Kypr

27. 3. 2013 10:00
Kypr je ostrov, který se nachází ve východní části Středozemního moře.
Foto: Aktuálně.cz

Kypr je ostrov, který se nachází ve východní části Středozemního moře. Jeho území je rozděleno na čtyři části: Kyperskou republiku, Severokyperskou tureckou republiku, Nárazníkovou zónu OSN a dvě vojenské základny Velké Británie.

Většinu kyperské populace tvoří Řekové (necelých 80 %), na druhém místě jsou Turci (přibližně 18 %). Konflikt, který se rozhořel mezi řeckou a tureckou komunitou, vedl k rozdělení ostrova na dvě republiky.

Historie:

Do roku 1878 byl Kypr součástí Osmanské říše, poté jej získala Velká Británie. Nezávislým státem se stal v roce 1960. Spojené království si ze strategických důvodů podrželo na území Kypru dvě vojenské základny - Akrotiri a Dhekelia.

Krátce po získání nezávislosti se začaly objevovat spory mezi řeckou většinou a tureckou menšinou obyvatelstva. Již v roce 1964 byly na ostrov vyslány mírové sbory OSN. O šest let později opustili turečtí poslanci kyperský parlament a turecké obyvatelstvo si zvolilo vlastní zákonodárný sbor v severním Kypru.

V roce 1974 Turecko využilo neklidné situace na Kypru a pod záminkou ochrany turecké menšiny obsadilo dvě pětiny ostrova. V severní části Kypru vznikla Severokyperská turecká republika, kterou však uznává pouze Turecko. Mezinárodní společenství ji považuje za okupované území Kyperské republiky.

V roce 2004 vstoupila Kyperská republika do Evropské unie. Členem eurozóny se stala o čtyři roky později.

Krize eurozóny:

V červnu 2012 se Kypr stal pátou zemí eurozóny, která požádala Evropskou unii o pomoc ze stabilizačních fondů EFSF a ESM. Tamní finanční sektor se dostal do potíží zejména kvůli rozsáhlým úvěrům kyperských bank v padající řecké ekonomice a řeckých státních dluhopisech, jejichž hodnotu musely z většiny odepsat.

V březnu 2013 se začalo jednat o konkrétní pomoci ze strany EU poté, co Kypr oznámil, že potřebuje miliardy eur na záchranu svých bank a k odvrácení platební neschopnosti. Odstupující ministr financí Vasos Shiarly oznámil, že ostrov má dostatek financí jen do května. Pokud nezíská záchranný balíček, peníze mu dojdou.

Ministři financí eurozóny se dohodli, že Kypru poskytnou pomoc v objemu až 10 miliard eur. Kypr má ale sám k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur. Tyto peníze měl původně získat jednorázovým zdaněním vkladů v bankách. Tento plán však vyvolal protesty kyperských obyvatel a parlamentem neprošel.

Političtí představitelé země se poté s věřiteli, tedy zástupci MMF, ECB a Evropské komise, dohodli na alternativě - na vklady v největší kyperské bance přesahující 100 tisíc eur by měla být uvalena speciální daň ve výši několika desítek procent. Stejně vysoké vklady v ostatních finančních ústavech by měly být zdaněny nižší sazbou, menší vklady zůstanou nedotčeny. Kyperský parlament navíc schválil zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank.

 

Právě se děje

Další zprávy