Bern

9. 1. 2015 15:49
Medvědí město nebo také město květin, tak je mezi turisty známý švýcarský Bern.
Bern, Švýcarsko
Bern, Švýcarsko | Foto: Thinkstock

Nejsou to jen slova do větru, což potvrzuje nejen živý medvěd v městském příkopu u mostu Nydegg, ale také množství květin zdobící téměř každý parapet, fasádu nebo záhon.

Bern - základní informace

Název: Bern
Stát: Švýcarsko
Počet obyvatel: 130 000
Rozloha: 52 km²
Nadmořská výška: 542 m.n.m.
Hustota obyvatel: 2 500 obyv./km²
Náboženství: římskokatolické křesťanství
Telefonní předvolba: +351

Bern leží v podhůří bernských Alp na náhorní plošině na pomezí francouzské a německé části Švýcarska. Jeho hlavním jazykem je němčina, obyvatelé nicméně používají nářečí zvané bernština. Podle legendy je město pojmenováno podle medvěda (der Bär), kterého skolil vévoda ze Zähringenu na jednom z honů. V Bernu najdete tolik zajímavých věcí vedle sebe, že se vám tomu ani nebude chtít věřit.

Jen tak pro nic za nic totiž nebyl vyhlášen evropským městem květin, nabízejícím taková lákadla jako květinový trh nebo růžovou zahradu, ovšem takových kvalit, že vám z toho budou až oči přecházet. Staré město je zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a pyšní se jednou z nejdelších nákupních promenád na světě. Ve stejných superlativech zřejmě v minulosti viděly Bern i známé osobnosti, jež zde trávily svůj volný čas. Patří mezi ně například Casanova, který se sem vracel do lázní, ruská velkokněžna Anna Fjodorovna, která zde založila romantickou zahradu nebo Lenin, pobývající zde v exilu, než vyměnil Bern za Curych. Mezi nevýraznější osobnosti však patří Einstein, který zde během svého pobytu vytvořil teorii relativity.

Při prohlídce města se nezapomeňte věnovat také švýcarské gastronomii. Byl by hřích neochutnat bernskou specialitu Berner Rösti, vařené nastrouhané brambory opečené na másle, v luxusním provedení se špekem, navíc zapečené sýrem. Stejně vynikající jsou i švýcarská vína. Na chvíli vám dají zapomenout na to, že údajně nejlepší vína jsou pouze ta francouzská.

Historie

Podle historických pramenů bylo dnešní území města osídleno ve 2. století př. n. l. keltskými kmeny. Osídlení zde bylo potvrzeno i později během římského období a v raném středověku. Samotné město bylo na skalním masivu nad řekou Aare založeno v roce 119 Bertholdem V., vévodou ze Zähringenu, který se skolením medvěda zasloužil o název města. Ten však zemřel bez dědiců a Bern se stal svobodným imperiálním městem. V letech 1218 až 1220 byla postavena hodinová věž Zytglogge, která v tehdejší době sloužila jako vstupní brána města. Až do roku 1256 tvořila západní hranici města. Původní věž měřila 16 metrů, v 70. letech 13. století byla o sedm metrů zvýšena, aby poskytla lepší výhled. V polovině 14. století byly západní hradby města posunuty až do míst, kde se dnes nachází nádraží, a hodinová věž byla přeměněna na vězení. V roce 1353 se Bern připojil ke švýcarské konfederaci a započal takto éru prosperity.

V roce 1405 město zachvátil velký požár a bylo výrazně přestavěno. Původní dřevěné stavby byly nahrazeny kamennými a později byla postavena také katedrála a městská radnice. V letech 1527 až 1530 dostala novou tvář také dosti poškozená hodinová věž. V 17. století bylo postaveno městské opevnění celého poloostrova. Bern byl v roce 1798 obsazen francouzskými vojsky a části jeho území byly zabaveny. Po vídeňském kongresu v roce 1814 se stal největším kantonem konfederace a byl jím po dalších 165 let. V roce 1848 proběhlo Federální shromáždění, na kterém byl Bern prohlášen hlavním městem Švýcarska.

V roce 1857 byla zahájena stavba Bundeshaus, kde dnes sídlí vláda, parlament a část federální správy. Bern i celé Švýcarsko si po celou dobu obou světových válek zachovalo neutralitu a nikdy nebylo napadeno. Od roku 1959 je Federální rada složená z členů čtyř velkých politických stran, což vytváří politický systém bez větší parlamentní opozice. Od roku 1963 se stalo členem Evropské rady a v roce 1971 získaly volební právo i ženy. Od roku 2002 je členem OSN a od roku 2005 také Schengenského prostoru, ne však Evropské unie.

Turistické zajímavosti

Bern - hodinová věž Zytglogge
Bern - hodinová věž Zytglogge | Foto: Thinkstock

Dominantou města je zajisté již zmíněná hodinová věž a také gotická katedrála. Hodinová věž zvaná Zytglogge připomíná pražský orloj a stojí mezi ulicemi Kramgasse a Marktgasse. Nacházejí se na ní hodiny s pohyblivými loutkami, které se dají do pohybu vždy čtyři minuty před celou. Věrny názvu města, některé z postaviček jsou vlastně medvědi. Gotická katedrála svatého Vavřince z 15. století nabízí překrásný výhled z věže. Za pěkného počasí uvidíte město i bernské Alpy.

Určitě nejhezčí ulicí je právě Kramgasse, která je široká 24 metrů. Právě zde se nachází dům číslo 49, nazývaný také Einstein Haus, kde se dnes nachází muzeum. Historický střed města spojuje se zbytkem několik mostů, mezi nimi i Nydeggbrűcke, u nějž se nachází Bärengraben, příkop s živým medvědem. Bern je známý také téměř stovkou kašen, měšťanskými domy s podloubím, kde se nacházejí muzea, galerie a roztodivné obchůdky, a také pouličními kejklíři, kteří jsou všechno jen ne na obtíž.

Počasí

Bern se nachází v mírném podnebném pásu. Teploty se zde pohybují v období jara a podzimu mezi 5 a 22 stupni, v létě pak šplhají až k třicítce. V zimě pak teplota padá k mínus dvěma stupňům, jen velmi zřídka zde opravdu mrzne.

 

Právě se děje

Další zprávy