Základní charakteristika
Vnitrozemský stát Bolívie, zvaný "Tibet Ameriky" se nachází v sevření mezi Chile, Peru, Brazílií, Paraguayí a Argentinou.
Historie
Základní údaje
Hlavní město: Sucre - podle ústavy, La Paz - sídlo vlády
Rozloha: 1 098 581 km²
Nejvyšší bod: Nevado Sajama (6542 m n. m.)
Časové pásmo: -4
Světadíl: Jižní Amerika
Počet obyvatel: 8 mil.
Hustota zalidnění: 7 ob. / km²
Jazyk: španělština, kečujština, ajmarština, guaraníjsština a dalších 31 indiánských jazyků (všechny úřední)
Národnostní složení: indiáni (60 %), mestici a mulati (30 %), běloši (10 %)
Náboženství: křesťané (92 %)
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 6. srpna 1825 (nezávislost na Španělsku)
Měna: boliviano
Bolívie byla domovem Tiwanaků, jedné z prvních významných andských kultur, která trvala přibližně do roku 1 000 n. l. Do 15. století bylo toto území nejprve pod kontrolou Ajmarů a pak Inků. Ve 30. letech 16. století smetli španělští dobyvatelé inckou civilizaci a začala dvousetletá éra španělské nadvlády. V roce 1545 bylo objeveno na jihozápadě země největší naleziště stříbra na světě. V oblasti bylo vystavěno město Potosí, které se stalo ekonomickým centrem.
V roce 1809 vypuklo povstání okolo měst Sucre a La Paz. V roce 1824 porazila armáda španělské vojsko u Ayacucha v Peru. Rok na to se osadníci odtrhli od Španělska a pojmenovali svou zemi po velkém hrdinovi jihoamerických bojů za nezávislost, Simónu Bolívarovi, Bolívie. Od získání nezávislosti je bolivijská historie ve znamení válek, nepokojů a vojenských vlád. V letech 1836 -1839 byla Bolívie v konfederaci s Peru. Konfederace se rozpadla, když jí Chile vyhlásilo válku. V letech 1879 -1883 proběhla pacifická válka. Bolívie po boku Peru bojovala proti svému dlouholetému nepříteli Chile. Válka skončila pro Bolívii a Peru katastrofou. Bolívie ztratila provincii Atacama, její jediný přístup k moři a největší naleziště ledku na světě. V roce 1900 byla objevena velká ložiska cínu. Země se začala ekonomicky rozvíjet. V letech 1932 - 1935 vedla Bolívie válku s Paraguayí. Výsledkem byla ztráta území Chaco na jihovýchodě země. Od roku 1943 následovala série krvavých pučů a vojenských diktatur. V roce 1952 se chopila moci civilní vláda. Byly znárodněny cínové doly a indiáni dostali poprvé volební právo. Další vlna vojenských vlád začala v roce 1964 a skončila až v roce 1982, kdy se k moci opět dostali civilisté. Poté nastal ekonomický rozvoj země.
Hospodářství
Bolívie patří k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím Jižní Ameriky. Jsou zde bohatá naleziště stříbra, antimonu, cínu, wolframu, ropy, zemního plynu, zinku, olova, zlata a lithia. Vyváží se hlavně nerosty včetně cínu. V Bolívii se nachází polovina světových zásob lithia. Lithium se využívá pro výrobu akumulátorů elektromobilů a hybridních motorů. Nejdůležitějšími zemědělskými plodinami jsou kukuřice, rýže, pšenice, ječmen, brambory, maniok, sója, cukrová třtina, banány, citrusy a káva. Živočišná výroba se zaměřuje na chov skotu, prasat, ovcí, lam, alpak a drůbeže. Důležitá je produkce surové vlny a těžba dřeva, sběr kaučuku.
Obyvatelstvo a náboženství
Bolívie je zvláštní tím, že více než polovinu jejího obyvatelstva (59 %) tvoří indiáni, zejména Kečuové (30 %) a Ajmarové (25 %). Ostatní lidé jsou převážně smíšeného (30 %) či bílého původu (10 %). V Bolívii se sice mluví španělsky, avšak velká část Bolívijců mluví kečuánsky, což byl oficiální jazyk Inků, a také aymarsky, předinckým jazykem Aymarů. Většina Bolívijců jsou katolíci.
Politický systém
Ústava definuje Bolívii jako jednotný, sociální, právní a demokratický stát prezidentského typu. Existuje 5 úrovní výkonu moci: úroveň mnohonárodnostní, autonomní na úrovni departmentu, autonomní na úrovni regionu, autonomní na úrovni indiánských komunit a úroveň municipální. V čele vlády stojí prezident republiky, který je hlavou státu a zároveň také hlavou vlády.
Dovolená a cestování
Úchvatná bolívijská příroda nabízí cestovatelům celou škálu geografických typů: od zasněžených vrcholků And, přes rozsáhlé neobydlené savany až po nepřístupné deštné pralesy amazonské oblasti. V řadě národních parků a biologických rezervací se můžete zblízka dotknout divoké přírody. Bolívie patří k jedněm z nejbezpečnějších zemí kontinentu, i když zároveň k těm nejchudším.
Zajímavosti
- Území dnešní Bolívie bylo jakousi okrajovou zónou rozlehlé říše Tahuantisuyo. Incké pozůstatky lze spatřit především v okolí jezera Titicaca, kde se podle indiánských legend narodilo samotné slunce, nejvyšší z božských entit této oblasti. K průzkumu inckých ruin je jako stvořen Sluneční ostrov (Isla del Sol) v jezeře, přímo na hranici s Peru.
Hlavní město La Paz je zajímavé především díky svým unikátním obchůdkům, neobvyklou topografií a tradiční kulturou. Městu se často přezdívá "Tibet Ameriky". Nespočet specializovaných tržišť - mimo potravinových a květinových také "trh černý", doktorský či čarodějnický. Jezero Titicaca je největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené splavné jezero na Zemi. Nachází se na Altiplanu, náhorní plošině And. Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi.