Program vlády - Doprava

Aktualizováno 9. 8. 2010 20:26
Vláda bude pracovat na omezení legislativních limitů pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Vláda zachová výši investic do dopravní infrastruktury. Vedle prostředků státního rozpočtu zapojí do financování rozvoje dopravní infrastruktury také PPP projekty a zejména zefektivní činnost SFDI a investorských organizací Ministerstva dopravy.

Vláda bude pracovat na omezení legislativních limitů pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Vláda zejména zpružní pravidla v procesu schvalování staveb (za účelem omezení vynucování staveb nesouvisejících s budovanou infrastrukturní stavbou). Pokud to bude legislativně možné a nebude to znamenat nárůst administrativní zátěže, vláda podpoří při zadávání zakázek využívat principu pronájmu staveniště, a to za účelem zrychlení stavby.

Vláda zajistí zlevnění staveb dopravní infrastruktury, a to zejména průhlednými veřejnými výběrovými řízeními, úpravou norem a případnými změnami v zadávacím řízení a důslednou kontrolou procesu výstavby. Vláda nastaví transparentní postupy zadávání veřejných zakázek úpravou svých vnitřních norem a případnými dalšími změnami v zadávací praxi.

Na základě hloubkové analýzy bude vláda prosazovat majetkové vyrovnání mezi ČD a SŽDC s cílem vytvoření celistvé konkurenci otevřené „živé dopravní cesty“. Veškeré služby železniční hromadné osobní přepravy budou podléhat transparentním výběrovým řízením. Za tímto účelem vládá připraví podmínky pro otevření trhu v železniční dopravě.

Vláda zajistí provedení personálního auditu a auditu hospodaření u ČD a.s., jejich dceřiných společností a SŽDC s.o. s cílem zefektivnění provozu a odstranění nevyváženého odměňování pracovníků.

Vláda odloží zavedení elektronických vinět místo dálničních známek pro osobní automobily do doby přijetí celoevropského řešení nebo výkonového zpoplatnění.

Vláda bude pokračovat ve spolupráci s kraji a obcemi v analýze možností rozšíření mýtného na silnice nižších tříd pro nákladní dopravu. Stanoví jasná kritéria, aby byly dálnice skutečně využívány jako obchvaty obcí.

Vláda bude rozvíjet aktivity ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zvyšovat informovanost účastníků silničního provozu a zkvalitňovat budování infrastruktury. Bude klást důraz i na další komunikační aktivity a zejména výchovu dětí a mládeže.

Vláda pečlivě vyhodnotí účinnost bodového systému ve vztahu k provozu na pozemních komunikacích, odstraní neúměrné tvrdosti zákona, zvýší postih za delikty spojené s agresivitou řidičů a přímo ohrožující bezpečnost silničního provozu a zpřesní pravidla, kde dochází k dvojímu možnému výkladu.

V oblasti vodní dopravy vláda v kontextu mezinárodních souvislostí a přeshraniční spolupráce zváží možnost financování klíčových staveb pro zlepšení splavnosti Labe, zejména plavebních stupňů Děčín a Přelouč (prodloužení splavnosti do Pardubic), a to především s využitím mimorozpočtových zdrojů.

V oblasti letecké dopravy bude vláda podporovat rozvoj letiště Praha jako středoevropské letecké křižovatky.

Vláda bude usilovat o rozvoj ekologických druhů dopravy s cílem snížení emisí CO2. Vláda zváží možnost podpory multimodálních logistických center umožňujících přenesení dálkové nákladní přepravy na železnici.

Vláda podpoří rozvoj cyklistické dopravy včetně legislativních opatření ve prospěch cyklistů.

Vláda bude pokračovat v úsilí získat sídlo agentury GSA do České republiky.

Vláda si je vědoma významu kosmických aktivit a spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou pro zvýšení technologické úrovně českého průmyslu a jeho konkurenceschopnosti.

Vláda bude podporovat a rozvíjet inovační technologie, zejména návazné systémy družicové navigace pro řízení dopravního provozu a pro organizaci a zajištění mobility vedoucí ke zvýšení efektivity a bezpečnosti dopravy a lepší informovanosti jednotlivých skupin uživatelů dopravy.

Projděte si kompletní program vlády, kapitolu po kapitole.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy