Hacker

9. 6. 2011 15:55
Hackeři představují specifickou programátorskou subkulturu vzniklou v 60. letech na americkém MIT.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Hackeři jsou komunitou mimořádně inteligentních programátorů a softwarových návrhářů. Počátky této komunity jsou spojené s prestižním Massachusetts Institute of Technology (MIT) a datují se do šedesátých let 20. století.

Hackeři se výraznou měrou podíleli na vzniku hnutí za svobodný software i za současnou podobu internetu.

Tito lidé často hledají bezpečnostní díry v systémech, na tyto chyby poté upozorňují a opravují je (takzvaní "white hats") nebo jich naopak využívají ("black hats"). Lidé věnující se počítačové kriminalitě jsou pak označováni jako crackeři.

Sony pod palbou

Cílem hackerů jsou velmi často velké nadnárodní společnosti - velmi těžkým útokům čelila v roce 2011 například společnost SONY, která těžce doplatila na nedostatky ve svém internetovém zabezpečení. Poté, co se podařilo prolomit zabezpečení konzole Playstation 3 (což byla odpověď na zákaz používání alternativního operačního systému na konzoli).

Mladý hacker George "Geohot" Hotz zveřejnil na začátku ledna 2011 klíč k prolomení zabezpečení konzole Playstation 3. Okamžitě byl kvůli tomu zažalován společností Sony. Výsledek slyšení měl sloužit jako precedent odpovídající na otázku, do jaké míry má majitel hardwaru právo nakládat s ním jako se svým majetkem - soud však nakonec skončil dohodou.

Krátce po uvedení telefonu iPhone od firmy Apple se právě Hotzovi podařilo prolomit jeho zabezpečení. Aktivisté z organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) se posléze obrátili na americké regulátory a soud. Ten tento "jailbreak" jako právo uživatele modifikovat svůj hardware prohlásil v USA za legální.

Další útoky na Sony na sebe nenechaly dlouho čekat - během dubna došlo ke zcizení osobních dat asi 77 milionů uživatelů sítě Playstation Network (PSN) a více než 24 milionů uživatelů služby Sony Online Entertainment.

K podtržení bídné situace zabezpečení Sony přispěl i útok z června 2011, který měla na svědomí skupina LulzSec - paradoxní je, že získaná data byla údajně nešifrovaná a i přesto, že byl útok týden dopředu oznámen na Twitteru, nepodniklo Sony žádné konkrétní kroky.

Stejná skupina, která své útoky podniká zejména "pro zábavu a slávu", a ne pro finanční efekt, se účastnila také útoků provedených jako odplata za štvavou kampaň proti zakladateli serveru WikiLeaks.

Anonymous

Skupina, říkající si Anonymous, stála za zablokováním serverů MasterCard, poté co přestal zpracovávat platby právě pro WikiLeaks.

Tato skupina má na svém kontě mnoho různých útoků. Kromě vyřazení serverů firem Mastercard, Visa či PayPal, útoků na stránky církve Scientologů (těmi vstoupili do podvědomí veřejnosti poprvé) či YouTube, kam nahráli pornografická videa jako odpověď na odstraňování hudebních videoklipů, však mají za sebou i velký podíl na zatčení amerického pedofila Chrise Forcanda či komunikační podpoře íránských demonstrantů.

Političtí hackeři

"Hackerskými ráji" jsou zejména Rusko nebo Čína, kde jsou hackeři zřejmě často využíváni i státními úřady. Hlavně Čína je považována za vedoucí centrum internetové kriminality zahrnující průmyslovou špionáž namířenou na velké podniky.

Ruští kyberpiráti se pak angažovali například v útocích na servery estonských úřadů, které na nějaký čas úplně paralyzovaly estonský kyberprostor.

Státní maturity

V předvečer státních maturit v Česku zažil útok hackerů i server jejich provozovatele, společnosti Cermat. Kromě posměšné písničky, upozorňující na nedostatky testů a volající o pomoc také zmínili, že mají k dispozici "ostré testy".

 

Právě se děje

Další zprávy