Edward Snowden

Aktualizováno 11. 10. 2013 9:42
Edward Snowden stojí za jedním z největších úniků informací v historii amerických tajných služeb.
Edward Snowden
Edward Snowden | Foto: Reuters

Edward Snowden stojí za jedním z největších úniků informací v historii amerických tajných služeb.

Třicetiletý Snowden pracoval v CIA jako správce sítě, odtud odešel do velké konzultantské firmy Booz Allen Hamilton, která americké vládě poskytuje různé služby – od managementu až po IT. Mezi klienty této společnosti patří i Národní bezpečnostní agentura (NSA), jež je součástí amerických tajných služeb. Snowdenovým pracovištěm se stala pobočka NSA na Havaji.

Snowden v NSA získal přístup k informacím s nejvyšším stupněm utajení. Byly mezi nimi i dokumenty dokazující existenci projektu PRISM, v rámci kterého americké tajné služby využívaly soukromých e-mailových zpráv, videokonferencí a dalších osobních materiálů z internetu ke špionážním účelům.

Snowden se rozhodl vyjít s těmito informacemi na veřejnost. Z Havaje odjel do Hongkongu, odkud utajené dokumenty poslal novinářům z britského Guardianu a amerického listu Washington Post. Jeho identita byla zpočátku utajena, pak se však k vynesení informací přihlásil.

Americká federální prokuratura ho následně obvinila ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi. V USA mu hrozí deset let vězení a pokuta.

Snowden poté odletěl z Hongkongu do Moskvy, kde přistál na letišti Šeremeťjevo. Ruské ministerstvo zahraničí obratem oznámilo, že Moskva má být pouze tranzitním místem. Vzhledem k tomu, že Snowden nemá ruské vízum, nemůže tranzit opustit.

Snowden se rozhodl požádat o azyl desítky zemí. Na seznamu, jenž zveřejnil server WikiLeaks, figurovaly Bolívie, Brazílie, Čína, Ekvádor, Finsko, Francie, Indie, Itálie, Irsko, Island, Kuba, Německo, Norsko, Nikaragua, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Španělsko, Švýcarsko a Venezuela. Řada zemí už ale stihla odmítnout, a to z nejrůznějších důvodů. Počátkem července 2013 mu nabídly azyl pouze Venezuela, Nikaragua a Bolívie. USA však zrušily platnost Snowdenova pasu, tudíž nebylo jasné, jestli bude moct do některé z těchto zemí odletět.

Po více než měsící v tranzitním prostoru dostal nakonec americký whistleblower roční přechodný azyl v Rusku, kde žije na tajném místě pod ozbrojenou ochranou. Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s poskytnutím azylu pro Snowdena s podmínkou, že zanechá "protiamerické činnosti" a nebude publikovat další informace poškozující USA. Spojené státy opakovaně žádají o jeho vydání.

Na začátku října 2013 přiletěl do Moskvy Snowdenův otec, aby se setkal se synem i jeho advokátem Anatolijem Kučerenou.

Snowden byl letos nominován na Sacharovovu cenu udělovanou obráncům lidských práv.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy