Život
Irwin Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v USA v New Jersey. Otec Luis Ginsberg byl učitelem angličtiny a básníkem, byl stabilním prvkem v rodině, zdůrazňoval svůj židovský původ. Jeho matka Naomi Levy Ginsberg byla duševně nemocná, Allen ji často opatroval a nechodil kvůli tomu do školy. Během jeho puberty byla tři roky hospitalizovaná, byla léčena inzulínovými a elektrickými šoky. Domů se vrátila jako jiný člověk a brzy se odstěhovala ke své sestře, kde ji Allen navštěvoval. Tato zkušenost se na něm velmi negativně podepsala.
Základní údaje
Narození: 3. června 1926, Newark, New Jersey, USA
Úmrtí: 5. dubna 1997, New York, USA
Životní partner: Peter Orlovski
Po absolvování střední školy se jako sedmnáctiletý zapsal na Kolumbijskou univerzitu, nejdřív studoval ekonomii, ale pak ho více zaujaly literární kurzy. V té době začal psát básně. Ohlas byl rozpačitý, sám Ginsberg si nebyl svými básněmi jistý pro jejich víceznačnost. Přesto byl redaktorem Columbia Review a získal za poezii několik prestižním univerzitních cen. V následujících letech procházel psychoanalytickou léčbou. Velkým problém mu působily sexuální zmatky. V těch letech byla homosexualita považována za perverzní nemoc. Přátelství s tolerantním a chápajícím Kerouacem bylo pro něj velmi důležité. Burroughs mu zase nahrazoval otce a vedl ho ke smíření s vlastní bytostí.
Nejznámější díla
Kvílení, Kadiš, Král majálesu
Po incidentu v dělnické hospodě byl vyloučen z univerzity kvůli nápisům ve svém pokoji na studentské koleji. Pak vystřídal různá zaměstnání: svářeč, noční vrátný, umývač nádobí, stýkal se s obyčejnými lidmi, podvodníčky a vyvrhely, naučil se jazzový argot a argot Times Square. Zapsal se do kurzu námořnictva, který na konci roku 1945 ukončil. Na začátku příštího roku se vydal na sedmiměsíční plavbu, která ho odpoutala od rodiny a od přátel. Na jaře roku 1947 si dopisoval s Nealem Cassidym, s nímž ho seznámil Kerouac. Cassidy mu naznačoval možnost sexuálního sblížení, tak se za ním Ginsberg vypravil do Denveru, kde byl Cassidym odmítnut. Vydal se na další plavbu lodí a nestihl se zapsat do podzimního semestru. Na univerzitu se vrátil na jaře příštího roku a začal psát román.
Po ukončení studia pracoval jako kartotékář v Americké akademii politických věd a pak už se jenom povaloval. V roce 1954 potkal svou životní lásku, kterou se stal literát Petr Orlovski. V té době studoval na Berkeley, chtěl vyučovat literaturu, buddhismus a orientální umění. Potkal tady několik básníků, mezi nimi Garyho Snydera a Lawrence Ferlinghetiho. Slávu mu přineslo čtení v Six Gallery v San Francisku 7. října 1955, kde přednesl svou báseň Kvílení, jíž ohromil publikum a získal si přezdívku Šaman. Tato báseň společně s dalšími byla vydána v nakladatelství City Lights, které vlastní Lawrence Ferlinghetti.
V roce 1965 poradil Ginsberg studentům univerzity v Berkley před jejich protiválečnou demonstrací, aby ozdobili první řady květinami, tato demonstrace je považována za počátek hnutí hippies a jejich myšlenky „ flower power“. Hodně cestoval po Americe, po Evropě, ale i Asii. Navštívil také Prahu, kde na 1. máje 1965 byl zvolen desítkami tisíc studentů králem majálesu. Stal se velkým vzorem pro mladé lidi v době nesvobody, což se však nelíbilo komunistickým představitelům, proto byl následně vyhoštěn ze země. Po pádu komunismu naši zemi ještě párkrát navštívil, aby se zúčastnil dalších čtení. Zemřel na následky rakoviny jater 5. dubna 1997.
Dílo
Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle shánějící dávku drogy, hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci, Kteří v bídě a v hadrech a se zapadlýma očima a podnapilý vysedávali a kouřili a v nadpřirozené temnotě bytů se studenou vodou, … A. Ginsberg, Kvílení
Tvorbu Allena Ginsberga lze rozdělit do dvou hlavních tematických okruhů: intimní poezie a kritika soudobé americké společnosti. Kvílení vzniklo v San Francisku v polovině 50. let. Velmi úspěšně se prodávalo, než bylo zakázáno pro obscénnost. Jedná se o básnický manifest beat generation., zdůrazňující křivdy napáchané na generaci zasažené 2. světovou válkou, korejskou válkou a studenou válkou. Báseň Kvílení rezonuje některé konkrétní Ginsbergovy prožitky. Kvílení je monumentální trojdílná litanická deklamace psaná volným veršem s přebujelou metaforikou, spojující obscénnost s rétorickým patosem. Šílenství a smrt matky se staly také námětem jeho nejrozsáhlejší skladby Kadiš za Naomi Ginsbergovou ze sbírky Kadiš a jiné básně (1961). Cestou zpět do Ameriky z majálesu 1965 napsal báseň Král Majálesu, která je výrazem odporu k totalitnímu režimu a sympatií s českými studenty.
