Edward Snowden

Aktualizováno 11. 10. 2013 9:42
Edward Snowden stojí za jedním z největších úniků informací v historii amerických tajných služeb.
Edward Snowden
Edward Snowden | Foto: Reuters

Edward Snowden stojí za jedním z největších úniků informací v historii amerických tajných služeb.

Třicetiletý Snowden pracoval v CIA jako správce sítě, odtud odešel do velké konzultantské firmy Booz Allen Hamilton, která americké vládě poskytuje různé služby – od managementu až po IT. Mezi klienty této společnosti patří i Národní bezpečnostní agentura (NSA), jež je součástí amerických tajných služeb. Snowdenovým pracovištěm se stala pobočka NSA na Havaji.

Snowden v NSA získal přístup k informacím s nejvyšším stupněm utajení. Byly mezi nimi i dokumenty dokazující existenci projektu PRISM, v rámci kterého americké tajné služby využívaly soukromých e-mailových zpráv, videokonferencí a dalších osobních materiálů z internetu ke špionážním účelům.

Snowden se rozhodl vyjít s těmito informacemi na veřejnost. Z Havaje odjel do Hongkongu, odkud utajené dokumenty poslal novinářům z britského Guardianu a amerického listu Washington Post. Jeho identita byla zpočátku utajena, pak se však k vynesení informací přihlásil.

Americká federální prokuratura ho následně obvinila ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi. V USA mu hrozí deset let vězení a pokuta.

Snowden poté odletěl z Hongkongu do Moskvy, kde přistál na letišti Šeremeťjevo. Ruské ministerstvo zahraničí obratem oznámilo, že Moskva má být pouze tranzitním místem. Vzhledem k tomu, že Snowden nemá ruské vízum, nemůže tranzit opustit.

Snowden se rozhodl požádat o azyl desítky zemí. Na seznamu, jenž zveřejnil server WikiLeaks, figurovaly Bolívie, Brazílie, Čína, Ekvádor, Finsko, Francie, Indie, Itálie, Irsko, Island, Kuba, Německo, Norsko, Nikaragua, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Španělsko, Švýcarsko a Venezuela. Řada zemí už ale stihla odmítnout, a to z nejrůznějších důvodů. Počátkem července 2013 mu nabídly azyl pouze Venezuela, Nikaragua a Bolívie. USA však zrušily platnost Snowdenova pasu, tudíž nebylo jasné, jestli bude moct do některé z těchto zemí odletět.

Po více než měsící v tranzitním prostoru dostal nakonec americký whistleblower roční přechodný azyl v Rusku, kde žije na tajném místě pod ozbrojenou ochranou. Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s poskytnutím azylu pro Snowdena s podmínkou, že zanechá "protiamerické činnosti" a nebude publikovat další informace poškozující USA. Spojené státy opakovaně žádají o jeho vydání.

Na začátku října 2013 přiletěl do Moskvy Snowdenův otec, aby se setkal se synem i jeho advokátem Anatolijem Kučerenou.

Snowden byl letos nominován na Sacharovovu cenu udělovanou obráncům lidských práv.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 46 minutami

V americkém Kentucky se při výcviku srazily dva vrtulníky, zemřelo devět vojáků

Devět vojáků přišlo v noci na čtvrtek o život při srážce dvou amerických armádních vrtulníků v Kentucky. S odkazem na armádní mluvčí o tom informuje list The Washington Post. Vrtulníky byly zapojeny do výcvikové mise při základně u hranice se státem Tennessee.

Dva vrtulníky Black Hawk se při rutinní výcvikové misi srazily kolem 22:00 místního času (04:00 SELČ) v okrese Trigg nedaleko rozlehlé vojenské základy Fort Campbell, uvedla armádní mluvčí Nondice Thurmanová. Další podrobnosti se veřejnost dozví na tiskové konferenci, která má být ještě tento den. V oblasti Fort Campbell v noci na čtvrtek panovala dobrá viditelnost a foukal jen slabý vítr.

"V tuto chvíli se soustředíme na vojáky a jejich rodiny," uvádí armádní prohlášení. Příčina neštěstí se podle něj vyšetřuje. 

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Česká pošta zruší v Praze 35 poboček, v Ostravě 27

Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12. Vyplývá to z pracovní verze materiálu pošty, který dnes zveřejnil web Seznam Zprávy. Mluvčí pošty Matyáš Vitík ČTK řekl, že seznam konkrétních rušených poboček podnik zveřejní zřejmě v pátek. Celkově se má v polovině roku uzavřít 300 z 3200 poboček. Návrh snížení počtu provozovaných pošt musí ještě schválit vláda.

V dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, jsou zmíněna města napříč Českem. Rušení pošt by se mělo týkat 115 měst a obcí. Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve středu schválil vypořádání připomínek k návrhu snížení počtu pošt pro vládu. "Vypořádání bylo schváleno Radou ČTÚ ve středu, tak, aby byl ze strany ČTÚ legislativní proces urychlen v jeho částech, kde to je možné. Nyní bude návrh vypořádání projednán s připomínkujícími subjekty. Stále platí, že poté je třeba, aby návrh projednala ještě Legislativní rada vlády," řekla ČTK mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy