Sdílení souborů a dat

26. 1. 2012 11:08
Internetové sdílení souborů nebo dat je možné buď pomocí úložných serverů nebo výměnou mezi uživateli na P2P sítích.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Internet jako celosvětová síť propojující počítače je stvořena pro výměnu souborů a dat. Je přirozené, že s průběhem času se vyvinuly různé formy sdílení dat a jejich výměny. Zatímco základní forma funguje na tom principu, že každý klient stahuje kopii základního souboru z jediného serveru, jiné způsoby sdílení dat využívají kooperace všech klientů účastnících se na procesu stahování. Hovoříme o peer-to-peer (P2P), kdy klient zároveň jedná s jiným klientem. Soubory přenášené v této síti jsou typicky rozděleny na mnoho menších jednotek. Uživatel tak snadno stahuje malé množství dat od velkého množství ostatních uživatelů. Rychlost přenosu je pak dána množstvím lidí sdílejících stejný soubor.

Jednoduché způsoby výměny i velkoobjemových dat způsobily, že se internet stal semeništěm sdílení nelegálních kopií autorských děl. Proto jsou ať už webové stránky nabízející vzdálené úložiště pro data, nebo stránky s odkazy na metadata pro sítě P2P často zmiňovány v souvislosti s pirátství. Mnoho uživatelů využívá služeb těchto stránek v čistě legální poloze, zároveň nabízejí jednoduchý způsob, jak se dostat k materiálu, který by si jinak museli za peníze pořídit na fyzickém nosiči nebo přes specializovanou internetovou službu jako Netflix.

Nejznámějším příkladem peer-to-peer sítě je BitTorrent. Mezi servery typu přímého stahování z jednoho vzdáleného úložiště pak patří MegaUpload. Tato stránka v lednu 2012 jako první z velkých serverů nabízejících úložiště dat čelila postihu ze strany amerických úřadů a byla zrušena. Dále sem spadají RapidShareFileServe, FileSonic, 4Shared, MediaFire, Uploaded.to a z českých např. Ulož.to. Servery sice často provádějí promazávání souborů, které jsou konfliktní, ale nejsou schopny vymazat vše. V reakci na zatýkání vedení MegaUpload tak velká část z nich reagovala omezením svých služeb, především bonusovým zvýhodňováním uživatelů, kteří na jejich servery umisťují velké množství souborů.

RapidShare

Server vznikl v roce 2006, jeho centrum sídlí ve Švýcarsku. Na svých serverech hostí až deset tisíc terabytů dat a současně využívá jeho služeb okolo tří milionů uživatelů. Byl založen Christianem Schmidem, který se stal předsedou v dubnu 2010. Až do března téhož roku existovaly dvě verze RapidSharu. Jedna s německou koncovkou .de byla původní verzí. Simultánně s ní existovala i americká verze, která nakonec získala převahu. Německá verze již neexistuje, stejně tak nefunkční se staly odkazy. Zisky čerpá stránka z příjmů od platících předplatitelů. RapidShare nabízí také variantu bezplatného stahování souborů, ovšem uživatel je v tomto případě limitován rychlostí přenosu, čekáním mezi jednotlivými staženími i počtem současně stahovaných souborů. Nahraný soubor na serveru získává unikátní webovou adresu, bez jejíž znalosti je přístup k obsahu nemožný.

 

Právě se děje

Další zprávy