Eurosmlouva o rozpočtové kázni

1. 3. 2012 12:34
Fiskální pakt (oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii) je dokument, jehož finální podoba byla zveřejněna 30. ledna 2012.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Fiskální pakt (oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii) je dokument, jehož finální podoba byla zveřejněna na evropském summitu 30. ledna 2012, v platnost vešel 1. ledna 2013. Jedná se o výsledek dlouhého vyjednávání mezi členskými státy Evropské unie, které se snažily najít cestu, jak se do budoucna vyvarovat dluhovým krizím. Příčinou vzniku této smlouvy byly problémy zadlužených zemí eurozóny.

Fiskální pakt mnoha svými ustanoveními navazuje na předchozí dokumenty - zejména na Pakt stability a růstu, k němuž přistoupily všechny členské státy na konci devadesátých let, a na jeho poslední reformu - tzv. six pack, který byl přijat v listopadu 2011. Fiskálním paktem však byla nově stanovena přísnější pravidla, která se týkají rozpočtového deficitu i celkového zadlužení. Vlády se zavázaly, že státní rozpočet jejich zemí bude vyrovnaný nebo v přebytku (smlouva toleruje maximální strukturální deficit ve výši 0,5 % HDP, státy s dluhem, který je nižší než 60 % HDP, mohou mít deficit až do výše 1 % HDP) a že toto pravidlo začlení do svého národního práva (nejlépe formou ústavních zákonů). V případě jeho porušení má dojít k automatickým sankcím, o nichž bude rozhodovat Soudní dvůr EU. Země, jejichž zadlužení v současnosti přesahuje 60 % HDP, budou navíc muset svůj dluh snižovat o jednu dvacetinu ročně (pro tento případ však neexistují sankce). Vlády také budou povinny předběžně projednávat rozpočty svých států s evropskými institucemi.

Pravidla smlouvy jsou po ratifikaci závazná pouze pro země eurozóny, ostatní signatáři je budou muset začít dodržovat až po zavedení společné měny. Smlouva dále nově zavádí tzv. eurosummity, tedy pravidelná setkání hlav států a vlád zemí eurozóny s předsedy Evropské komise a Evropské centrální banky. Jednání se mají konat minimálně dvakrát ročně. Představitelé států, které ke smlouvě přistoupily, ale zatím euro nepoužívají, se mohou eurosummitů účastnit, nemají však hlasovací právo.

Smluvní státy se dále zavazují, že zásadní hospodářské reformy budou projednávat na evropské úrovni. Podle posledního článku mají být účinky smlouvy zhodnoceny a v případě bezproblémového fungování má být fiskální pakt do pěti let začleněn do právního rámce EU. Státy, které se k němu nepřipojily, mají možnost tak učinit kdykoli v budoucnosti.

Smlouva byla podepsána na evropském summitu 2. března 2012. Připojilo se k ní všech 17 členů eurozóny a dalších 8 členských zemí EU. Mimo zůstala jen Velká Británie a Česká republika.

Rozdílné názory uvnitř vlády:

V rámci vládní koalice byla od počátku hlavním kritikem fiskálního paktu ODS, naopak TOP 09 se chtěla ke smlouvě připojit. Vláda jako celek se na začátku roku 2012 dohodla, že Česká republika zatím dokument nepodepíše. V lednu 2013 (krátce po prezidentských volbách) však TOP 09 vznesla požadavek, aby v nové koaliční smlouvě byl obsažen závazek vlády připojit se k fiskálnímu paktu ještě v letošním roce. Strana jinak odmítne novou koaliční smlouvu podepsat. ODS s tímto požadavkem nesouhlasí.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Turecko už prý nebude zastavovat uprchlíky mířící do Evropy

Turecko už nebude zastavovat syrské uprchlíky, kteří se snaží dostat do Evropy. Podle agentury Reuters to dnes řekl vysoce postavený turecký činitel. Rozhodnutí podle agentury souvisí s očekávaným příchodem uprchlíků ze severozápadní syrské provincie Idlib, kde musel více než milion lidí kvůli bojům opustit své domovy.

Ofenziva syrské a ruské armády začala v prosinci. Jejím cílem je získat Idlib pod kontrolu režimu prezidenta Bašára Asada. Většinu provincie zatím mají v rukou islámští radikálové a oponenti syrské vlády, z nichž některé podporuje Turecko.

Turecká policie, pobřežní a pohraniční stráž dostaly příkaz nezasahovat, uvedl turecký činitel.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Jaškin zakončil KHL na druhém místě produktivity i mezi střelci

Český útočník Dmitrij Jaškin z Dynama Moskva zakončil základní část KHL jako druhý nejproduktivnější hráč i druhý nejlepší střelec soutěže. V dnešním posledním zápase na ledě Dinama Minsk dal jeden gól, hostům to však na výhru nestačilo a prohráli 3:4.

Jaškin v 17. minutě zvyšoval na 3:1, ale Dynamo Moskva náskok neudrželo a po třech inkasovaných brankách ve druhé třetině prohrálo. Český útočník díky gólu uzavřel základní část s bilancí 31 branek a 32 přihrávek a udržel druhé místo v kanadském bodování i v tabulce střelců.

V produktivitě zaostal o dva body za spoluhráčem Vadimem Šipačovem (17+48) a před Kirillem Kaprizovem z CSKA Moskva (33+29) udržel o bod druhé místo. Mezi střelci šestadvacetiletý Jaškin, kterého s Dynamem čeká v prvním kole play off Spartak Moskva, nestačil pouze na Kaprizova.

Další zprávy