11. září 2001

6. 9. 2011 8:50
11. září 2001 se stala série teroristických útoků ve Spojených státech amerických. Dvě letadla narazila do budov Světového obchodního centra, jedno do Pentagonu a čtvrté spadlo v Pensylvánii.
11. září 2001
11. září 2001 | Foto: NYPD

Letos uplyne třináct let od nejhoršího teroristického útoku historie. 11. září 2001 se únosci zmocnili v USA čtyř letadel. Dvě narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, jedno spadlo na budovu Pentagonu ve Washingtonu a čtvrté se zřítilo v Pensylvánii. Během útoků a po nich zemřelo celkem 2973 lidí (plus 19 únosců). K činu se přihlásila islámská teroristická organizace Al-Káida.

Zasažená místa

Kromě samotných věží Světového obchodního centra bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno padesát dalších domů v jeho blízkém okolí. Během odklízecích prací bylo z "Ground Zero" odvezeno na 1,8 milionu tun trosek.

Podle původních plánů, měly odklízecí práce trvat rok (nakonec trvaly 261 dní). Předběžné náklady měly být kolem sedmi miliard dolarů, ty skutečné však nakonec byly "pouze" 750 milionů dolarů.

Důsledky

Tento teroristický útok posléze odstartoval "válku proti teroru", kterou vyhlásily Spojené státy v čele s prezidentem Georgem Bushem všem zemím, které by pro USA představovaly byť jen potenciální hrozbu.

To posléze vedlo k vojenským tažením v Iráku a Afghánistánu.

Další informace:
- Letadla unesená teroristy 11. září 2001
- Únosci letadel z 11. září 2001

 

Právě se děje

před 21 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 31 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 56 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy