Věra Jourová - eurokomisařka

Aktualizováno 26. 8. 2017 16:14
Věra Jourová je od roku 2014 českou eurokomisařku, předtím byla ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky.
Věra Jourová.
Věra Jourová. | Foto: ČTK

Hnutí ANO získalo Věru Jourovou pro pozici lídryně v Kraji Vysočina v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny konaných 25. a 26. října 2013. Ona patří k úspěšným kandidátům, stala se poslankyní, na Vysočině 2 816 preferenčních hlasů.

V současnosti je také 1. místopředsedkyní hnutí ANO.

Ve středu 29. ledna 2014 byla jmenována ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky. Tento post oficiálně opustila 3. října 2014, v době, kdy probíhaly slyšení před výbory evropského parlamentu. Jourová totiž byla nominována za ČR na post eurokomisařky v nové komisi Jeana-Claudea Junckera. Má ji připadnout oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti pohlaví. Získala nakonec podporu všech čtyř výborů, před nimiž se musela obhájit.

Ze životopisu

Jourová působila převážně v regionální politice se specializací na čerpání peněz z evropských fondů. Pozice náměstkyně ministra pro místní rozvoj ji přivedla do vazby v roce 2006, kdy čelila obvinění z korupce, které se neprokázalo. Nepravomocný rozsudek z dubna 2014 ji přiřkl náhradu za pobyt ve vazbě ve výši 2,7 milionu korun.

V rodné Třebíči se začal angažovat po roce 1991, kdy nejprve nastoupila do Městského kulturního střediska. Spravovala integraci tamních kulturních institucí. Následně přešla do městského úřadu, kde se jako tajemnice např. zasadila o obnovu židovských čtvrtí, které jsou nyní součástí kulturního dědictví UNESCO.

Po roce 2000 začala pracovat i v soukromém sektoru jako konzultantka - ve firmě DHV ČR. Od roku 2001 působila jako vedoucí na Krajském úřadě kraje Vysočina v odboru pro regionální rozvoj. V letech 2004-2006 byla náměstkyní na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Politická příslušnost

V roce 2002 vstoupila Věra Jourová do České strany sociálně demokratické, v níž setrvala čtyři roky. V roce 2009 se přidala k Evropské demokratické straně, za niž kandidovala do Evropského parlamentu. V roce 2010 se objevila na středočeské kandidátce KDU-ČSL, stále však jako členka EDS.

Od roku 2012 působí v hnutí ANO.

Mylné obvinění z korupce

V říjnu 2006 byla Věra Jourová zadržena na letišti při návratu ze služební cesty. Byla obviněna z přijetí úplatku ve výši dvou milionů korun. Měla být součástí tzv. budišovského gangu, který měl zneužívat dotace z Evropské unie. Obvinění vůči ní vycházelo ze slov architekta Marka Říčaře a budišovského starosty Ladislava Péti, kteří zakládali inkriminovanou firmu, která se ucházela o dotace.

Ve vazbě byla Jourová držena 33 dní. Nedostatek důkazů zastavil její vyšetřování. Nepodložené obvinění jí způsobila několik problémů včetně poničené reputace. Zatímco Obvodní soud pro Prahu 2 v roce 2011 rozhodl o odškodnění ve výši 3,6 milionů korun a omluvě, další soudní jednání však vedla v roce 2013 až k Nejvyššímu soudu, který označil nárok na náhradu nemajetkové újmy a omluvu za promlčený. Obvodní soud pro Prahu 2 potom v dubnu 2014 znovu potvrdil náhradu, tentokrát ve výši 2,7 milionu korun.

Osobní život

Věra Jourová se narodila v srpnu 1964 v Třebíči. Má dvě děti. V roce 1991 dostudovala obor Teorie kultury na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 2012 pak absolvovala ještě Právnickou fakultu téže univerzity.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy