Albert Einstein

23. 9. 2011 13:14
Albert Einstein byl jedním z nejvýznamnějších vědců 20. století. Věnoval se teoretické fyzice a za svou práci byl oceněn mimo jiné Nobelovou cenou.
Albert Einstein
Albert Einstein | Foto: Archív

Albert Einstein byl jedním z nejvýznamnějších vědců 20. století. Věnoval se teoretické fyzice a za svou práci byl oceněn mimo jiné také Nobelovou cenou.

Byl velkým humanistou, nonkonformním myslitelem a také velkým odpůrcem autorit.

Albert Einstein se narodil roku 1879 v německém Ulmu. První semínko pozdější celoživotní lásky a fascinace poznáním a vědou zasadil do jeho hlavy kompas, který jako malý dostal. Byl totiž ohromen neviditelnými silami, které ovládaly jeho střelku, bez ohledu na to, kam se s ním otočil.

Ve škole exceloval v matematice a přírodních vědách, zatímco v ostatních předmětech dosahoval často jen průměrných výsledků. Rád si četl v odborných knihách, které získával od rodinných přátel. V Německu dokončil střední školu, přestože byl znechucen německým zkostnatělým vzdělávacím systémem - později se divil, jak je vlastně možné, že tento systém úplně nepotlačí jakoukoliv zdravou vědeckou zvědavost.

Na prestižní Eidgenössische Technische Hochschule ve švýcarském Zurichu studoval elektrické inženýrství; sám však došel k poznání že to, co hledá, je teoretická fyzika. Ta ho fascinovala možností studovat nejzákladnější děje a rozsáhlou prací s "představivostí, která - narozdíl od znalostí - nezná hranic".

Po studiu pracoval na patentovém úřadě v Bernu, kde mu nenáročná práce a stálý příjem umožnili věnovat se právě teoretické fyzice.

Asi nejvýznamnějším rokem Einsteinova života byl - z vědeckého hlediska - rok 1905. Tehdy, ve svých 26 letech, publikoval v prestižním německém časopise Annalen der Physik čtyři své práce:

1. První z nich se věnovala "vlnově-částicové dualitě" světla, myšlenka nazývaná také jako fotoelektrický efekt. Podstatou této myšlenky je, že se světlo chová jako vlnění i jako částice (fotony). Právě tato práce mu v roce 1921 vynesla Nobelovu cenu.

2. Druhou prací dokázal existenci i tvar molekul a vysvětlil jejich pohyb.

3. Jeho další práce představila speciální teorii relativity - podle ní se světlo pohybuje pořád stejnou rychlostí, bez ohledu na jeho zdroj.

4. Konečně, jeho čtvrté práce v onom památném roce, přinesla "nesmrtelnou" formulaci "E = mc2" (energie se rovná hmotnosti násobené druhou mocninou rychlosti světla) - ta prakticky znamená, že hmotnost a energie jsou dvě - navzájem proměnitelné - formy téhož.

V roce 1908 opustil patentový úřad a v následujících letech ho bylo možné najít na univerzitách v Bernu, Zurichu nebo pražské Univerzitě Karlově. Nakonec však zakotvil v Berlíně.

Po roce 1933, kdy se moci v Německu chopil Adolf Hitler, se už do své vlasti nikdy nevrátil. Nacismus ho také přiměl přehodnotit jeho pacifismus a tak urgoval amerického prezidenta Roosevelta kvůli výrobě jaderné zbraně - ačkoliv sám, kvůli nedůvěře úřadů, které vyvolávalo jeho levicové přesvědčení, k samotné výrobě přizván nebyl - toho po jejím použití proti Japonsku hořce litoval.

Později se proto zasazoval za odzbrojování, pracoval pro OSN, měl významný podíl na ustanovení izraelského státu, vystupoval proti rasismu a podobně. Také čile komunikoval s lidmi a médii. Zároveň se snažil přijít na "teorii všeho" sjednocující a vysvětlující veškerou fyziku a svět jako takový.

Zemřel 18. dubna 1955, když odmítl "uměle prodlužovat život" a podstoupit operaci.

Během svého života byl dvakrát ženatý (s Milevou Maric (1903 - 1919) a Elsou Lowenthal (1919 - 1936)) ačkoliv manželství a rodina jako taková pro něho nikdy nebyli prioritou.

Zdroj: American Museum of Natural History

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Akcie evropských bank prudce oslabují. Převzetí Credit Suisse trhy neuklidnilo

Akcie evropských bank na začátku dnešního obchodování prudce oslabují. Bankovní index STOXX 600 ztrácí zhruba tři procenta a je nejníže za tři měsíce. Trhy neuklidnilo ani nedělní oznámení, že švýcarská banka UBS převezme rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech. Dolů zamířily akcie německé Deutsche Bank, britské Standard Chartered i francouzské BNP Paribas.

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků (téměř 73 miliard Kč) svého dlouholetého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém. Banky to uvedly v neděli na společné tiskové konferenci se zástupci vlády, centrální banky a regulačních úřadů. UBS za menšího konkurenta zaplatí svými akciemi.

Obavy investorů ale vyvolala zpráva, že dodatečné dluhopisy tier-1 Credit Suisse - neboli dluhopisy AT1 - s nominální hodnotou 17 miliard dolarů (zhruba 385 miliard Kč) budou oceněny na nulu. To rozzlobilo některé jejich držitele, kteří si mysleli, že budou požívat lepší ochrany než akcionáři.

Akcie samotné Credit Suisse dnes ztrácejí více než 60 procent. Akcie UBS odepisují 13 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy