Velezrada

6. 3. 2013 12:00
Velezrada se liší od vlastizrady. Ústava ji definiuje pouze pro prezidenta. Václav Klaus nyní čelí žalobě kvůli vyhlášení amnestie.

Velezrada je definována v Ústavě ČR jako jediný čin, za který může být stíhán prezident republiky. Ten nemůže být jiným způsobem zadržen, trestně stíhán ani stíhán pro přestupek nebo jiný správní delikt.

Problematické je vymezení skutkové podstaty velezrady. Teprve změna ústavního zákona při příležitosti zavedení přímé volby prezidenta definuje, že velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

Žalobu za velezradu může podat pouze Senát. Návrh k projednání musí mít podporu alespoň jedné třetiny, tedy 27 senátorů. Po doporučení organizačního výboru probíhá neveřejné jednání o postoupení žaloby soudu, na níž je zapotřebí nadpoloviční (nově třípětinová) podpora přítomných senátorů. Podle nové verze ústavního zákona se navíc vyžaduje souhlas Poslanecké sněmovny. O žalobě pak rozhoduje Ústavní soud.

Změna ústavního zákona také přinesla vymezení dalších oblastí, za něž může být na prezidenta podána žaloba, a to pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

Pokud je žaloba úspěšná a soud potvrdí velezradu, přichází prezident o svůj úřad i možnost znovu jej nabýt. Zákon o Ústavním soudu pak přidává ztrátu nároku na plat a další požitky po skončení výkonu funkce.

Žaloba na Václava Klause

K 1. lednu 2013 vyhlásil prezident Václav Klaus částečnou amnestii, která měla za následek mj. propuštění několika tisíc vězňů i zastavení trestního stíhání u případů táhnoucích se přes osm let, za něž by hrozil trest do deseti let vězení. V lednu zaslal Karel Janeček v zastoupení mnoha občanských organizací výzvu Senátu, aby zvážili podání žaloby na Václava Klause pro velezradu. Zásadním bodem kritiky je právě druhý článek amnestie, podle kterého se zastavilo vyšetřování i mnoha hospodářských kauz.

K návrhu na žalobu, která kromě amnestie staví i na dalších sporných bodech, se během prvních měsíců roku přidalo dvacet osm senátorů, čtvrtého března se na program Senátu dostalo jednání o podání žaloby a ta byla schválena.

Na konci března 2013 však Ústavní soud rozhodl o zastavení řízení. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.

Velezrada v historii

V letech 1948 až 1961 figurovala velezrada v českém právním řádu jako trestný čin proti státu (231/1948 Sb.). Pokud byl někdo obžalován z tohoto zločinu, mohl být odsouzen k odnětí svobody na doby 10-25 let, na doživotí i k trestu smrti.

Velezradou se rozuměl pokus o zničení samostatnosti nebo ústavní jednotnosti republiky, pokus o odtržení části územního celku od republiky, pokus o zničení nebo rozvrácení lidově demokratického zřízení nebo společenské nebo hospodářské soustavy republiky nebo pokus o násilné znemožnění ústavní činnosti prezidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru nebo vlády.

V zahraničí se velezrada objevuje i v USA či Velké Británii. Anglický systém měl zavedené dvě míry velezrady, jednu vedenou proti panovníkovi, druhou proti svému pánu, manželovi či biskupovi. Trestalo se popravou, v případě velezrady vůči panovníkovi až do roku 1998, kdy byla hranice oficiálně snížena na maximálně doživotí.

Vlastizrada

Vedle velezrady limitované na prezidenta se v českém prostředí používá termín vlastizrada. Podle paragrafu 309 trestního zákoníku (40/2009) se jí může dopustit občan, a to ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem, kdy spáchá rozvracení republiky, teroristický útok, teror nebo sabotáž. Trestá se i příprava. Základní sazba je na patnáct až dvacet let odnětí svobody.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy