reklama
 
 

André Breton

29. 12. 2015
Francouzský spisovatel, moderní básník, představitel surrealismu.

Život

André Breton se narodil 19. února 1896 v Tinchebray. Vždy se chtěl stát lékařem, ale jeho studia medicíny přerušila 1. světová válka. Za války pracoval jako ošetřovatel v psychiatrickém středisku a zajímal se o psychoanalýzu Sigmunda Freuda. Později si s Freudem dopisoval a také ho v roce 1921 ve Vídni navštívil.

Základní údaje

Narození: 19. února 1896, Tinchebray (Orne), Francie
Úmrtí: 28. září 1966, Paříž, Francie

během studia psal básně, jeho lyrika byla ovlivněna S. Mallarmém. V roce 1918 se seznámil s Guillaumem Apollinairem  a v příštím roce založili s Louisem Aragonem a Phillipe Soupaultem revui Littérature. V té době přišel do Paříže Tristan Tzara, založil dadaistické hnutí, jehož se stal Breton také členem. O tři roky později se názorově rozešli a Breton hnutí opustil. Věnoval se automatickému psaní a základům surrealismu a v roce 1924 oficiálně založil surrealistickou skupinu. V následujícím roce se názorově přiblížil komunismu, do Francouzské komunistické strany vstoupil v roce 1927. Brzy však měl se svými přáteli ve straně problémy a po šesti letech byli vyloučeni kvůli kritice stalinismu.

Nejznámější díla

Nadja, Manifest surrealismu, Spojité nádoby, Vzduch vody

V březnu 1935 navštívili francouzští surrealisté Československo, projeli řadu měst, Breton měl přednášky na různých místech. Angažoval se ve Španělské občanské válce, založil skupinu levicových revolučních intelektuálů. V Mexiku se setkal s revolucionáři Diegem Riverou (manželem malířky Fridy Kahlo) a Lvem Trockým. Po obsazení Francie Německem v roce 1940 emigroval do New Yorku, kde se setkal se svými přáteli a společně publikovali v časopisu VVV. Po válce se vrátil do Evropy, ale byl zklamán politickým a společenským vývojem. Během svého života byl třikrát ženat. Zemřel 28. září 1966 v Paříži.

Dílo

Duch člověka, který sní, je plně uspokojen událostmi, jak se mu naskýtají. Úzkostná otázka možnosti se už neklade. Zabij, leť rychleji, miluj, jak jen ti libo. A jestliže zemřeš, cožpak si nejsi jist, že vprostřed mrtvých znovu procitneš? Nech se vést, události nepřipouštějí, abys je odkládal na později. Nemáš jména. Ta snadnost všeho je neocenitelná. Jaký rozum, ptám se, rozum o tolik širší než onen druhý; dává snu tento charakter přirozeností a působí, že přijímám bez výhrad spoustu epizod, jejichž podivnost by mě ve chvíli, kdy toto píši, zcela ohromila? A přesto jde o něco, co si ověřuji vlastníma očima, vlastníma ušima... A. Breton, Manifest surrealismu

André Breton byl hlavním představitelem surrealismu. Podstatou tohoto uměleckého směru založeného na snaze spontánně a bez rozumové kontroly vypovídat o tom, co se děje v lidském podvědomí. Usiluje vynášet vše, co vzniká v jeho hloubi – představy a sny, které zaznamenává v podobě tzv. automatického textu. První surrealistickým textem byla Magnetická pole (1921). Následovaly tři surrealistické manifesty (1924, 1930, 1942). K jeho hlavním dílům patří básnické sbírky Spojité nádoby (1932) a Vzduch vody (1934). Nadja je nejvýznamnější Bretonovo dílo a spolu s jeho manifesty surrealismu vytváří teoretickou základnu tohoto myšlenkového a uměleckého hnutí.

Nadja

Próza, v níž se mísí teoretické části, významně obohacující doktrínu francouzského surrealismu, s fabulační rovinou, je nejen románem, ale i základním teoretickým dílem surrealistické výpravné prózy. První část tvoří úvahy ontologické (Kdo jsem?), noetické (objektivní náhoda a její interpretace), etické i sociální (vztah muže a ženy, vztah k práci), které se prolínají s popisy skutečných událostí, v nichž vystupují Bretonovi přátelé ze surrealistické skupiny – L. Aragon, P. Eluard, R. Desnos, B. Péret.

   
reklama
   
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama