Korejský konflikt

14. 3. 2013 16:55
Konflikt mezi Jižní Koreou a KLDR se táhne již od konce druhé světové války.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Konflikty mezi severem a jihem Koreje začaly na konci druhé světové války, kdy došlo k rozdělení Korejského poloostrova podél 38. rovnoběžky. Severní část okupoval Sovětský svaz, jih se stal okupační zónou Spojených států. V roce 1948 byla na severu ustanovena komunistická Korejská lidově demokratická republika (KLDR), v jejímž čele stanul Kim Ir-sen, na jihu vznikla Korejská republika.

Napětí mezi oběma republikami vyvrcholilo 25. června 1950, kdy severokorejská armáda zaútočila na svého jižního souseda. Kim Ir-senovým cílem bylo sjednocení poloostrova pod komunistickým režimem. OSN tuto invazi označila za akt agrese a o týden později vyslala do Koreje vojska pod vedením amerického generála Douglase MacArthura.

Spojencům se podařilo odvrátit útok Severokorejců a obsadit Pchjongjang. Pomoc čínských vojsk však zvrátila situaci. Došlo k obsazení jihokorejského Soulu, aby se pak po těžkých bojích konflikt vrátil zpět na 38. rovnoběžku. Po několika nepodařených vyjednáváních a amerických hrozbách použití jaderných zbraní došlo 27. července 1953 k podepsání příměří (nikoliv však míru).

Jaderné zbraně:

V roce 1985 se KLDR stala signatářem Smlouvy o nešíření jadernch zbraní a podvolila se kontrolám ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). V roce 1991 se navíc s Jižní Koreou dohodla na naprosté absenci jaderných zbraní na Korejském poloostrově. O rok později ale objevila inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii nesrovnalosti v severokorejském jaderném programu.

KLDR se následně oznámila úmysl odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, k čemuž nakonec nedošlo. Tato situace však vedla k první jaderné krizi na poloostrově. Napětí se stupňovalo, ale Spojeným státům se v roce 1994 podařilo vyjednat s KLDR dohodu, díky které došlo ke zmrazení severokorejského jaderného programu výměnou za uvolnění uvaleného embarga a za pomoc s vybudováním lehkovodních reaktorů. Ve stejném roce se dostal k moci Kim-Čong-il, syn zesnulého vůdce Kim Ir-sena.

V roce 2000 došlo ke zmírnění napětí mezi oběma národy a došlo i k prvnímu summitu Sever-Jih v Pchjongjangu. Jihokorejský prezident Kim Dae-jung, přezdívaný poté jako “asijský Mandela“, byl později oceněn Nobelovou cenou míru.

O dva roky později došlo ke druhé jaderné krizi a americký prezident George Bush označil KLDR jako součást "osy zla". V roce 2003 KLDR již skutečně od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní odstoupila. Stala se prvním státem, který tak učinil. Krize pokračoval a v roce 2005 oznámil Kim-Čong-il vlastnictví jaderné zbraně, kterou jeho země potřebuje pro "vlastní bezpečnost". Malé uvolnění situace, které následovalo, nemělo dlouhého trvánía v říjnu 2006 došlo zřejmě k prvnímu testu severokorejské jaderné bomby.

Po občasných provokacích ze strany KLDR v podobě testů raket, jaderných zkoušek a vyhrožování ze strany severokorejského vůdce Kim Čong-ila došlo na konci listopadu 2010 k bombardování jihokorejského území. Cílem se stal Jon-pchjong. Výsledkem bylo výrazné zvýšení napětí v již tak nestabilním regionu.

V prosinci 2011 se do čela země po smrti Kim Čong-ila postavil jeho nejmladší syn Kim Čong-un. Konfrontační kurs a politika masivního zbrojení, kterému je v zemi podřízeno vše, se ani po nástupu nového vůdce nezměnily. Kim Čong-un se navíc rozhodl šokovat svět pokusným podzemním atomovým výbuchem. Jedná se už o třetí jaderný test, který KLDR provedla (předchozí dva se uskutečnily v době vlády Kim Čong-ila v roce 2006 a 2009).

RB OSN čin Severní Koreje jednomyslně odsoudila a rozhodla se zpřísnit sankce, na které KLDR reagovala vypovězením dohody o příměří z roku 1953 a dohody o neútočení s Jižní Koreou z roku 1991. Dále přerušila přímé telefonické spojení mezi Pchjongjangem a Soulem a uzavřela hraniční přechod se svým jižním sousedem. KLDR v posledních dnech vystupňovala svou tradičně ohnivou rétoriku a pohrozila například totální válkou i jaderným útokem.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Trump psal Erdoganovi, ať není ohledně Sýrie "hlupák" a "tvrďák"

Americký prezident Donald Trump v dopisu 9. října adresovaném svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi napsal, že chce dospět k "dobré dohodě o Sýrii" a vzkázal mu, ať není "tvrďák". Pravost dopisu, který končí větami "Nebuďte hlupák. Zavolám vám později" a který se nejprve objevil na twitteru novinářky Fox News Trish Reganové, následně podle agentury Reuters potvrdil Bílý dům.

Dopis byl zveřejněn ve chvíli, kdy se Trump snaží zmírnit politické škody po svém rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie, čímž vyklidil pole k tureckému vpádu proti milicím syrských Kurdů, poznamenal Reuters. Turecko 9. října zahájilo ofenzivu s oficiálním cílem vybudovat na syrském území podél hranice zónu pro bezpečný návrat uprchlíků.

"Vypracujme dobrou dohodu! Nechcete být zodpovědný za masakr tisíců lidí a já nechci být zodpovědný za zničení turecké ekonomiky - a to udělám," napsal Trump.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Satoranský začne sezonu NBA jako první rozehrávač Chicaga

Český basketbalista Tomáš Satoranský začne novou sezonu NBA v roli prvního rozehrávače Chicaga. Před posledním přípravným zápasem Bulls proti Atlantě to uvedl trenér Jim Boylen.

"Zítra a v našem úvodním utkání 23. října bude začínat Satoranský, (Kris) Dunn bude střídat," řekl dnes Boylen novinářům.

Satoranský přišel do Chicaga v létě po třech letech ve Washingtonu a podepsal tříletou smlouvu na 30 milionů dolarů. Bulls začali přípravu třemi porážkami, ale v neděli proti mistrovskému Torontu se dočkali vítězství (105:91), k němuž jediný český hráč v NBA pomohl 12 body a čtyřmi asistencemi.

Do nového ročníku zámořské ligy Chicago vstoupí ve středu 23. října utkáním v Charlotte.

Zdroj: ČTK
Další zprávy