WikiLeaks

Aktualizováno 17. 6. 2011 16:07
Internetový server WikiLeaks založil a stále vede Julian Assange. Server se stal známý především zveřejněním tajných dokumentů z válek v Iráku a Afghánistánu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Repro: WikiLeaks.org

WikiLeaks je internetový server, za nímž stojí stejnojmenná nezisková organizace sdružující novináře, informatiky a aktivisty, kteří zastávají myšlenku svobodného tisku a absolutní transparentnosti. Jejím cílem je pravdivě přinášet důležité zprávy veřejnosti, prostředkem k tomu pak zveřejňování tajných dokumentů. Server se proslavil především uveřejněním dokumentů z afghánské a irácké války, záznamů z 11. září, bible scientologické církve, vládních, finančních, diplomatických a mnoha dalších tajných dokumentů a zpráv.

Jediná spojitost WikiLeaks s Wikipedií je použití podobného uživatelského prostředí, jinak není možné upravovat zveřejněné materiály. Obvykle necenzuruje získané materiály, s výjimkami v případě, že by se jednalo o ohrožení nevinných lidí. Jednotlivé dokumenty jsou obvykle přijímány skrze elektronické schránky, nicméně je možné materiály poslat i jiným způsobem.

Svým zdrojům zajišťuje WikiLeaks absolutní anonymitu, operuje na mnoha různých serverech, k anonymizaci dochází téměř na začátku celého procesu zpracování příspěvku, využívá posledních kryptografických metod a neponechává si žádné záznamy.

Všechny materiály procházejí důkladným procesem ověřování, jehož součástí je jak investigativní novinářství, tak metody založené na moderních technologiích. Například v případě videa ukazujícího napadení skupiny civilistů americkým vrtulníkem během války v Iráku vyslala WikiLeaks novináře, aby přímo na místě vyslechli svědky události, získali záznamy z hospitalizací a úmrtní listy a další dokumenty a záznamy, podporující pravdivost videa.

WikiLeaks byla spuštěna v roce 2007 a její organizační struktura není příliš známa. Obvykle za ni vystupuje Julian Assange, který je kvůli tomu v zájmu tajných služeb. Ve Švédsku byl obviněn ze znásilnění a sexuálního obtěžování a byl na něho vydán mezinárodní zatykač. On sám se nakonec vydal policii - později britský soud rozhodl o jeho vydání do Švédska. A to i přesto, že by mu údajně hrozilo další předání do Spojených států, kde by mohl, podle obhájců, v souvislosti s aktivitami WikiLeaks, být odsouzen k trestu smrti.

Postup některých společností vůči WikiLeaks, například provozovatelů platebních karet MasterCard a dalších, vyvolal několik odvet ze strany hackerů.

V polovině listopadu 2010 byla na Islandu zaregistrována společnost Sunshine Press Production, která stojí za WikiLeaks a v jejíž radě jsou Julian Assange, filmový tvůrce Ingi Ragnar Ingason a novinářka Kristinn Hrafnsson.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Soud EU: Poláci musí ověřit nezávislost orgánu, který rozhoduje o penzionování soudců

Polský nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu, který má rozhodovat o penzionování soudců. Stanovil to v úterý Soudní dvůr Evropské unie, na který se s žádostí o stanovisko obrátila polská justice.

Nové kolegium rozhoduje spory týkající se snížení důchodového věku soudců polského nejvyššího soudu. Soud EU v červnu konstatoval, že zákon stanovující jejich odchod do penze na 65 let je v rozporu s unijním právem. Varšava již loni zákon částečně upravila a někteří penzionovaní soudci se vrátili do práce. Část z nich však zpět přijata nebyla a o jejich sporech rozhoduje právě kárné kolegium.

Zdroj: ČTK
Další zprávy