Chile

22. 11. 2011 18:09
Chilská republika je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu. Hlavním městem je Santiago de Chile.
Chile vlajka
Chile vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Chile má zcela jedinečnou polohu, táhne se od severu k jihu podél tichomořského pobřeží. Na východě území tvoří hranici pohoří And, na západě Kordillery, uzavírá se na severu pouští Atacama největší v jižní Americe.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Santiago de Chile
Rozloha: 756 626 km²
Nejvyšší bod: Nevado Ojos del Salado (6891,3 m n. m.)
Časové pásmo: -3, -5
Světadíl: Jižní Amerika
Počet obyvatel:  17,5 mil.
Hustota zalidnění: 22,4 ob. / km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: 75 % mestici, 20 % běloši, 3 % indiáni (Araukáni, Kečuové, Aymarové aj.)
Náboženství: 75 % katolíci a 15 % protestanti
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 18. únor 1818 (nezávislost na Španělsku)
Měna: chilské peso

Před příchodem kolonizátorů zemi obývali Araukánci (Mapučové), severní část patřila Inkům, žili zde Atacamci a Čaugové. Během 15. století se Inkové snažili proniknout dále do Chile, ale indiánské kmeny Araukánců je zadržely. Prvním Evropanem, který objevil Ohňovou zemi, Chile a průliv oddělující Ohňovou zemi od zbytku kontinentu, byl v roce 1520 portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes. V letech 1535 - 1536 obsadil zemi válečník Diego de Almagro z Peru. Dobyvatel Pedro de Valdivia, který zde založil město Santiago, byl v roce 1553 zabit v bitvě. Araukánci vyhlásili Španělům válku a postupně dobyvatele z jihu vytlačili. Na dlouhé období se stala hranicí mezi oběma stranami řeka Bío-Bío.

Válka Araukánců proti Španělům a následně proti Chilanům trvala celých 350 let. Pak se země zpustošená po válce začala pomalu rozvíjet, především zemědělství a těžba nerostů, vznikala nová města, začínal vzkvétat obchod. Počátkem 19. století se začaly objevovat snahy o nezávislost.  Mezi příznivci a odpůrci španělské vlády došlo k častým střetům. 12. února 1818 byla vyhlášena nezávislost. Španělé nezávislost Chile uznali až roku 1844. Začala kolonizace jihu, na pozvání vlády sem přišlo několik tisíc Němců. Ve dvou válkách proti Peru a Bolívii (tzv. válka o Pacifik) Chile získalo další území o rozloze 60 000 km2. Na sever země přicházeli především Britové za těžbou ledku. Kolonizace a přistěhovalectví na jihu se rychle rozrůstalo. Přicházeli sem hlavně Němci, Francouzi a Švýcaři, kteří zde měli možnost levně získat půdu.

V období první světové války zůstalo Chile neutrální. Po druhé světové válce rostla snaha levicových stoupenců dostat se k moci. V roce 1970 byl jmenován prezidentem socialistický senátor Salvador Allende, zemi čekalo znárodňování a pozemkové reformy. V roce 1973 se pak prezidentem stal vůdce vojenského převratu August Pinochet. Po vítězství opozice v roce 1989 odešel z funkce, ale kontrolu nad armádou si ponechal až do roku 1997, kdy byla v Chile obnovena demokracie.

Hospodářství

Chile je průmyslový stát s významnou těžbou nerostů, ekonomicky nejdynamičtější země Jižní Ameriky. Velmi podstatnou složkou hospodářství těžební průmysl. Nejdůležitějším těžebním produktem je měď (v Chile se nacházejí jedny z největších dolů na měď na světě). Těží se  zde ještě ropa a zemní plyn. Na severu země se nacházejí velké zásoby ledku. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří chemický a strojírenský průmysl, zpracování nerostných a zemědělských surovin.
Zemědělství využívá 22,9 % území (orná půda 4,9 %), zalesněno 21,8 % plochy (1995). Pěstují se obilniny (zejm. pšenice), cukrová řepa, brambory, kukuřice, olejniny, zelenina. Významné je ovocnářství a vinařství, chov ovcí, skotu, prasat, rybolov.

Obyvatelstvo a náboženství

Celkem 93 % obyvatelstva Chile má evropské předky (potomci Španělů, Basků, Němců, Chorvatů, Angličanů), 5 % indiánské (Mapuche, Aymara) a 2 % židovské a palestinské.  V zemi má silný vliv katolická církev, k níž se hlásí 75 - 76 % populace.  K protestantským církvím patří 13 %, 4,3 % k dalším církvím či k judaismu.

Politický systém

Zajímavosti

  • Místní lidé nazývají svou zemi País de Poetas - země básníků.
  • V centrální oblasti Chile se daří  vínu, země je v jeho produkci na prvních místech světového žebříčku.
  • Mezi velká lákadla Chile patří Velikonoční ostrov, který si Chile přivlastnilo v roce 1888, i s jeho unikátním dědictvím v podobě obrovských soch lidských postav zvaných moai.
  • Na téměř celém území Velikonočního ostrova se nachází Parque Nacional Rapa Nui, v roce 1995 se stal součástí světového dědictví pod ochranou UNESCO.

Chile je prezidentská republika. Prezident je hlavním představitelem exekutivní moci, má rozsáhlé pravomoci a je zároveň i hlavou státu. Od změny ústavy v roce 2004 trvá jeho funkční období 4 roky a je volen přímou volbou. Zákonodárnou moc představuje parlament, tvořený dvěma komorami – poslaneckou sněmovnou tvořenou 120 poslanci a senátem, v němž zasedá 38 senátorů. Prezident sídlí v hlavním městě Santiago de Chile, parlament ve Valparaísu.

Dovolená a cestování

Dovolená v Chile je plná protikladů. Protáhlý tvar této jihoamerické země dělá z Chile nejdelší stát planety s pouštními pustinami (Atacama) i ledovými pláněmi (Patagonie). V Chile více než 30 národních parků, nádherné hlavní město Santiago de Chile, k Chile patří i nejodlehlejší obydlené místo planety – Velikonoční ostrov. Na severu země se nacházejí exkluzivní dovolenkové resorty Bahia Inglés a La Serena. Turisté zde ale musí být opatrní, kromě pláží s bílým pískem a azurovým mořem se sever Chile pyšní také nejvyššími sopkami na světě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Vláda schválila nižší teploty na pracovištích, řidičům nebo pokladním bude muset stačit 16 stupňů

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Pro různé třídy práce práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý vysoký zpravodajec Posolda

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda, informoval v pondělí Deník N. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání vlády řekl, že kabinet by o novém řediteli mohl rozhodnout příští středu. Jméno kandidáta veřejnosti ani ministrům nesdělil. Obdobné kroky nejdříve konzultuje s premiérem Petrem Fialou (ODS) a následně na schůzce předsedů koaličních stran, uvedl. Funkce ředitele rozvědky není obsazena od konce srpna, kdy rezignoval Petr Mlejnek.

Server Neovlivní.cz v pátek uvedl, že Posoldu upřednostnil Rakušan před dalším uchazečem, kterým byl bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek. Šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenuje podle zákona ministr vnitra se souhlasem vlády. "Já dnes vládu o žádném jménu neinformoval," uvedl Rakušan. Ministrům sdělil, že své kroky nejdříve konzultuje s premiérem a následně s předsedy koaličních stran ve formátu K5. "Vyjádřil jsem naději a velkou pravděpodobnost, že vláda příští středu definitivně rozhodne," uvedl.

Posolda informaci o svém chystaném jmenování nepotvrdil. "Nemůžu nic komentovat, protože nejsem zatím žádným nástupcem (Petra Mlejnka)," řekl Deníku N. Nepotvrdil ani to, že by měl domluvenou schůzku s premiérem Fialou.

Posolda podle Neovlivní.cz začínal svou kariéru v roce 1991 ve federálních zpravodajských službách, pracoval i v Bezpečnostní informační službě (BIS). Podle serveru Aktuálně.cz zamířil Posolda do rozvědky v roce 1998 a brzy odpovídal za analytiku. Později byl také oficiálním zástupcem rozvědky v zahraničí, v roce 2004 byl Posolda v médiích zmiňován jako náměstek ředitele ÚZSI pro zpravodajskou činnost.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Vláda by měla o novém šéfovi rozvědky rozhodnout příští středu, řekl Rakušan. O kandidátovi dnes vládu neinformoval, první je konzultace s Fialou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy