Kauza Gorila začala na Slovensku bobtnat před Vánocemi 2011, kdy se na veřejnost dostal údajný stejnojmenný spis tajné služby SIS. Jeho obsahem jsou údajné přepisy odposlechů ze schůzek v jednom bratislavském bytě z roku 2005 a 2006. Hlavním aktérem je Jaroslav Haščák, jeden ze spolumajitelů finanční skupiny Penta.
Právě on měl s politiky (mimo jiné s někdejším ministrem hospodářství Jirkem Malchárkem) konzultovat nejrůznější privatizační projekty, jako například prodej akcií rozvodných energetických podniků, tepláren, bratislavského letiště nebo tendr na prodej kontrolního balíku akcií dominantního výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE).
Podle Gorily měla Penta ovlivňovat nejen pozice v některých podnicích, jako například v bratislavské teplárně nebo v elektrárnách, ale její vliv sahal i na rozhodování samotného Fondu národního majetku (FNM).
Spis Gorila zmiňuje tehdejší členku vedení FNM Annu Bubeníkovou. Haščák jí měl podle materiálu vyplatit koncem roku 2006 asi 200 milionů tehdejších slovenských korun (nyní kolem 170 milionů Kč) za práci ve prospěch Penty. Bubeníková to popřela, stejně tak i představitelé Penty.
Bubeníková se za současné vlády Ivety Radičové stala šéfkou FNM. Vláda ji kvůli podezřením, že byla do korupce zapojena, začátkem roku odvolala z funkce.
Spis zásadně ovlivnil dění na předvolebním Slovensku. Kromě již zmiňovaného Malchárka totiž s Haščákem jednali i předseda opozičního Smeru-SD a pozdější premiér Robert Fico. Později vyšly najevo informace o tom, že se v roce 2009 jeden z šéfů Penty sešel i s tehdejší kandidátkou na prezidentku Radičovou či expremiérem a předsedou SDKÚ-DS Mikulášem Dzurindou.
S odkrýváním dalších a dalších informací padají i preference stran. Například SDKÚ-DS nyní balancuje těsně nad pětiprocentní hranicí, která je potřebná pro zvolení do slovenského parlamentu. Politici však jakákoliv podezření odmítají.