Jack Kerouac

4. 8. 2015 15:36
Nejvýznamnější prozaik americké „beat generation“
Jack Kerouac
Jack Kerouac | Foto: Wikimedia

Život

Jack Kerouac, vlastním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac, se narodil 12. března 1922 v malém městečku Lowell v Massachusetts ve francouzsko-kanadské katolické rodině. Často se chlubil tím, že jeho předkové (šlechtici) pocházeli z Bretaně. V Lowellu prožil šťastné dětství, rád se toulal po okolní přírodě a doma psal povídky, vedl si podrobný deník, psal noviny. Je zajímavé, že jako dítě vůbec nemluvil anglicky. V sedmnácti, se rozhodl, že bude spisovatelem, chtěl následovat Jacka Londona.

Základní údaje

Narození: 12. březen 1922, Lowell, Massachusetts, USA
Úmrtí: 21. října 1969, Saint Petersburg, Florida, USA

Krátce studoval na Columbia College v New Yorku, kam se přihlásil v roce 1940. Studoval Shakespearova dramata, hodně sportoval a závodil. Bohužel si v prvním ročníku zlomil nohu a kvůli tomu přišel o stipendium. Pobýval pak doma a četl romány Thomase Wolfa. Roku 1942 se dobrovolně přihlásil do amerického válečného námořnictva, ale brzy byl přeřazen k obchodnímu námořnictvu. V roce 1944 se oženil. Po návratu z války ho žena opustila. Po válce se připojil ke skupině spisovatelů později známé jako "beat generation", k níž patřili Allen Ginsberg, William Burroughs a Gregory Corso.

Nejvýznamnější díla

Na cestě, Dharmoví tuláci, Podzemníci, Mag

Na konci čtyřicátých let se vydal na cestu napříč Amerikou a střídal různá zaměstnání. Z New Yorku se na počátku padesátých let přesunuli beatnici do San Franciska, kde se jejich zázemím stalo knihkupectví Lawrence Ferlinghettiho. Z beatnického způsobu života se stala módní vlna. Kolem roku 1960 prodělával Jack Kerouac osobní i uměleckou krizi. Zbytek života strávil v ústraní v rodném městečku, kde se nechal zapírat. Jen zpovzdálí sledoval novou generaci hippie, zemřel dva měsíce po Woodstocku, 21. října 1969.

Dílo

Zůstal jsem teda se Slimem a hned jsme začali obrážet bary. Měl jsem ještě asi sedm dolarů a z nich jsem tu noc pět zbůhdarma rozfofroval. Nejdřív jsme se motali se všemi těmi turisty a naftaři a rančery ohozenými za kovboje po barech, bistrech a chodnících města, pak jsem na chvíli Slima setřepal, už byl chudák ze vší té whisky a piva, co vypil, dost grogy a jen znaveně škobrtal po ulici – vida, takovej to byl tedy pijan – oči měl skelný a užuž to vypadalo, že začne oblažovat svýma řečma i úplně neznámý lidi. J. Kerouac, Na cestě

Svou literární dráhu začíná rozsáhlým tradičním románem Maloměsto a velkoměsto (The Town and the City, 1950).  Jedná se o rodinnou ságu připomínající romány Thomase Wolfa, v níž zachycuje své mládí v novoanglickém městečku a první setkání s New Yorkem. Román je zajímavý tím, že v něm dochází ke konfrontaci dvou světů – harmonického, pokojného, někdy až idealizovaného maloměsta se strhujícím, ale krutým a odlidštěným velkoměstem. V závěru románu hlavnímu hrdinovi Peteru Martinovi zemře otec, přítel spáchá sebevraždu, opustí ho snoubenka. V posledních odstavcích stojí na silnici sám uprostřed deštivé noci – zbitý, zoufalý, vykořeněný tulák.

Po knižním debutu následují „romány ze silnice“ (toulky po Americe a po Evropě) a „lowellský cyklus“ (svět rodného maloměsta). Do prvního cyklu patří kromě beatnické bible, románu Na cestě (On the Road, 1957), třeba Dharmoví tuláci (The Dharma Bums, 1958), Vize Codyho (Visions of Cody, 1960), Podzemníci (The Subterraneans, 1959).

Měl jsem za sebou celý rok celibátu, protože jsem měl pocit, že žádostivost je přímou příčinou zrození a to je zase prvotní příčinou utrpení a smrti a já se skutečně, a to nelžu, dopracoval k tomu, že jsem považoval žádostivost za něco nepřístojného nebo dokonce krutého. Pokaždé, když jsem se bezděčně ohlédnul na krásné indiánky, tak jsem si říkal: „Krásné holky kopají hroby.“ Absence aktivní touhy mi přinesla nový, klidný, pohodový život, který se mi dost líbil. J. Kerouac, Dharmoví tuláci

Romány "lowellského cyklu" nedosahují úrovně Kerouacových nejlepších děl. Patří sem Doktor Sax (Doctor Sax, 1959), Maggie Cassidy (1959), Geraldovy vize (The Visions of Gerald, 1963) a Duluozova marnivost (Vanity of Duluoz, 1968). Kerouacovo dílo uzavírá lyrická próza Mag (Pic, 1972).

Na cestě

Román Na cestě byl napsán již v roce 1951 v půdním bytě na 21. ulici v New Yourku. Kerouac se snažil zachytit své zážitky z putování. Vytvořil experimentální formu, kterou pak nazval spontánní prózou. Psal na několik metrů dlouhou roli papíru, kterou vložil do psacího stroje, a chrlil na papír všechno, co ho napadlo. Román dokončil za tři týdny. Odmítl pak jakékoli úpravy. Z toho důvodu musel na vydání čekat šest let. Román Na cestě nemá klasickou zápletku, je bezprostředním záznamem dojmů, myšlenek a zážitků. Objevuje se v něm množství postav, které potkávají hlavní postavy, tuláci Dean Moriarty a Sal Paradise.

 

Právě se děje

před 39 minutami

V Kábulu byly zastřeleny dvě soudkyně nejvyššího soudu

V Kábulu byly dnes ráno zastřeleny dvě soudkyně, které pracovaly u afghánského nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura AFP. Podobné cílené útoky otřásají afghánským hlavním městem už několik měsíců.

"Dnes ráno ozbrojení muži zaútočili na vůz zaměstnankyň nejvyššího soudu," uvedl mluvčí soudu Ahmad Fahím Kauím. Upřesnil, že ženy byly zavražděny při cestě do práce.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Indonésii vystoupila na 56

Zemětřesení, které v pátek zasáhlo indonéský ostrov Sulawesi, si vyžádalo nejméně 56 mrtvých a 820 zraněných. Aktualizovanou bilanci obětí zveřejnil indonéský úřad pro řešení následků přírodních katastrof.

Zhruba 15 tisíc lidí zemětřesení o síle 6,2 stupně přimělo opustit své domovy. Někteří z nich se uchýlili do hor, zatímco jiní do přeplněných evakuačních center.

Šéfka indonéské meteorologické, klimatologické a geofyzikální agentury Dwikorita Karnawatiová uvedla, že další zemětřesení v regionu by mohlo vyvolat vlnu cunami. Doplnila, že podle předpovědí pro nadcházející týdny se Indonésie bude dál potýkat s extrémním počasím.

Zdroj: ČTK
Další zprávy