Litva | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Litva sousedí s Polskem, s ruskou Kaliningradskou enklávou, s Lotyšskem a s Běloruskem. Leží při Baltském moři a délka jeho pobřeží dosahuje 90 km. Celé pobřeží je jedna souvislá písečná pláž, kterou narušuje 390 metrů široký průliv do Kurského zálivu. Hlavním městem je Vilnius.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Vilnius
Rozloha: 65 200 km²
Nejvyšší bod: Aukštojas (293,84 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel:  3, 2 mil.
Hustota zalidnění: 52 ob. / km²
Jazyk: litevština
Národnostní složení: Litevci, Poláci, Rusové
Náboženství: katolíci, pravoslavní
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 11. 3. 1990 (nezávislost na SSSR)
Měna: euro

Území dnešní Litvy bylo osídleno už od pravěku. Písemné záznamy dokládají, že již kolem roku 50 př. n. l. se odtud vyvážel jantar do římské říše. První státy vznikaly v 10. až 13. století a v roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Litevci si udrželi svou nezávislost v boji s německými křižáky. V roce 1385 vznikla Krewská unie, do níž patřila Litva spolu s Polskem. V roce 1569 pak smlouva s Královstvím Polska založila tzv. Lublinskou unii a pak Republiku obou národů. Na počátku 18. století (1702 – 1706) byla Litva okupována Švédy. Společný stát s Polskem trval do roku 1795, kdy došlo k třetímu dělení Polska. Litva byla rozdělena, Většina území připadla Ruskému impériu a menší část Prusku. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskou armádou. Po porážce Napoleona ruským carem Alexandrem I. zůstala Litva ruskou provincií.

Během první světové války bylo území Litvy obsazeno Německem. 3. března 1918 se Sovětský svaz při podpisu mírové smlouvy v Brestu vzdal velkého území, i Litvy. Litva se tedy osamostatnila, ale problémem byly špatné vztahy s Polskem, které obsadilo okolí města Vilniusu, jež Litva dosud považovala za své hlavní město. Novým hlavním městem se stal Kaunas. V roce 1923 získala anexí Litva přístav Klaipédu, kterou musela v roce 1939 vydat. Ve stejném roce zároveň získala zpět Vilnius po okupaci východních částí Polska. V dalším roce byla Litva okupována Sovětským svazem. A po napadení Sovětského svazu Německem v roce 1941 bylo území okupováno Němci až do roku 1944. V červenci 1944 Rusové společně s Poláky dobyli Vilnius a Litva se znovu stala součástí SSSR. Současná Litevská republika vznikla 11. března 1990 vyhlášením nezávislosti na Sovětském svazu. Poté se bohužel zhoršila hospodářská situace, musel být zaveden přídělový systém na potraviny. Sovětský svaz nezávislost Litvy neuznal a 13. ledna 1991 došlo k ozbrojenému konfliktu. Na konci roku 1991 projevily snahy o nezávislost další svazové republiky, takže se osamostatnění podařilo.

Hospodářství

Litva je poměrně rozvinutý průmyslově zemědělský stát. Má málo nerostných surovin (světoznámá je pouze produkce jantaru), proto v zemi neexistuje těžký průmysl. Rozvíjí se  chemický průmysl (výroba umělých hnojiv), zpracování ropy (rafinérie Mažeikiu). Litva je největším producentem elektrické energie v Pobaltí. Významné jsou: výroba a zpracování potravin, tabáku, textilu, dřeva, nábytku, skla, těžba rašeliny apod. Zemědělství hraje v Litvě mimořádnou roli, převládá živočišná výroba (70 %). Chová se skot, prasata a drůbež. Tradiční je chov koní. Pěstují se obiloviny (zejména krmné, ječmen, pšenice), brambory, cukrová řepa, len a zelenina. Rybářství je významné z hlediska zdejších tradic i stravovacích zvyklostí.

Obyvatelstvo a náboženství

Litevci tvoří asi 80 % obyvatelstva v zemi. Významné jsou menšiny polská (6, 7 %) a ruská (6, 3 %). Žijí zde ještě Bělorusové, Ukrajinci, Židé, Lotyši, Němci, Arméni a Romové. Úředním jazykem je litevština, Rusové se snaží prosadit i ruštinu, kterou ovládá většina obyvatel. Asi 79 % se hlásí ke katolické církvi, která má na rozdíl od všech ostatních bývalých sovětských republik dominantní postavení.

Politický systém

Zajímavosti

  • Bigos je tradiční polské a litevské jídlo ze zelí a masa. V předpisech se tradičně objevuje čerstvé i kysané zelí, červené maso, klobása, uzený bůček, houby a koření (pepř, sůl, bobkový list).
  • Kurská kosa je dosud plná záhad a starobylé atmosféry. Světoznámý rozsáhlý jantarový poklad z doby neolitu (434 předmětů) nalezený ve 2. polovině 19. století bohužel zmizel za druhé světové války, stejně jako legendární, též původem baltská, Jantarová komnata.
  • Roku 1989 pracovníci Francouzského geografického institutu vypočítali, že střed Evropy leží 26 km severně od Vilniusu u vesnice Purnuškės.

Litva je poloprezidentskou parlamentní republikou.  Prezident je volen přímou volbou na pětileté období. Jednokomorový parlament má 141 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Pro vstup do parlamentu musí strana získat minimálně 5 % hlasů, koalice 7 % hlasů.  Výkonnou moc má vláda, kterou řídí premiér. Vláda rozhoduje většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny ministrů.

Dovolená a cestování

Litva nepatří k top turistickým destinacím, přesto má návštěvníkům co nabídnout. Třeba zajímavé pobřeží, kde lze provozovat vodní sporty a v zimě rybaření na ledu. Litva je také rájem cyklistů. Několik národních parků s mnoha jezery přímo vybízí k projížďkám nádhernou přírodou s možností vykoupání. Nachází se zde také mnoho zajímavých historických památek, ať již se jedná o Horu křížů, ostrovní hrad Trakai nebo tzv. Baltskou Saharu na Kurské kose.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy