Papež

15. 2. 2013 18:38
Hlava katolické církve, nástupce sv. Petra a zástupce Ježíše Krista. Papež disponuje mnoha tituly. Benedikt XVI. 28. února 2013 rezignoval a konkláve zvolilo nového - Františka I.
Papež František I.
Papež František I. | Foto: Reuters

Papež je nejvyšší představitel katolické církve, zároveň je suverénem Vatikánu a biskupem Říma. Představuje nástupce sv. Petra, jednoho z původních apoštolů, který je považován za prvního papeže. Ten je pochován v Římě a nad tímto místem je vystavěn chrám sv. Petra. Dál je papež vnímán jako zástupce Ježíše Krista na Zemi. Mimo to disponuje ještě dalšími tituly jako primas italský či nejvyšší pontifik.

Nyní je papežem František I., vlastním jménem Jorge Mario Bergoglia. Byl kardinálem z Argentiny a nepatřil mezi hlavní favority volby, která proběhla v roce 2013. Představuje prvního Jihoameričana a jezuitu ve funkci papeže.

Svatořečení papežů

Papežové Jan Pavel II., František  a Jan XXIII. na plakátu v obchodě v Římě

V dubnu 2014 byly svatořečeni dva papežové 20. století - Jan Pavel II. a Jan XXIII.

Statut svatého představuje třetí úroveň po ctihodném a blahoslaveném.

František I. je v pořadí 266. papež v řadě, jeho předchůdem byl Benedikt XVI. Vlastním jménem Joseph Ratzinger byl zvolen 19. dubna 2005 po úmrtí Jana Pavla II. Pochází z Německa. 11. února 2013 oznámil svůj záměr odejít ze své papežské pozice. Po několika staletích tak byl první hlavou katolické církve, která tak učinila. Lidé v pozici papeže nejsou odvolatelní a papežové obyčejně zůstávají ve funkci až do své smrti. Jeho rezignace se naplnila 28. února.

Konkláve zvolilo nového papeže v roce 2013 rychle - v pátém kole tajné volby během druhého dne. Zasedali v Sixtinské kapli od dvanáctého března.

Volba papeže

O nové hlavě katolické církve rozhoduje sbor kardinálů sdružený v konkláve. Členem konkláve se podle pravidel mohou stát pouze kardinálové mladší osmdesáti let a celkový počet volitelů nesmí překročit číslo sto dvacet. V době volby jsou izolováni od vnějšího světa v uzamčené Sixtinské kapli. Tento stav trvá až do oznámení jména nového papeže, na němž se musí shodnou minimálně dvě třetiny zúčastněných.

Počet možných kol voleb během dnů je různý, během prvního dne shromáždění proběhne obyčejně jedna volba, v dalších dnech až čtyři. Po každém kole se hlasovací papírky pálí s vlhkou slámou, aby kouř zčernal. V momentě, kdy je znám nový papež se k pálení přidává chemikálie, díky níž kouř zbělá a veřejnost se tím dozvídá o úspěšné volbě. Ve chvíli, kdy je některý kandidát vybrán, je mu ještě položena otázka, jestli funkci přijímá a jaké si zvolí jméno.

Historie papežství

Dějiny papežského úřadu sahají až k apoštolovi Petrovi ve 30. letech n. l. a Linovi v letech šedesátých. Zatímco první zemřel mučednickou smrtí, u druhého tato verze úmrtí není jistá. Před rokem 1059 byl v případě volby papeže jeho výběr záležitostí mnohem většího množství osob, ať už představitelů duchovenstva, tak i dalších křesťanů. V počátcích se však jednalo o malé množství věřících, především když se křesťanství muselo potýkat s ilegalitou do doby ediktu milánského roku 313.

Od roku 1059 se na volbě papeže podíleli kardinálové - biskupové, později všichni kardinálové. Po sto dvaceti letech se také upřesnil počet hlasů nutných pro zvolení - tedy dvě třetiny. Od roku 1274 se také zásluhou Řehoře X. koná uzavřené konkláve.

Mocenské snahy mít vliv církev pod kontrolou v průběhu staletí se vyvinuly i v papežské schizma. To když se po nuceném přesídlení sídla papeže z Vatikánu a později úmrtí papeže Řehoře XI. volil papež jak v Římě, tak Avignonu. Dvojvládí měl ukončit koncil v Pise roku 1409, na němž byl zvolen nový papež, ale protože oba předchozí odmítli ve funkci skončit, po určitou dobu tak hlavu církve představovali tři muži.

V dnešní době se hovoří o úbytku vlivu církve, avšak v případě zatím předposledního papeže Jana Pavla II. jeho působení nepomohlo pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. U papežů budoucích se však reálně uvažuje o tom, že více budou pocházet z Afriky či Latinské Ameriky, míst, kde je přírůstek věřících v kladných hodnotách.

Papežové 20. a 21. století

Lev XIII. 1878-1903

Pius X. 1903-1914

Benedikt XV. 1914-1922

Pius XI. 1922-1939

Pius XII. 1939-1958

Jan XXIII. 1958-1963

Pavel VI. 1963-1978

Jan Pavel I. 1978

Jan Pavel II. 1978-2005

Benedikt XVI. 2005-2013

František I. 2013-

 

Právě se děje

teď

V ČR žije 10,68 milionu lidí, počet obyvatel vzrostl za tři čtvrtě roku o více než 31 tisíc

Počet obyvatel České republiky za letošních devět měsíců vzrostl o 31 400 na 10,68 milionu. Ovlivnila to zejména zahraniční migrace. Narozených bylo více než zemřelých.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů.

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy