reklama
 
 

Katar

9. 11. 2016
Stát Katar je emirát s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971.

Základní charakteristika

Země se nachází na poloostrově vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbytek je obklopen mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Dauhá
Rozloha: 11 437 km²
Nejvyšší bod: Kurajn Abú al-Baul (103 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Světadíl: Asie
Počet obyvatel: 2, 35 mil.
Hustota zalidnění: 125 ob. / km²
Jazyk: arabština
Národnostní složení: Katařané 12 %, ostatní jsou cizinci
Náboženství: muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 %
Státní zřízení: absolutní monarchie
Vznik: 3. října 1971 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: katarský rial

Archeologické vykopávky dokazují, že katarský poloostrov byl obydlen již během doby kamenné. Tehdejší klima bylo mnohem mírnější. Po dalším osídlení příliš stop nezůstalo. V 7. století se na poloostrově rozšířil islám a dostal se pod nadvládu chálífů. Katar je jediným místem v Perském zálivu, o který neměli zájem Portugalci, což naznačuje, že od 16. století byl Katar téměř neobydlen. Písemné záznamy, které existují, dokazují, že zhruba od poloviny 18. století měl na život v Kataru velký vliv klan rodiny Al-Thani. V té době již byla oblast centrem lovců perel. Perly jako komodita velmi žádaná v Evropě, představovaly základní způsob obživy pro většinu obyvatelstva poloostrova.

Rodina Al-Thani se zhruba v polovině 19. století stala vládnoucí silou a přestěhovala hlavní město ze Zubary (na severovýchodním pobřeží) do Dohy. Zubara byla mocenskou základnou rodiny Al-Khalifa (dnešní vládnoucí rodina v sousedním Bahrajnu) a od té doby ovlivňuje napětí mezi oběma rody katarskou i bahrajnskou politiku. Aby první emír z rodu Al-Thani upevnil svou mocenskou pozici, uzavřel roku 1867 mírovou dohodu s Británií. V roce 1872 emír uzavřel další smlouvu, tentokrát s Turky. Výsledkem smlouvy bylo zřízení malé turecké vojenské posádky v hlavním městě. Postupem času se však přítomnost Turků v oblasti jinak téměř ovládané Brity stala spíše destabilizujícím faktorem, a tak roku 1915, kdy Turecko vstoupilo (po boku Německa) do I. světové války, byla smlouva vypovězena a vojenská posádka zrušena. Po skončení války katarský emír podepsal s Británií exkluzivní smlouvu, ve které se zavázal nejednat se žádnými zahraničními silami bez vědomí Velké Británie. Britové slíbili na oplátku držet nad Katarem ochrannou ruku, zejména proti zakladateli a budoucímu králi Saudské Arábie, který v té době už dobyl většinu Arabského poloostrova. Katar byl v době mezi válkami jednou z nejchudších zemí světa. Bylo třeba hledat jiný zdroj obživy než byl lov perel. Alternativa se nabízela - ropa. První koncese byly uděleny v roce 1935, ropa byla nalezena v roce 1939.  Začala II. světová válka a těžba ropy se ve velkém rozběhla až na začátku 50. let 20. století. Ropné peníze znamenaly konečně možnost modernizace země.

Katar vyhlásil nezávislost k 1. září 1971. Od vyhlášení nezávislosti udržoval blízké kontakty jak s Británií, tak se Spojenými státy a Francií. Katar byl také první zemí z oblasti Perského zálivu, která navázala diplomatické vztahy se státem Izrael (1993). Dlouholetý územní spor s Bahrajnem o ostrovy Hawár u západního pobřeží Kataru rozhodl v roce 2001 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve prospěch Bahrajnu.

Hospodářství

Katar je jedním z nejbohatších států na světě. Objev ropy v roce 1939 úplně změnil národní ekonomiku. Předtím byl Katar chudou zemí rybářů a lovců perel, zatímco nyní má vysokou životní úroveň.

Obyvatelstvo a náboženství

Zajímavosti

  • Původní obyvatelé emirátu Katar byli lovci ryb a perel.
  • Alkohol je v Kataru zakázaný a nesmí se pít na veřejnosti.
  • Většinu území Kataru pokrývá poušť.
  • Dny pracovního volna jsou pátek a sobota.

Katařané se na celkovém složení obyvatelstva podílí pouze asi 12 %. Cizinci s dlouhodobým pobytem pocházejí jak z arabských zemí (především Egypťané, Syřané, Libanonci, celkem 30 %), také z asijských zemí (Pákistánci 14 %, Indové 14 %, Iránci 14 %, ostatní 14 %, tj. Bangladéšané, Filipínci, Srílančané), okolo 1 % jsou potomci černých otroků (cca 10 tisíc) a zbytek tvoří Evropané a Američané. Oficiálním náboženstvím v zemi je islám, islámské právo šaría je hlavním zdrojem legislativy.

Politický systém

Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Thani. Emír vykonává exekutivní moc prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Jako vrchnímu veliteli branné moci mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany. Ústava z roku 2005 ustavuje Parlament (Majlis al-Shura) o 45 členech. Volby zatím vyhlášeny nebyly. Politické strany nejsou v Kataru povoleny.

Dovolená a cestování

Katar je turisty oblíbený zejména pro své dlouhé pobřeží s prosluněnými plážemi. Země obklopená vodami Perského zálivu je skvělou volbou pro milovníky moře, vodních sportů a potápění. Katar, to jsou moderní velkoměsta a všudypřítomný luxus. V současné době je již v hlavním městě Doha vybudováno množství moderních hotelů předních světových hotelových řetězců. Kriminalita se zde nevyskytuje a večerní procházky nejsou problémem. Milovníci historie mohou navštívit Národní muzeum (s mořským akváriem), Etnografické muzeum nebo zábavní park (jediný v oblasti Perského zálivu) Alladinovo království.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama