Zemětřesení

Aktualizováno 24. 10. 2011 11:44
Zemětřesení je způsobeno náhlým uvolněním deformační energie ve formě elastických vln. K němu obvykle dochází kvůli posunům zemských desek, během kterého dochází k hromadění napětí v horninách.
Následky zemětřesení
Následky zemětřesení | Foto: Reuters

Zemětřesení je způsobeno náhlým uvolněním deformační energie ve formě elastických vln. K němu obvykle dochází kvůli posunům jednotlivých zemských desek, během kterého se hromadí napětí v horninách. V určité chvíli, při překročení kritického napětí, se toto uvolní ve formě rychlých posunů podél zlomové plochy.

Jako hypocentrum se označuje místo v hloubce, kde začíná zlomový proces, a z kterého se šíří seismické vlny na všechny strany. Jako epicentrum zemětřesení se označuje průmět hypocentra na zemský povrch. Okolí zlomů, které se následně nevratně deformuje, se označuje jako ohnisko zemětřesení. Čím "mělčí" - blíže povrchu - je, tím bývají jeho následky ničivější.

Některá menší zemětřesení jsou pak spojena se sopečnou činností nebo se zřícením vytěžených prostor.

Velikost zemětřesení se udává v takzvané Richterově stupnici. Vypočítává se z amplitudy (rozkmitu - v podstatě odpovídá velikosti) největší vlny zemětřesení a udává se na logaritmické škále o základu deset - to prakticky znamená, že zemětřesení o velikosti 6 je desetkrát silnější než zemětřesení o velikosti 5.

K zemětřesením o velikosti 8 a více dochází přibližně jednou do roka, naopak k malým zemětřesením o velikostech mezi 2 a 2.9 Richterovy škály dochází každý den, na různých místech Země, asi tisíckrát.

Pohyb dvou bloků, který vyvolává zemětřesení, probíhá tak, že buď jeden z bloků poklesne, při pohybu desek proti sobě naopak jeden z bloků vyjede nad ten druhý. Třetím mechanismem je pohyb desek v horizontální rovině, kdy se o sebe jakoby "otírají".

Vzhledem k tomu je většina zemětřesení soustředěna do oblastí lemujících místa, kde se setkávají okraje dvou desek. Často k nim dochází v oblasti, takzvaného "ohnivého" kruhu lemujícího Pacifik, u pobřeží Chile nebo Kalifornie, Indonésie, Japonska, ve Středozemí (hlavně Itálie, Turecko). K nejničivějším zemětřesením v posledních letech patří zemětřesení v Japonsku, které navíc vyvolalo vysokou vlnu tsunami a zemětřesení z roku 2010 na Haiti.

Tsunami, o různých velikostech, bývají běžným průvodním jevem zemětřesení. Jedna z nejhorších smetla v roce 2004 jihovýchodní Asii.

Zemětřesení se doposud nedaří, i přes úsilí tomu věnované, úspěšně předpovídat. Jedinou obranou je tedy v ohrožených oblastech dobrá informovanost obyvatelstva a správně koncipované stavebnictví - pevnost konstrukce například musí odpovídat povaze horniny, v základech se používají isolátory otřesů, rozvody vody, elektřiny a plynu musí mít prostor pro pohyb během otřesů a použité stavební materiály musí být spojené do jednoho celku.

Zemětřesení v Čechách nejsou neobvyklá, i když nedosahují velké intenzity a obvykle proběhnou bez větších dopadů. Dochází k nim zejména v západních Čechách a v úseku mezi Trutnovem a Náchodem. Seismické stanice, které měří sílu otřesů, se nacházejí v Praze na Karlově a na Geofyzikálním ústavu AV ČR v Průhonicích, v Kašperských horách, v Dobrušce v Orlických horách a v srdci otřesů v západních Čechách, v lokalitě Nový Kostel. Na Moravě provozuje čtyři seismické stanice brněnská a jednu ostravská univerzita.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Turecko už prý nebude zastavovat uprchlíky mířící do Evropy

Turecko už nebude zastavovat syrské uprchlíky, kteří se snaží dostat do Evropy. Podle agentury Reuters to dnes řekl vysoce postavený turecký činitel. Rozhodnutí podle agentury souvisí s očekávaným příchodem uprchlíků ze severozápadní syrské provincie Idlib, kde musel více než milion lidí kvůli bojům opustit své domovy.

Ofenziva syrské a ruské armády začala v prosinci. Jejím cílem je získat Idlib pod kontrolu režimu prezidenta Bašára Asada. Většinu provincie zatím mají v rukou islámští radikálové a oponenti syrské vlády, z nichž některé podporuje Turecko.

Turecká policie, pobřežní a pohraniční stráž dostaly příkaz nezasahovat, uvedl turecký činitel.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Jaškin zakončil KHL na druhém místě produktivity i mezi střelci

Český útočník Dmitrij Jaškin z Dynama Moskva zakončil základní část KHL jako druhý nejproduktivnější hráč i druhý nejlepší střelec soutěže. V dnešním posledním zápase na ledě Dinama Minsk dal jeden gól, hostům to však na výhru nestačilo a prohráli 3:4.

Jaškin v 17. minutě zvyšoval na 3:1, ale Dynamo Moskva náskok neudrželo a po třech inkasovaných brankách ve druhé třetině prohrálo. Český útočník díky gólu uzavřel základní část s bilancí 31 branek a 32 přihrávek a udržel druhé místo v kanadském bodování i v tabulce střelců.

V produktivitě zaostal o dva body za spoluhráčem Vadimem Šipačovem (17+48) a před Kirillem Kaprizovem z CSKA Moskva (33+29) udržel o bod druhé místo. Mezi střelci šestadvacetiletý Jaškin, kterého s Dynamem čeká v prvním kole play off Spartak Moskva, nestačil pouze na Kaprizova.

Další zprávy