Korejský konflikt

14. 3. 2013 16:55
Konflikt mezi Jižní Koreou a KLDR se táhne již od konce druhé světové války.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Konflikty mezi severem a jihem Koreje začaly na konci druhé světové války, kdy došlo k rozdělení Korejského poloostrova podél 38. rovnoběžky. Severní část okupoval Sovětský svaz, jih se stal okupační zónou Spojených států. V roce 1948 byla na severu ustanovena komunistická Korejská lidově demokratická republika (KLDR), v jejímž čele stanul Kim Ir-sen, na jihu vznikla Korejská republika.

Napětí mezi oběma republikami vyvrcholilo 25. června 1950, kdy severokorejská armáda zaútočila na svého jižního souseda. Kim Ir-senovým cílem bylo sjednocení poloostrova pod komunistickým režimem. OSN tuto invazi označila za akt agrese a o týden později vyslala do Koreje vojska pod vedením amerického generála Douglase MacArthura.

Spojencům se podařilo odvrátit útok Severokorejců a obsadit Pchjongjang. Pomoc čínských vojsk však zvrátila situaci. Došlo k obsazení jihokorejského Soulu, aby se pak po těžkých bojích konflikt vrátil zpět na 38. rovnoběžku. Po několika nepodařených vyjednáváních a amerických hrozbách použití jaderných zbraní došlo 27. července 1953 k podepsání příměří (nikoliv však míru).

Jaderné zbraně:

V roce 1985 se KLDR stala signatářem Smlouvy o nešíření jadernch zbraní a podvolila se kontrolám ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). V roce 1991 se navíc s Jižní Koreou dohodla na naprosté absenci jaderných zbraní na Korejském poloostrově. O rok později ale objevila inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii nesrovnalosti v severokorejském jaderném programu.

KLDR se následně oznámila úmysl odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, k čemuž nakonec nedošlo. Tato situace však vedla k první jaderné krizi na poloostrově. Napětí se stupňovalo, ale Spojeným státům se v roce 1994 podařilo vyjednat s KLDR dohodu, díky které došlo ke zmrazení severokorejského jaderného programu výměnou za uvolnění uvaleného embarga a za pomoc s vybudováním lehkovodních reaktorů. Ve stejném roce se dostal k moci Kim-Čong-il, syn zesnulého vůdce Kim Ir-sena.

V roce 2000 došlo ke zmírnění napětí mezi oběma národy a došlo i k prvnímu summitu Sever-Jih v Pchjongjangu. Jihokorejský prezident Kim Dae-jung, přezdívaný poté jako “asijský Mandela“, byl později oceněn Nobelovou cenou míru.

O dva roky později došlo ke druhé jaderné krizi a americký prezident George Bush označil KLDR jako součást "osy zla". V roce 2003 KLDR již skutečně od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní odstoupila. Stala se prvním státem, který tak učinil. Krize pokračoval a v roce 2005 oznámil Kim-Čong-il vlastnictví jaderné zbraně, kterou jeho země potřebuje pro "vlastní bezpečnost". Malé uvolnění situace, které následovalo, nemělo dlouhého trvánía v říjnu 2006 došlo zřejmě k prvnímu testu severokorejské jaderné bomby.

Po občasných provokacích ze strany KLDR v podobě testů raket, jaderných zkoušek a vyhrožování ze strany severokorejského vůdce Kim Čong-ila došlo na konci listopadu 2010 k bombardování jihokorejského území. Cílem se stal Jon-pchjong. Výsledkem bylo výrazné zvýšení napětí v již tak nestabilním regionu.

V prosinci 2011 se do čela země po smrti Kim Čong-ila postavil jeho nejmladší syn Kim Čong-un. Konfrontační kurs a politika masivního zbrojení, kterému je v zemi podřízeno vše, se ani po nástupu nového vůdce nezměnily. Kim Čong-un se navíc rozhodl šokovat svět pokusným podzemním atomovým výbuchem. Jedná se už o třetí jaderný test, který KLDR provedla (předchozí dva se uskutečnily v době vlády Kim Čong-ila v roce 2006 a 2009).

RB OSN čin Severní Koreje jednomyslně odsoudila a rozhodla se zpřísnit sankce, na které KLDR reagovala vypovězením dohody o příměří z roku 1953 a dohody o neútočení s Jižní Koreou z roku 1991. Dále přerušila přímé telefonické spojení mezi Pchjongjangem a Soulem a uzavřela hraniční přechod se svým jižním sousedem. KLDR v posledních dnech vystupňovala svou tradičně ohnivou rétoriku a pohrozila například totální válkou i jaderným útokem.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně v Rovníkové Guineji

Nejméně 20 mrtvých a zřejmě stovky zraněných si dnes vyžádala série výbuchů na vojenské základně v přístavním městě Bata, které je ekonomickou metropolí Rovníkové Guineje. Záběry ve státní televizi ukázaly poničené domy a mnoho zraněných, zejména dětí. Televize informuje nejméně o čtyřech explozích, vážně poškozené jsou i vzdálenější budovy ve městě, uvedly zahraniční tiskové agentury.

První informace naznačují, že exploze se ozvaly v muničním skladu vojenské základny ve čtvrti Nkoa Ntoma, kterou využívají hlavně speciální síly a četnictvo. Právě z této základny podle záběrů stoupal po výbuších černý dým.

"Město Bata se stalo obětí nehody způsobené nedbalostí jednotky odpovědné za hlídání skladišť dynamitu, výbušnin a munice ve vojenském táboře Nkoa Ntoma, která se vznítila od jisker od ohnišť na polích zemědělců. Vše nakonec vybuchlo," uvedl prezident Teodoro Obiang Nguema citovaný agenturou AFP. Prezident nařídil prošetření celé události a požádal mezinárodní společenství o pomoc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy