Albert Einstein

23. 9. 2011 13:14
Albert Einstein byl jedním z nejvýznamnějších vědců 20. století. Věnoval se teoretické fyzice a za svou práci byl oceněn mimo jiné Nobelovou cenou.
Albert Einstein
Albert Einstein | Foto: Archív

Albert Einstein byl jedním z nejvýznamnějších vědců 20. století. Věnoval se teoretické fyzice a za svou práci byl oceněn mimo jiné také Nobelovou cenou.

Byl velkým humanistou, nonkonformním myslitelem a také velkým odpůrcem autorit.

Albert Einstein se narodil roku 1879 v německém Ulmu. První semínko pozdější celoživotní lásky a fascinace poznáním a vědou zasadil do jeho hlavy kompas, který jako malý dostal. Byl totiž ohromen neviditelnými silami, které ovládaly jeho střelku, bez ohledu na to, kam se s ním otočil.

Ve škole exceloval v matematice a přírodních vědách, zatímco v ostatních předmětech dosahoval často jen průměrných výsledků. Rád si četl v odborných knihách, které získával od rodinných přátel. V Německu dokončil střední školu, přestože byl znechucen německým zkostnatělým vzdělávacím systémem - později se divil, jak je vlastně možné, že tento systém úplně nepotlačí jakoukoliv zdravou vědeckou zvědavost.

Na prestižní Eidgenössische Technische Hochschule ve švýcarském Zurichu studoval elektrické inženýrství; sám však došel k poznání že to, co hledá, je teoretická fyzika. Ta ho fascinovala možností studovat nejzákladnější děje a rozsáhlou prací s "představivostí, která - narozdíl od znalostí - nezná hranic".

Po studiu pracoval na patentovém úřadě v Bernu, kde mu nenáročná práce a stálý příjem umožnili věnovat se právě teoretické fyzice.

Asi nejvýznamnějším rokem Einsteinova života byl - z vědeckého hlediska - rok 1905. Tehdy, ve svých 26 letech, publikoval v prestižním německém časopise Annalen der Physik čtyři své práce:

1. První z nich se věnovala "vlnově-částicové dualitě" světla, myšlenka nazývaná také jako fotoelektrický efekt. Podstatou této myšlenky je, že se světlo chová jako vlnění i jako částice (fotony). Právě tato práce mu v roce 1921 vynesla Nobelovu cenu.

2. Druhou prací dokázal existenci i tvar molekul a vysvětlil jejich pohyb.

3. Jeho další práce představila speciální teorii relativity - podle ní se světlo pohybuje pořád stejnou rychlostí, bez ohledu na jeho zdroj.

4. Konečně, jeho čtvrté práce v onom památném roce, přinesla "nesmrtelnou" formulaci "E = mc2" (energie se rovná hmotnosti násobené druhou mocninou rychlosti světla) - ta prakticky znamená, že hmotnost a energie jsou dvě - navzájem proměnitelné - formy téhož.

V roce 1908 opustil patentový úřad a v následujících letech ho bylo možné najít na univerzitách v Bernu, Zurichu nebo pražské Univerzitě Karlově. Nakonec však zakotvil v Berlíně.

Po roce 1933, kdy se moci v Německu chopil Adolf Hitler, se už do své vlasti nikdy nevrátil. Nacismus ho také přiměl přehodnotit jeho pacifismus a tak urgoval amerického prezidenta Roosevelta kvůli výrobě jaderné zbraně - ačkoliv sám, kvůli nedůvěře úřadů, které vyvolávalo jeho levicové přesvědčení, k samotné výrobě přizván nebyl - toho po jejím použití proti Japonsku hořce litoval.

Později se proto zasazoval za odzbrojování, pracoval pro OSN, měl významný podíl na ustanovení izraelského státu, vystupoval proti rasismu a podobně. Také čile komunikoval s lidmi a médii. Zároveň se snažil přijít na "teorii všeho" sjednocující a vysvětlující veškerou fyziku a svět jako takový.

Zemřel 18. dubna 1955, když odmítl "uměle prodlužovat život" a podstoupit operaci.

Během svého života byl dvakrát ženatý (s Milevou Maric (1903 - 1919) a Elsou Lowenthal (1919 - 1936)) ačkoliv manželství a rodina jako taková pro něho nikdy nebyli prioritou.

Zdroj: American Museum of Natural History

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Případ Afroameričana, který zemřel krátce po zatčení, vyšetří ministerstvo spravedlnosti a FBI

Případ smrti zatýkaného neozbrojeného černošského muže ve státě Minnesota vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Ve středu to sdělil americký prezident Donald Trump. Podle něj se tak děje na jeho žádost. "Požádal jsem, aby toto vyšetřování bylo urychleno a velmi oceňuji veškerou práci, kterou odvádějí místní pořádkové složky," dodal Trump na svém Twitteru.

Úmrtí George Floyda vyvolal nepokoje ve městě Minneapolis. Policie tam ve středu rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v pondělí ve vazbě poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat a strážníka prosil, aby jej nezabíjel. Floyda se snažila zatknout policie na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělaným šekem. Podle policejní zprávy se strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Čtyři zasahující policisté už kvůli incidentu přišli o práci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy