Litva

2. 1. 2012 16:00
Litevská republika je největší a nejjižnější z pobaltských států. Vznikla 1. 3. 1990 odtržením od Sovětského svazu.
Litva
Litva | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Litva sousedí s Polskem, s ruskou Kaliningradskou enklávou, s Lotyšskem a s Běloruskem. Leží při Baltském moři a délka jeho pobřeží dosahuje 90 km. Celé pobřeží je jedna souvislá písečná pláž, kterou narušuje 390 metrů široký průliv do Kurského zálivu. Hlavním městem je Vilnius.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Vilnius
Rozloha: 65 200 km²
Nejvyšší bod: Aukštojas (293,84 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel:  3, 2 mil.
Hustota zalidnění: 52 ob. / km²
Jazyk: litevština
Národnostní složení: Litevci, Poláci, Rusové
Náboženství: katolíci, pravoslavní
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 11. 3. 1990 (nezávislost na SSSR)
Měna: euro

Území dnešní Litvy bylo osídleno už od pravěku. Písemné záznamy dokládají, že již kolem roku 50 př. n. l. se odtud vyvážel jantar do římské říše. První státy vznikaly v 10. až 13. století a v roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Litevci si udrželi svou nezávislost v boji s německými křižáky. V roce 1385 vznikla Krewská unie, do níž patřila Litva spolu s Polskem. V roce 1569 pak smlouva s Královstvím Polska založila tzv. Lublinskou unii a pak Republiku obou národů. Na počátku 18. století (1702 – 1706) byla Litva okupována Švédy. Společný stát s Polskem trval do roku 1795, kdy došlo k třetímu dělení Polska. Litva byla rozdělena, Většina území připadla Ruskému impériu a menší část Prusku. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskou armádou. Po porážce Napoleona ruským carem Alexandrem I. zůstala Litva ruskou provincií.

Během první světové války bylo území Litvy obsazeno Německem. 3. března 1918 se Sovětský svaz při podpisu mírové smlouvy v Brestu vzdal velkého území, i Litvy. Litva se tedy osamostatnila, ale problémem byly špatné vztahy s Polskem, které obsadilo okolí města Vilniusu, jež Litva dosud považovala za své hlavní město. Novým hlavním městem se stal Kaunas. V roce 1923 získala anexí Litva přístav Klaipédu, kterou musela v roce 1939 vydat. Ve stejném roce zároveň získala zpět Vilnius po okupaci východních částí Polska. V dalším roce byla Litva okupována Sovětským svazem. A po napadení Sovětského svazu Německem v roce 1941 bylo území okupováno Němci až do roku 1944. V červenci 1944 Rusové společně s Poláky dobyli Vilnius a Litva se znovu stala součástí SSSR. Současná Litevská republika vznikla 11. března 1990 vyhlášením nezávislosti na Sovětském svazu. Poté se bohužel zhoršila hospodářská situace, musel být zaveden přídělový systém na potraviny. Sovětský svaz nezávislost Litvy neuznal a 13. ledna 1991 došlo k ozbrojenému konfliktu. Na konci roku 1991 projevily snahy o nezávislost další svazové republiky, takže se osamostatnění podařilo.

Hospodářství

Litva je poměrně rozvinutý průmyslově zemědělský stát. Má málo nerostných surovin (světoznámá je pouze produkce jantaru), proto v zemi neexistuje těžký průmysl. Rozvíjí se  chemický průmysl (výroba umělých hnojiv), zpracování ropy (rafinérie Mažeikiu). Litva je největším producentem elektrické energie v Pobaltí. Významné jsou: výroba a zpracování potravin, tabáku, textilu, dřeva, nábytku, skla, těžba rašeliny apod. Zemědělství hraje v Litvě mimořádnou roli, převládá živočišná výroba (70 %). Chová se skot, prasata a drůbež. Tradiční je chov koní. Pěstují se obiloviny (zejména krmné, ječmen, pšenice), brambory, cukrová řepa, len a zelenina. Rybářství je významné z hlediska zdejších tradic i stravovacích zvyklostí.

Obyvatelstvo a náboženství

Litevci tvoří asi 80 % obyvatelstva v zemi. Významné jsou menšiny polská (6, 7 %) a ruská (6, 3 %). Žijí zde ještě Bělorusové, Ukrajinci, Židé, Lotyši, Němci, Arméni a Romové. Úředním jazykem je litevština, Rusové se snaží prosadit i ruštinu, kterou ovládá většina obyvatel. Asi 79 % se hlásí ke katolické církvi, která má na rozdíl od všech ostatních bývalých sovětských republik dominantní postavení.

Politický systém

Zajímavosti

  • Bigos je tradiční polské a litevské jídlo ze zelí a masa. V předpisech se tradičně objevuje čerstvé i kysané zelí, červené maso, klobása, uzený bůček, houby a koření (pepř, sůl, bobkový list).
  • Kurská kosa je dosud plná záhad a starobylé atmosféry. Světoznámý rozsáhlý jantarový poklad z doby neolitu (434 předmětů) nalezený ve 2. polovině 19. století bohužel zmizel za druhé světové války, stejně jako legendární, též původem baltská, Jantarová komnata.
  • Roku 1989 pracovníci Francouzského geografického institutu vypočítali, že střed Evropy leží 26 km severně od Vilniusu u vesnice Purnuškės.

Litva je poloprezidentskou parlamentní republikou.  Prezident je volen přímou volbou na pětileté období. Jednokomorový parlament má 141 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Pro vstup do parlamentu musí strana získat minimálně 5 % hlasů, koalice 7 % hlasů.  Výkonnou moc má vláda, kterou řídí premiér. Vláda rozhoduje většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny ministrů.

Dovolená a cestování

Litva nepatří k top turistickým destinacím, přesto má návštěvníkům co nabídnout. Třeba zajímavé pobřeží, kde lze provozovat vodní sporty a v zimě rybaření na ledu. Litva je také rájem cyklistů. Několik národních parků s mnoha jezery přímo vybízí k projížďkám nádhernou přírodou s možností vykoupání. Nachází se zde také mnoho zajímavých historických památek, ať již se jedná o Horu křížů, ostrovní hrad Trakai nebo tzv. Baltskou Saharu na Kurské kose.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 28 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

před 55 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy