Stanislav Gross

19. 4. 2015 22:33
Stanislav Gross byl významný sociálnědemokratický politik a nejmladší premiér v historii ČR.
Foto: Ludvík Hradilek

Politická kariéra:

Stanislav Gross vstoupil v roce 1989 do obnovené sociální demokracie a v letech 1990 až 1994 působil jako předseda Mladých sociálních demokratů. V roce 1992 byl zvolen do České národní rady, ze které se po rozpadu Československa stala Poslanecká sněmovna ČR.

A již v roce 1995 Gross získal post předsedy poslaneckého klubu ČSSD. Po volbách roku 1998 byl i místopředsedou Poslanecké sněmovny a působil také jako mluvčí ČSSD pro resort bezpečnosti.

Jeho politická kariéra pak nabrala raketový vzestup. Roku 2000 byl jmenován ministrem vnitra ve vládě Miloše Zemana. Tutéž funkci zastával i v kabinetě Vladimíra Špidly, ve kterém navíc působil také jako první místopředseda. Roku 2004 Vladimír Špidla odstoupil z čela ČSSD a ve vedení strany ho z pozice prvního místopředsedy nahradil právě Stanislav Gross. Na následném stranickém sjezdu v roce 2005 byl Gross zvolen předsedou ČSSD.

Po Špidlově demisi v létě 2004 jmenoval tehdejší prezident Václav Klaus Stanislava Grosse premiérem. Ten se tak stal nejmladším předsedou vlády v historii ČR. Bylo mu 34 let.

Nemocný bývalý premiér Stanislav Gross se v cyklu České televize Expremiéři před rokem omlouval za všechna zklamání, která voličům způsobil. Zejména za aféru s nákupem bytu, která ho stála kariéru.
1:47
Nemocný bývalý premiér Stanislav Gross se v cyklu České televize Expremiéři před rokem omlouval za všechna zklamání, která voličům způsobil. Zejména za aféru s nákupem bytu, která ho stála kariéru. | Video: Česká televize

 Jeho vláda však neměla dlouhého trvání. Půl roku po jejím jmenování vypukla aféra kolem Grossova pražského bytu. Tehdejší premiér nedokázal věrohodně vysvětlit, kde vzal na nemovitost za 4,2 milionu korun peníze. Tvrdil, že si více než milion korun v hotovosti půjčil od strýce. V té době vyšlo také najevo, že firma Grossovy manželky koupila dům za 5,9 milionu - a taktéž nedokázal prokázat původ peněz. Média navíc upozornila na spojení Grossových s kontroverzní podnikatelkou a majitelkou nevěstince Libuší Barkovou.

Gross byl pod tlakem médií donucen odstoupit z funkce premiéra. Dne 25. dubna 2005 donesl Stanislav Gross na Hrad prezidentu Klausovi svoji demisi. Křeslo premiéra po něm převzal Jiří Paroubek. V září rezignoval také na funkci předsedy ČSSD.

Život po politice:

Stanislav Gross se po odchodu z politiky věnoval advokátské praxi. Do hledáčku médií se znovu dostal v roce 2007, kdy vydělal desítky milionů korun díky obchodu s akciemi jednoho z nejvýznamnějších tuzemských obchodníků s elektřinou, společnosti Moravia Energo. Obchodem se zabývala i protikorupční policie, případ ale odložila.

V lednu 2011 Gross přerušil členství v ČSSD kvůli podezřením z korupce kolem privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Expremiér se pak na dlouhou dobu stáhl do ústraní a veřejně vystoupil až v dubnu 2014 v pořadu České televize. Tehdy už bojoval s těžkou nemocí. V ČT promluvil o aféře s nákupem bytu, která ho stála politickou kariéru. "Kdybych se býval nebál přiznat, že jsem byt financoval z poslaneckých náhrad, tak jsem se vyhnul tomu, že jsem se zamotal do polopravd a lží," řekl Gross. Svou politickou kariéru zhodnotil s odstupem času tak, že byl dobrým ministrem vnitra, ale špatným premiérem. Dodal také, že "přijal Krista" a omluvil se voličům, které zklamal.

Bio:

Stanislav Gross vystudoval SPŠ dopravní a krátce pracoval jako elektromechanik. V letech 1993 až 1999 studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Titul JUDr. získal na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.

Byl ženatý, měl dvě dcery.

Stanislav Gross zemřel 16. dubna 2015 ve věku 45 let. Dlouhou dobu byl těžce nemocný. Rodina nekometovala, o jakou nemoc šlo. Podle médií trpěl amyotrofickou laterální sklerózou.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci na východě Konga prorazili bránu do věznice, osvobodili přes 900 lidí

Při útoku na věznici ve městě Beni na východě Konga ozbrojenci pomohli k útěku asi 900 trestanců. K útoku, který byl koordinovaný s přepadením vojenské základny poblíž vězení, se zatím nikdo nepřihlásil.

Okolo sta vězňů z celkového počtu 1000 v budově zůstalo, ostatní utekli. "Útočníkům, kteří přišli ve velké skupině, se bohužel podařilo… prorazit dveře," uvedl starosta Beni Modeste Bakwanamaha, který za viníky označil islamistické milice Sjednocené demokratické síly (ADF).

Milice ADF utvořili muslimští rebelové původem z Ugandy, kteří se na východě Konga usídlili v 90. letech. Povstalci podle OSN v oblasti od začátku roku 2019 zabili přes 1000 lidí, a to i přes opakované pokusy konžské armády skupinu zneškodnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy