Papež František

14. 3. 2013 14:42
V březnu 2013 byl jako papež vybrán argentinský arcibiskup a primas Jorge Mario Bergoglio, který si zvolil jméno František.
Papež František I.
Papež František I. | Foto: Reuters

František je papežem římskokatolické církve, ke které se hlásí po celém světě na 1,2 miliardy lidí. Konkláve kardinálů ho zvolilo ve středu 13. března 2013, druhý den volby v pátém kole. Vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio pochází z Argentiny, kde působil jako arcibiskup s hodností kardinála. Jeho kořeny jsou však italské.

Podle slov mluvčího papeže si přeje užívat pouze označení František, bez přídomku první.

Je prvním papežem, který přichází z Latinské Ameriky, prvním papežem, který přísluší k jezuitskému řádu a po mnoha staletí je také papežem z mimoevropské země (v osmém století jím byl Řehoř III.).

František je 266. papežem v řadě, jako první ze všech si vybral toto jméno.

Ze života Jorge Maria Bergoglia

Narodil se 17. prosince 1936 v Buenos Aires v Argentině, jeho rodiče byli italští imigranti. Pochází ze sedmi dětí, v mládí přišel kvůli infekci o jednu plíci. Vystudoval střední chemicko-průmyslovou školu, posléze se vydal na dráhu duchovního. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 1958, po letech studií a výuky byl v roce 1969 vysvěcen na kněze. V sedmdesátých letech byl provinciálem jezuitského řádu v Argentině.

Jan Pavel II. ho jmenoval pomocným biskupem v roce 1992, o pár měsíců později prošel biskupským svěcením.

K arcibiskupské funkci se nejprve přiblížil v roce 1997 v pozici nástupce a po smrti Antonia Quarracina o rok později definitivně převzal jeho úřad v Buenos Aires. Kardinálem se stal v roce 2001. V roce 2005 patřil k favoritům volby papeže, jeho čas však přišel až o osm let později.

Je známý svými blízkými postoji k sociálně slabým, chudým a nemocným. Z jeho názorů patří k výrazným respekt k homosexuálům, přestože není přítelem sňatků homosexuálních párů a adopcí dětí homosexuálními páry.

Odchod Benedikta XVI. a volba papeže 2013

V únoru 2013 oznámil papež Benedikt XVI. úmysl rezignovat na svůj úřad k 28. únoru. Po několika staletích tak byl prvním papežem, který nezůstal římským biskupem až do své smrti. Vlastním jménem Joseph Ratzinger se stal hlavou římskokatolické církve v roce 2005 po úmrtí Jana Pavla II. Stejně jako Bergoglio byl i Ratzinger zvolen hned druhý den konkláve v Sixtinské kapli.

V prvním březnovém týdnu se sešla širší kardinálská kongregace, na níž se stanovil termín začátku konkláve, tj. shromáždění kardinálů mladších 80 let, kteří v tajném hlasování a izolaci od okolního světa vybírají nejvyššího církevního představitele katolíků. Začalo se v úterý 12. března, druhý den v 19:07 už bílý kouř oznamoval úspěšné hlasování. Ze 115 kardinálů muselo nového papeže podpořit alespoň 77 z nich.

Benediktovi XVI. zůstává titul emeritního papeže, nadále však nebude do rozhodování ve Vatikánu zasahovat. Hlavním důvodem, proč se Benedikt XVI. rozhodl abdikovat, byl zhoršující se zdravotní stav, k jeho odchodu však podle spekulací mohly přispět i mnohé z problémů, které církev trápí - ať už jde o činy kněžích, tak korupci a hospodářství Vatikánu.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy