Miloslav Ransdorf

16. 12. 2015 19:21
Miloslav Ransdorf patřil od sametové revoluce až do své náhlé smrti v roce 2016 mezi čelní představitele Komunistické strany Čech a Moravy. Během své politické kariéry získal značnou mediální pozornost především kvůli řadě skandálů, které se týkaly jak jeho profesních, tak soukromých aktivit.
Foto: Jakub Plíhal

Politická kariéra

Aktivně se do politiky zapojil po sametové revoluci, kdy se stal členem reformní skupiny v KSČ, která prosazovala změny ve fungování strany. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR. Svůj mandát ve Federálním shromáždění obhájil ve volbách v roce 1992 a stejně tak i ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1996, 1998 a 2002.

Ve své funkci se věnoval především zahraničně-politickým tématům, působil ve výboru pro evropskou integraci a později se stal pozorovatelem v Evropském Parlamentu. Na počátku 21. století reprezentoval v KSČM reformní křídlo, které vystupovalo proti konzervativnějším funkcionářům. Podporoval vstup Česka do Evropské unie, za což ho část strany podrobila kritice.

V období let 1993–2004 byl místopředsedou KSČM. V roce 2004 neúspěšně kandidoval na předsedu KSČM. V současné době je členem Výkonného výboru ÚV KSČM a ve stínové vládě KSČM zastává post jejího místopředsedy pro zahraniční politiku a spravuje resort zahraničních věcí a průřezový resort vědy a výzkumu. Od roku 2004 je poslancem Evropského parlamentu, přičemž svůj post obhájil ve volbách v letech 2009 a 2014.

22. ledna 2016 náhle zemřel po převozu do pražského IKEMu, přičemž příčinou jeho smrti byla mozková příhoda. Ve funkci jej nahradil Jaromír Kohlíček. Kvůli jeho dluhům z přechozích volebních kampaní se jeho pohřeb rozhodla uspořádat a uhradit KSČM.

Kontroverze a skandály

Kauza padělaných výtvarných děl

V roce 2006 byl Miloslav Ransdorf jedním z poškozených v kauze nákupu sbírky obrazů významných umělců, která měla pocházet z majetku německé šlechtické rodiny. Vyšlo však najevo, že se jednalo o padělky.

Miloslav Ransdorf

PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc. se narodil 15. ledna 1953 v Rakovníku. Vystudoval filosofii a historii na Filozofické fakultě UK v Praze. Po absolutoriu pokračoval v postgraduálním studiu na katedře filozofie FF UK, kde zároveň působil jako pedagog. V letech 1984–1990 byl zaměstnancem Prognostického ústavu ČSAV. Aktivně ovládá přes dvacet světových jazyků.

Od roku 1972 je členem komunistické strany. Od roku 1990 působí ve vrcholné politice jako poslanec parlamentu ČSFR, resp. ČR za KSČM.

Miloslav Ransdorf je ženatý a má dceru Anetu (*1990).

Dopravní nehody

Velkou pozornost způsobily jeho 3 autonehody v letech 2006 – 2008. Při první a druhé nehodě došlo ke zranění chodkyně na přechodu, třetí nehoda se pak obešla bez zranění. Dle vyjádření Miloslava Ransdorfa se s oběma poškozenými mimosoudně finančně vyrovnal.

Spánek v Evropském parlamentu

V roce 2011 proběhl českými médii videozáznam spícího poslance v Evropském Parlamentu během projevu jiného poslance EP.

Finanční problémy

V letech 2012 a 2013 byly na majetek Europoslance uveleny dvě exekuce, které měly původ v půjčce na stavbu vily od jeho přítele Vratislava Šlajera ve výši 700 tis. Kč a směnky ve výši 7 mil. Kč od spořitelního družstva Unibon. V roce 2013 pak europoslanec svůj dluh uhradil, přičemž část dluhu kryl prodejem svého bytu a část novou půjčkou. Jako příčinu svých dluhů uvedl financování své volební kampaně.

Muzeum dělnického hnutí

V roce 2013 byl Miloslav Ransdorf obviněn z podvodu a ze snahy vytunelovat Muzeum dělnického hnutí, o.p.s. Trestní oznámení podané ředitelkou muzea RSDr. Libuší Eliášovou bylo odloženo.

Napadení nizozemského reportéra

V roce 2013 fyzicky odstrčil reportéra nizozemské televize, který jej před vchodem do Evropského Parlamentu obvinil ze zneužívání poslaneckých náhrad. Toho se měl dopustit tím, že se účelově dostavil do budovy EP, kde podepsal prezenční listinu za účelem získání náhrady ve výši 300 EUR, a následně odešel. Kvůli této kauze pak podal trestní oznámení na TV Nova kvůli poškození své pověsti.

Švýcarská banka

V prosinci 2015 byl Ransdorf společně se třemi Slováky zadržen Švýcarskou policií, když se měl snažit na základě falešných dokladů vybrat 350 mil. EUR. Po té, co banka odmítla transakci provést, se měli obvinění začít chovat agresivně. Vzhledem k tomu, že poslanecká imunita EP se vztahuje pouze na členské země EU, byl Miloslav Ransdorf zadržen a vyslýchán, nicméně po dvou dnech byl propuštěn.

Dle vyjádření europoslance se jednalo o cílenou provokaci vůči jeho osobě, kdy byl přemluven ke zprostředkování komunikace mezi bankou a klientem, který měl zdědit značný finanční obnos. Dle informací, které proběhly ve slovenských médiích, se mohlo jednat o majetek dědice významného nacistického pohlavára.

Tuto kauzu zpracoval v jednom ze svých dílů též satirický pořad Kancelář Blaník, který kvůli Ransdorfově smrti pozdržel jeho vydání.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Státy Evropské unie se shodly na úpravě sazeb DPH

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 48 minutami

Dva lidé zemřeli při střelbě v administrativním centru v Moskvě

Nejméně dva lidé zemřeli a čtyři utrpěli zranění při střelbě v centru služeb poskytovaných ruskými úřady na jihovýchodě Moskvy. Pachatele se podařilo na místě zadržet. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje z orgánů zabývajících se stíháním trestné činnosti.

Muž střílel z blíže neupřesněné bojové zbraně, která na něj nebyla registrovaná. Jaký byl motiv jeho jednání, není zatím jasné. Nicméně je možné, že se jedná o psychicky narušenou osobu. Vyšetřovatelé zadrženého poslali na psychiatrické vyšetření.

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková informaci o střelbě v moskevském administrativním centru, která si vyžádala dva mrtvé, potvrdila. Útočníkem podle ní byl 45letý Moskvan, kterého zadržel jeden z pracovníků centra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy