Papež

15. 2. 2013 18:38
Hlava katolické církve, nástupce sv. Petra a zástupce Ježíše Krista. Papež disponuje mnoha tituly. Benedikt XVI. 28. února 2013 rezignoval a konkláve zvolilo nového - Františka I.
Papež František I.
Papež František I. | Foto: Reuters

Papež je nejvyšší představitel katolické církve, zároveň je suverénem Vatikánu a biskupem Říma. Představuje nástupce sv. Petra, jednoho z původních apoštolů, který je považován za prvního papeže. Ten je pochován v Římě a nad tímto místem je vystavěn chrám sv. Petra. Dál je papež vnímán jako zástupce Ježíše Krista na Zemi. Mimo to disponuje ještě dalšími tituly jako primas italský či nejvyšší pontifik.

Nyní je papežem František I., vlastním jménem Jorge Mario Bergoglia. Byl kardinálem z Argentiny a nepatřil mezi hlavní favority volby, která proběhla v roce 2013. Představuje prvního Jihoameričana a jezuitu ve funkci papeže.

Svatořečení papežů
Autor fotografie: Reuters

Svatořečení papežů

V dubnu 2014 byly svatořečeni dva papežové 20. století - Jan Pavel II. a Jan XXIII.

Statut svatého představuje třetí úroveň po ctihodném a blahoslaveném.

František I. je v pořadí 266. papež v řadě, jeho předchůdem byl Benedikt XVI. Vlastním jménem Joseph Ratzinger byl zvolen 19. dubna 2005 po úmrtí Jana Pavla II. Pochází z Německa. 11. února 2013 oznámil svůj záměr odejít ze své papežské pozice. Po několika staletích tak byl první hlavou katolické církve, která tak učinila. Lidé v pozici papeže nejsou odvolatelní a papežové obyčejně zůstávají ve funkci až do své smrti. Jeho rezignace se naplnila 28. února.

Konkláve zvolilo nového papeže v roce 2013 rychle - v pátém kole tajné volby během druhého dne. Zasedali v Sixtinské kapli od dvanáctého března.

Volba papeže

O nové hlavě katolické církve rozhoduje sbor kardinálů sdružený v konkláve. Členem konkláve se podle pravidel mohou stát pouze kardinálové mladší osmdesáti let a celkový počet volitelů nesmí překročit číslo sto dvacet. V době volby jsou izolováni od vnějšího světa v uzamčené Sixtinské kapli. Tento stav trvá až do oznámení jména nového papeže, na němž se musí shodnou minimálně dvě třetiny zúčastněných.

Počet možných kol voleb během dnů je různý, během prvního dne shromáždění proběhne obyčejně jedna volba, v dalších dnech až čtyři. Po každém kole se hlasovací papírky pálí s vlhkou slámou, aby kouř zčernal. V momentě, kdy je znám nový papež se k pálení přidává chemikálie, díky níž kouř zbělá a veřejnost se tím dozvídá o úspěšné volbě. Ve chvíli, kdy je některý kandidát vybrán, je mu ještě položena otázka, jestli funkci přijímá a jaké si zvolí jméno.

Historie papežství

Dějiny papežského úřadu sahají až k apoštolovi Petrovi ve 30. letech n. l. a Linovi v letech šedesátých. Zatímco první zemřel mučednickou smrtí, u druhého tato verze úmrtí není jistá. Před rokem 1059 byl v případě volby papeže jeho výběr záležitostí mnohem většího množství osob, ať už představitelů duchovenstva, tak i dalších křesťanů. V počátcích se však jednalo o malé množství věřících, především když se křesťanství muselo potýkat s ilegalitou do doby ediktu milánského roku 313.

Od roku 1059 se na volbě papeže podíleli kardinálové - biskupové, později všichni kardinálové. Po sto dvaceti letech se také upřesnil počet hlasů nutných pro zvolení - tedy dvě třetiny. Od roku 1274 se také zásluhou Řehoře X. koná uzavřené konkláve.

Mocenské snahy mít vliv církev pod kontrolou v průběhu staletí se vyvinuly i v papežské schizma. To když se po nuceném přesídlení sídla papeže z Vatikánu a později úmrtí papeže Řehoře XI. volil papež jak v Římě, tak Avignonu. Dvojvládí měl ukončit koncil v Pise roku 1409, na němž byl zvolen nový papež, ale protože oba předchozí odmítli ve funkci skončit, po určitou dobu tak hlavu církve představovali tři muži.

V dnešní době se hovoří o úbytku vlivu církve, avšak v případě zatím předposledního papeže Jana Pavla II. jeho působení nepomohlo pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. U papežů budoucích se však reálně uvažuje o tom, že více budou pocházet z Afriky či Latinské Ameriky, míst, kde je přírůstek věřících v kladných hodnotách.

Papežové 20. a 21. století

Lev XIII. 1878-1903

Pius X. 1903-1914

Benedikt XV. 1914-1922

Pius XI. 1922-1939

Pius XII. 1939-1958

Jan XXIII. 1958-1963

Pavel VI. 1963-1978

Jan Pavel I. 1978

Jan Pavel II. 1978-2005

Benedikt XVI. 2005-2013

František I. 2013-

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

V americkém Kentucky se při výcviku srazily dva vrtulníky, zemřelo devět vojáků

Devět vojáků přišlo v noci na čtvrtek o život při srážce dvou amerických armádních vrtulníků v Kentucky. S odkazem na armádní mluvčí o tom informuje list The Washington Post. Vrtulníky byly zapojeny do výcvikové mise při základně u hranice se státem Tennessee.

Dva vrtulníky Black Hawk se při rutinní výcvikové misi srazily kolem 22:00 místního času (04:00 SELČ) v okrese Trigg nedaleko rozlehlé vojenské základy Fort Campbell, uvedla armádní mluvčí Nondice Thurmanová. Další podrobnosti se veřejnost dozví na tiskové konferenci, která má být ještě tento den. V oblasti Fort Campbell v noci na čtvrtek panovala dobrá viditelnost a foukal jen slabý vítr.

"V tuto chvíli se soustředíme na vojáky a jejich rodiny," uvádí armádní prohlášení. Příčina neštěstí se podle něj vyšetřuje. 

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Česká pošta zruší v Praze 35 poboček, v Ostravě 27

Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12. Vyplývá to z pracovní verze materiálu pošty, který dnes zveřejnil web Seznam Zprávy. Mluvčí pošty Matyáš Vitík ČTK řekl, že seznam konkrétních rušených poboček podnik zveřejní zřejmě v pátek. Celkově se má v polovině roku uzavřít 300 z 3200 poboček. Návrh snížení počtu provozovaných pošt musí ještě schválit vláda.

V dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, jsou zmíněna města napříč Českem. Rušení pošt by se mělo týkat 115 měst a obcí. Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve středu schválil vypořádání připomínek k návrhu snížení počtu pošt pro vládu. "Vypořádání bylo schváleno Radou ČTÚ ve středu, tak, aby byl ze strany ČTÚ legislativní proces urychlen v jeho částech, kde to je možné. Nyní bude návrh vypořádání projednán s připomínkujícími subjekty. Stále platí, že poté je třeba, aby návrh projednala ještě Legislativní rada vlády," řekla ČTK mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy