Kardinál Miloslav Vlk

23. 3. 2017 11:15
Kardinál Miloslav Vlk byl český katolický kněz, který v letech 1991 až 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český. V letech 1991 až 2000 byl předsedou československé a posléze české biskupské konference a v letech 1993 až 2001 prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. 26. listopadu 1994 byl jmenován Kardinálem.
Foto: Aktuálně.cz

Kněžská dráha

Dne 23. června 1968 byl vysvěcen na kněze a jmenován sekretářem českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. V roce 1971 však musel toto místo z rozhodnutí úřadů opustit a odejít spravovat malé farnosti v Lažišti, Záblatí a následně v Rožmitále pod Třemšínem. V roce 1978 mu byl odebrán státní souhlas, načež do roku 1988 pracoval v Praze jako umývač oken a posléze jako archivář ve Státní bance československé. Po odebrání souhlasu vykonával kněžské povolání tajně. Po vrácení státního souhlasu s vykonáváním kněžského povolání se vrátil do duchovní správy na Klatovsku a později na Šumavě.

Kardinál Miloslav Vlk

Kardinál Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 V LíšnicI u Milevska. Vystudoval Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích a po maturitě musel z ideologických důvodů pracovat jako dělník. V letech 1955 - 1960 vystudoval obor archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1964 zahájil studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Zemřel 18. března 2017 ve věku 84 let na rakovinu plic, rakev s jeho ostatky je uložena v Nové arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Biskup českobudějovický

Biskupem Českobudějovickým byl jmenován 14. února 1990 a následně zahájil obnovu diecézních struktur, církevního školství a řeholního života. V roce 1990 založil Biskupské gymnázium Jana Nepomuka Neumanna a zahájil přípravy na zřízení Jihočeské univerzity s katolickou Teologickou fakultou.

Arcibiskup pražský

Po jmenování pražským arcibiskupem dne 27. března 1991 se věnoval zejména obnově církevního školství, kdy mimo jiné založil Arcibiskupské gymnázium v Praze, Církevní střední zdravotnickou školu Jana Pavla II., Svatojánskou kolej - Vyšší odbornou pedagogickou školu, Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu a vrátil do Prahy Arcibiskupský kněžský seminář. V roce 1993 založil Arcidiecézní charitu a snažil se obnovení řeholního života v diecézi.

V roce 2000 byl nucen vyřešit vleklou krizi na Katolické teologické fakultě v Praze tím, že vetoval zvolení děkana Václava Volfa, a v roce 2002 mu odebral kanonickou misi pro vyučování katolické teologie. Jako hlava katolické církve rovněž usiloval o majetkové narovnání mezi církví a státem, ke kterému došlo až v roce 2012. Nejvýraznější kauzou vrácení majetku se stal spor o katedrálu svatého Víta v areálu Pražského hradu, který ukončila dohoda z května 2010 mezi jeho nástupcem Arcibiskupem Dominikem Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem.

Jako jediný Čech se v dubnu 2005 zúčastnil konkláve, které zvolilo papeže Benedikta XVI. V roce 2007 podal u příležitosti svých 75. narozenin (kanonický věk pro rezignaci na církevní úřad) rezignaci na arcibiskupský úřad, papež Benedikt XVI. ji ale nepřijal a požádal ho, aby v úřadu setrval ještě dva roky. V roce 2010 ho z důvodu dosažení kanonického věku vystřídal v arcibiskupském úřadu Dominik Duka.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů, Spojené státy žádají vysvětlení

Turecko se na severovýchodě Sýrie dopustilo několika incidentů, které Spojené státy považují za válečné zločiny, oznámil zvláštní americký zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey. Dodal, že plošné důkazy o etnických čistkách pod vedením Turků USA nemají.

Jeffrey uvedl, že USA nyní zprávy o tureckém počínání v Sýrii prověřují a že si od Ankary vyžádaly vysvětlení. Poznamenal také, že USA vyšetřují, zda Turecko během ofenzivy použilo zakázaný bílý fosfor. Ten se v minulosti kvůli schopnosti samovznícení při styku se vzduchem používal k výrobě samozápalných pum a dělostřeleckých granátů.

Jeffrey také potvrdil prohlášení amerického ministra obrany Marka Espera, že během chaosu při turecké invazi uprchlo z vězení v Sýrii přes sto členů teroristické organizace Islámský stát. "Nevíme, kde jsou," uvedl zvláštní zmocněnec.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy