Papež František

14. 3. 2013 14:42
V březnu 2013 byl jako papež vybrán argentinský arcibiskup a primas Jorge Mario Bergoglio, který si zvolil jméno František.
Papež František I.
Papež František I. | Foto: Reuters

František je papežem římskokatolické církve, ke které se hlásí po celém světě na 1,2 miliardy lidí. Konkláve kardinálů ho zvolilo ve středu 13. března 2013, druhý den volby v pátém kole. Vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio pochází z Argentiny, kde působil jako arcibiskup s hodností kardinála. Jeho kořeny jsou však italské.

Podle slov mluvčího papeže si přeje užívat pouze označení František, bez přídomku první.

Je prvním papežem, který přichází z Latinské Ameriky, prvním papežem, který přísluší k jezuitskému řádu a po mnoha staletí je také papežem z mimoevropské země (v osmém století jím byl Řehoř III.).

František je 266. papežem v řadě, jako první ze všech si vybral toto jméno.

Ze života Jorge Maria Bergoglia

Narodil se 17. prosince 1936 v Buenos Aires v Argentině, jeho rodiče byli italští imigranti. Pochází ze sedmi dětí, v mládí přišel kvůli infekci o jednu plíci. Vystudoval střední chemicko-průmyslovou školu, posléze se vydal na dráhu duchovního. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 1958, po letech studií a výuky byl v roce 1969 vysvěcen na kněze. V sedmdesátých letech byl provinciálem jezuitského řádu v Argentině.

Jan Pavel II. ho jmenoval pomocným biskupem v roce 1992, o pár měsíců později prošel biskupským svěcením.

K arcibiskupské funkci se nejprve přiblížil v roce 1997 v pozici nástupce a po smrti Antonia Quarracina o rok později definitivně převzal jeho úřad v Buenos Aires. Kardinálem se stal v roce 2001. V roce 2005 patřil k favoritům volby papeže, jeho čas však přišel až o osm let později.

Je známý svými blízkými postoji k sociálně slabým, chudým a nemocným. Z jeho názorů patří k výrazným respekt k homosexuálům, přestože není přítelem sňatků homosexuálních párů a adopcí dětí homosexuálními páry.

Odchod Benedikta XVI. a volba papeže 2013

V únoru 2013 oznámil papež Benedikt XVI. úmysl rezignovat na svůj úřad k 28. únoru. Po několika staletích tak byl prvním papežem, který nezůstal římským biskupem až do své smrti. Vlastním jménem Joseph Ratzinger se stal hlavou římskokatolické církve v roce 2005 po úmrtí Jana Pavla II. Stejně jako Bergoglio byl i Ratzinger zvolen hned druhý den konkláve v Sixtinské kapli.

V prvním březnovém týdnu se sešla širší kardinálská kongregace, na níž se stanovil termín začátku konkláve, tj. shromáždění kardinálů mladších 80 let, kteří v tajném hlasování a izolaci od okolního světa vybírají nejvyššího církevního představitele katolíků. Začalo se v úterý 12. března, druhý den v 19:07 už bílý kouř oznamoval úspěšné hlasování. Ze 115 kardinálů muselo nového papeže podpořit alespoň 77 z nich.

Benediktovi XVI. zůstává titul emeritního papeže, nadále však nebude do rozhodování ve Vatikánu zasahovat. Hlavním důvodem, proč se Benedikt XVI. rozhodl abdikovat, byl zhoršující se zdravotní stav, k jeho odchodu však podle spekulací mohly přispět i mnohé z problémů, které církev trápí - ať už jde o činy kněžích, tak korupci a hospodářství Vatikánu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Bývalý hongkongský magnát stráví šest let za mřížemi, kritizoval Čínu

Soud v Hongkongu poslal do vězení na pět let a devět měsíců bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie, který patří k největším hongkongským kritikům Číny. Soud ho již dříve shledal vinným z podvodu. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se jedná o odplatu čínských úřadů za podporu prodemokratického hnutí v bývalé britské kolonii.

Soud Laie uznal vinným z podvodů, ve kterých figurovaly jeho společnosti, a to včetně vydavatelství známého liberálního deníku Apple Daily. Lai je ve vězení od konce roku 2020, protože byl odsouzen za nedovolené shromažďování.

Soudce, který vydal nový rozsudek, uvedl, že odsouzení bývalého magnáta není útokem na svobodu tisku. Jiného názoru jsou ale lidskoprávní organizace, podle kterých soud nedodržoval práva obžalovaného. "Kriminální případ vypracovaný Pekingem proti Jimmymu Laiovi je odplata proti vedoucímu stoupenci demokracie a svobody tisku v Hongkongu," uvedla Maya Wangová z organizace Human Rights Watch.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Končí šéf nakladatelství Penguin Random House, koupi rivala mu zakázal soud

Po neúspěšném pokusu o spojení s rivalem končí ve funkci Markus Dohle, ředitel největšího vydavatelského domu na světě Penguin Random House. Jak píše agentura AP, odchází ke konci roku. "Po téměř 15 letech v představenstvu předávám otěže," uvedl. Rozhodl se tak poté, co americký soud firmě minulý měsíc zakázal, aby za 2,18 miliardy dolarů, v přepočtu 54 miliard korun, koupila konkurenční nakladatelství Simon & Schuster.

V ostře sledovaném antimonopolním případu soudkyně dala za pravdu ministerstvu spravedlnosti USA, které plánovanou fúzi zažalovalo z obav, že drasticky sníží konkurenci na knižním trhu a povede k nižším honorářům pro autory. Toto úsilí za Penguin Random House vedl právě nyní končící šéf Markus Dohle. Nahradí jej o šest let mladší manažer indického původu Nihar Malaviya, který ho dosud zastupoval a měl na starost americkou divizi.

Čtyřiapadesátiletý Dohle ve firmě pracoval od roku 1994, smlouvu měl do prosince 2025. Jeho odchod potvrdila německá mediální společnosti Bertelsmann, jež Penguin Random House vlastní. "Mrzí nás jeho rozhodnutí odejít. Pod jeho vedením se firma zaměřovala na růst a ziskovost. Knižní divize má dnes více než dvojnásobný obrat a čtyřnásobný zisk, než když nastupoval," doplňuje Christopher Mohn, předseda dozorčí rady Bertelsmannu.

Bertelsmann se ve smlouvě zavázal, že v případě neúspěchu fúze zaplatí majiteli Simon & Schuster, což je firma Paramount Global, pokutu okolo 200 milionů dolarů, to znamená pět miliard korun, doplňuje deník New York Times. Další nemalé výdaje bude mít vlastník Penguin Random House s uhrazením nákladů obhajoby proti žalobě ze strany ministerstva spravedlnosti.

Zdroj: AP
před 55 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy