Bolívie

28. 2. 2017 15:02
Mnohonárodní stát Bolívie je nejvýše položená a nejizolovanější ze všech zemí amerického kontinentu. Hlavní města Sucre a La Paz patří mezi nejvýše položená hlavní města světa.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Vnitrozemský stát Bolívie, zvaný "Tibet Ameriky" se nachází v sevření mezi Chile, Peru, Brazílií, Paraguayí a Argentinou.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Sucre - podle ústavy, La Paz - sídlo vlády
Rozloha: 1 098 581 km²
Nejvyšší bod: Nevado Sajama (6542 m n. m.)
Časové pásmo: -4
Světadíl: Jižní Amerika
Počet obyvatel: 8 mil.
Hustota zalidnění: 7 ob. / km²
Jazyk: španělština, kečujština, ajmarština, guaraníjsština a dalších 31 indiánských jazyků (všechny úřední)
Národnostní složení: indiáni (60 %), mestici a mulati (30 %), běloši (10 %)
Náboženství: křesťané (92 %)
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 6. srpna 1825 (nezávislost na Španělsku)
Měna: boliviano

Bolívie byla domovem Tiwanaků, jedné z prvních významných andských kultur, která trvala přibližně do roku 1 000 n. l. Do 15. století bylo toto území nejprve pod kontrolou Ajmarů a pak Inků. Ve 30. letech 16. století smetli španělští dobyvatelé inckou civilizaci a začala dvousetletá éra španělské nadvlády. V roce 1545 bylo objeveno na jihozápadě země největší naleziště stříbra na světě. V oblasti bylo vystavěno město Potosí, které se stalo ekonomickým centrem.

V roce 1809 vypuklo povstání okolo měst Sucre a La Paz. V roce 1824 porazila armáda španělské vojsko u Ayacucha v Peru. Rok na to se osadníci odtrhli od Španělska a pojmenovali svou zemi po velkém hrdinovi jihoamerických bojů za nezávislost, Simónu Bolívarovi, Bolívie. Od získání nezávislosti je bolivijská historie ve znamení válek, nepokojů a vojenských vlád. V letech 1836 -1839 byla Bolívie v konfederaci s Peru. Konfederace se rozpadla, když jí Chile vyhlásilo válku. V letech 1879 -1883 proběhla pacifická válka. Bolívie po boku Peru bojovala proti svému dlouholetému nepříteli Chile. Válka skončila pro Bolívii a Peru katastrofou. Bolívie ztratila provincii Atacama, její jediný přístup k moři a největší naleziště ledku na světě. V roce 1900 byla objevena velká ložiska cínu. Země se začala ekonomicky rozvíjet. V letech 1932 - 1935 vedla Bolívie válku s Paraguayí. Výsledkem byla ztráta území Chaco na jihovýchodě země. Od roku 1943 následovala série krvavých pučů a vojenských diktatur. V roce 1952 se chopila moci civilní vláda. Byly znárodněny cínové doly a indiáni dostali poprvé volební právo. Další vlna vojenských vlád začala v roce 1964 a skončila až v roce 1982, kdy se k moci opět dostali civilisté. Poté nastal ekonomický rozvoj země.

Hospodářství

Bolívie patří k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím Jižní Ameriky. Jsou zde bohatá naleziště stříbra, antimonu, cínu, wolframu, ropy, zemního plynu, zinku, olova, zlata a lithia. Vyváží se hlavně nerosty včetně cínu. V Bolívii se nachází polovina světových zásob lithia. Lithium se využívá pro výrobu akumulátorů elektromobilů a hybridních motorů. Nejdůležitějšími zemědělskými plodinami jsou kukuřice, rýže, pšenice, ječmen, brambory, maniok, sója, cukrová třtina, banány, citrusy a káva. Živočišná výroba se zaměřuje na chov skotu, prasat, ovcí, lam, alpak a drůbeže. Důležitá je produkce surové vlny a těžba dřeva, sběr kaučuku.

Obyvatelstvo a náboženství

Bolívie je zvláštní tím, že více než polovinu jejího obyvatelstva (59 %) tvoří indiáni, zejména Kečuové (30 %) a Ajmarové (25 %). Ostatní lidé jsou převážně smíšeného (30 %)  či bílého původu (10 %). V Bolívii se sice mluví španělsky, avšak velká část Bolívijců mluví kečuánsky, což byl oficiální jazyk Inků, a také aymarsky, předinckým jazykem Aymarů. Většina Bolívijců jsou katolíci.

Politický systém

Ústava definuje Bolívii jako jednotný, sociální, právní a demokratický stát prezidentského typu. Existuje 5 úrovní výkonu moci: úroveň mnohonárodnostní, autonomní na úrovni departmentu, autonomní na úrovni regionu, autonomní na úrovni indiánských komunit a úroveň municipální. V čele vlády stojí prezident republiky, který je hlavou státu a zároveň také hlavou vlády.

Dovolená a cestování

Úchvatná bolívijská příroda nabízí cestovatelům celou škálu geografických typů: od zasněžených vrcholků And, přes rozsáhlé neobydlené savany až po nepřístupné deštné pralesy amazonské oblasti. V řadě národních parků a biologických rezervací se můžete zblízka dotknout divoké přírody. Bolívie patří k jedněm z nejbezpečnějších zemí kontinentu, i když zároveň k těm nejchudším.

Zajímavosti

  • Území dnešní Bolívie bylo jakousi okrajovou zónou rozlehlé říše Tahuantisuyo. Incké pozůstatky lze spatřit především v okolí jezera Titicaca, kde se podle indiánských legend narodilo samotné slunce, nejvyšší z božských entit této oblasti. K průzkumu inckých ruin je jako stvořen Sluneční ostrov (Isla del Sol) v jezeře, přímo na hranici s Peru.

Hlavní město La Paz je zajímavé především díky svým unikátním obchůdkům, neobvyklou topografií a tradiční kulturou. Městu se často přezdívá "Tibet Ameriky". Nespočet specializovaných tržišť - mimo potravinových a květinových také "trh černý", doktorský či čarodějnický. Jezero Titicaca je největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené splavné jezero na Zemi. Nachází se na Altiplanu, náhorní plošině And. Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci na východě Konga prorazili bránu do věznice, osvobodili přes 900 lidí

Při útoku na věznici ve městě Beni na východě Konga ozbrojenci pomohli k útěku asi 900 trestanců. K útoku, který byl koordinovaný s přepadením vojenské základny poblíž vězení, se zatím nikdo nepřihlásil.

Okolo sta vězňů z celkového počtu 1000 v budově zůstalo, ostatní utekli. "Útočníkům, kteří přišli ve velké skupině, se bohužel podařilo… prorazit dveře," uvedl starosta Beni Modeste Bakwanamaha, který za viníky označil islamistické milice Sjednocené demokratické síly (ADF).

Milice ADF utvořili muslimští rebelové původem z Ugandy, kteří se na východě Konga usídlili v 90. letech. Povstalci podle OSN v oblasti od začátku roku 2019 zabili přes 1000 lidí, a to i přes opakované pokusy konžské armády skupinu zneškodnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy