Edward Snowden

Aktualizováno 11. 10. 2013 9:42
Edward Snowden stojí za jedním z největších úniků informací v historii amerických tajných služeb.
Edward Snowden
Edward Snowden | Foto: Reuters

Edward Snowden stojí za jedním z největších úniků informací v historii amerických tajných služeb.

Třicetiletý Snowden pracoval v CIA jako správce sítě, odtud odešel do velké konzultantské firmy Booz Allen Hamilton, která americké vládě poskytuje různé služby – od managementu až po IT. Mezi klienty této společnosti patří i Národní bezpečnostní agentura (NSA), jež je součástí amerických tajných služeb. Snowdenovým pracovištěm se stala pobočka NSA na Havaji.

Snowden v NSA získal přístup k informacím s nejvyšším stupněm utajení. Byly mezi nimi i dokumenty dokazující existenci projektu PRISM, v rámci kterého americké tajné služby využívaly soukromých e-mailových zpráv, videokonferencí a dalších osobních materiálů z internetu ke špionážním účelům.

Snowden se rozhodl vyjít s těmito informacemi na veřejnost. Z Havaje odjel do Hongkongu, odkud utajené dokumenty poslal novinářům z britského Guardianu a amerického listu Washington Post. Jeho identita byla zpočátku utajena, pak se však k vynesení informací přihlásil.

Americká federální prokuratura ho následně obvinila ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi. V USA mu hrozí deset let vězení a pokuta.

Snowden poté odletěl z Hongkongu do Moskvy, kde přistál na letišti Šeremeťjevo. Ruské ministerstvo zahraničí obratem oznámilo, že Moskva má být pouze tranzitním místem. Vzhledem k tomu, že Snowden nemá ruské vízum, nemůže tranzit opustit.

Snowden se rozhodl požádat o azyl desítky zemí. Na seznamu, jenž zveřejnil server WikiLeaks, figurovaly Bolívie, Brazílie, Čína, Ekvádor, Finsko, Francie, Indie, Itálie, Irsko, Island, Kuba, Německo, Norsko, Nikaragua, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Španělsko, Švýcarsko a Venezuela. Řada zemí už ale stihla odmítnout, a to z nejrůznějších důvodů. Počátkem července 2013 mu nabídly azyl pouze Venezuela, Nikaragua a Bolívie. USA však zrušily platnost Snowdenova pasu, tudíž nebylo jasné, jestli bude moct do některé z těchto zemí odletět.

Po více než měsící v tranzitním prostoru dostal nakonec americký whistleblower roční přechodný azyl v Rusku, kde žije na tajném místě pod ozbrojenou ochranou. Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s poskytnutím azylu pro Snowdena s podmínkou, že zanechá "protiamerické činnosti" a nebude publikovat další informace poškozující USA. Spojené státy opakovaně žádají o jeho vydání.

Na začátku října 2013 přiletěl do Moskvy Snowdenův otec, aby se setkal se synem i jeho advokátem Anatolijem Kučerenou.

Snowden byl letos nominován na Sacharovovu cenu udělovanou obráncům lidských práv.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy