Základní charakteristika
Litva sousedí s Polskem, s ruskou Kaliningradskou enklávou, s Lotyšskem a s Běloruskem. Leží při Baltském moři a délka jeho pobřeží dosahuje 90 km. Celé pobřeží je jedna souvislá písečná pláž, kterou narušuje 390 metrů široký průliv do Kurského zálivu. Hlavním městem je Vilnius.
Historie
Základní údaje
Hlavní město: Vilnius
Rozloha: 65 200 km²
Nejvyšší bod: Aukštojas (293,84 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 3, 2 mil.
Hustota zalidnění: 52 ob. / km²
Jazyk: litevština
Národnostní složení: Litevci, Poláci, Rusové
Náboženství: katolíci, pravoslavní
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 11. 3. 1990 (nezávislost na SSSR)
Měna: euro
Území dnešní Litvy bylo osídleno už od pravěku. Písemné záznamy dokládají, že již kolem roku 50 př. n. l. se odtud vyvážel jantar do římské říše. První státy vznikaly v 10. až 13. století a v roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Litevci si udrželi svou nezávislost v boji s německými křižáky. V roce 1385 vznikla Krewská unie, do níž patřila Litva spolu s Polskem. V roce 1569 pak smlouva s Královstvím Polska založila tzv. Lublinskou unii a pak Republiku obou národů. Na počátku 18. století (1702 – 1706) byla Litva okupována Švédy. Společný stát s Polskem trval do roku 1795, kdy došlo k třetímu dělení Polska. Litva byla rozdělena, Většina území připadla Ruskému impériu a menší část Prusku. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskou armádou. Po porážce Napoleona ruským carem Alexandrem I. zůstala Litva ruskou provincií.
Během první světové války bylo území Litvy obsazeno Německem. 3. března 1918 se Sovětský svaz při podpisu mírové smlouvy v Brestu vzdal velkého území, i Litvy. Litva se tedy osamostatnila, ale problémem byly špatné vztahy s Polskem, které obsadilo okolí města Vilniusu, jež Litva dosud považovala za své hlavní město. Novým hlavním městem se stal Kaunas. V roce 1923 získala anexí Litva přístav Klaipédu, kterou musela v roce 1939 vydat. Ve stejném roce zároveň získala zpět Vilnius po okupaci východních částí Polska. V dalším roce byla Litva okupována Sovětským svazem. A po napadení Sovětského svazu Německem v roce 1941 bylo území okupováno Němci až do roku 1944. V červenci 1944 Rusové společně s Poláky dobyli Vilnius a Litva se znovu stala součástí SSSR. Současná Litevská republika vznikla 11. března 1990 vyhlášením nezávislosti na Sovětském svazu. Poté se bohužel zhoršila hospodářská situace, musel být zaveden přídělový systém na potraviny. Sovětský svaz nezávislost Litvy neuznal a 13. ledna 1991 došlo k ozbrojenému konfliktu. Na konci roku 1991 projevily snahy o nezávislost další svazové republiky, takže se osamostatnění podařilo.
Hospodářství
Litva je poměrně rozvinutý průmyslově zemědělský stát. Má málo nerostných surovin (světoznámá je pouze produkce jantaru), proto v zemi neexistuje těžký průmysl. Rozvíjí se chemický průmysl (výroba umělých hnojiv), zpracování ropy (rafinérie Mažeikiu). Litva je největším producentem elektrické energie v Pobaltí. Významné jsou: výroba a zpracování potravin, tabáku, textilu, dřeva, nábytku, skla, těžba rašeliny apod. Zemědělství hraje v Litvě mimořádnou roli, převládá živočišná výroba (70 %). Chová se skot, prasata a drůbež. Tradiční je chov koní. Pěstují se obiloviny (zejména krmné, ječmen, pšenice), brambory, cukrová řepa, len a zelenina. Rybářství je významné z hlediska zdejších tradic i stravovacích zvyklostí.
Obyvatelstvo a náboženství
Litevci tvoří asi 80 % obyvatelstva v zemi. Významné jsou menšiny polská (6, 7 %) a ruská (6, 3 %). Žijí zde ještě Bělorusové, Ukrajinci, Židé, Lotyši, Němci, Arméni a Romové. Úředním jazykem je litevština, Rusové se snaží prosadit i ruštinu, kterou ovládá většina obyvatel. Asi 79 % se hlásí ke katolické církvi, která má na rozdíl od všech ostatních bývalých sovětských republik dominantní postavení.
Politický systém
Zajímavosti
- Bigos je tradiční polské a litevské jídlo ze zelí a masa. V předpisech se tradičně objevuje čerstvé i kysané zelí, červené maso, klobása, uzený bůček, houby a koření (pepř, sůl, bobkový list).
- Kurská kosa je dosud plná záhad a starobylé atmosféry. Světoznámý rozsáhlý jantarový poklad z doby neolitu (434 předmětů) nalezený ve 2. polovině 19. století bohužel zmizel za druhé světové války, stejně jako legendární, též původem baltská, Jantarová komnata.
- Roku 1989 pracovníci Francouzského geografického institutu vypočítali, že střed Evropy leží 26 km severně od Vilniusu u vesnice Purnuškės.
Litva je poloprezidentskou parlamentní republikou. Prezident je volen přímou volbou na pětileté období. Jednokomorový parlament má 141 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Pro vstup do parlamentu musí strana získat minimálně 5 % hlasů, koalice 7 % hlasů. Výkonnou moc má vláda, kterou řídí premiér. Vláda rozhoduje většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny ministrů.
Dovolená a cestování
Litva nepatří k top turistickým destinacím, přesto má návštěvníkům co nabídnout. Třeba zajímavé pobřeží, kde lze provozovat vodní sporty a v zimě rybaření na ledu. Litva je také rájem cyklistů. Několik národních parků s mnoha jezery přímo vybízí k projížďkám nádhernou přírodou s možností vykoupání. Nachází se zde také mnoho zajímavých historických památek, ať již se jedná o Horu křížů, ostrovní hrad Trakai nebo tzv. Baltskou Saharu na Kurské kose.
