Kardinál Miloslav Vlk

23. 3. 2017 11:15
Kardinál Miloslav Vlk byl český katolický kněz, který v letech 1991 až 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český. V letech 1991 až 2000 byl předsedou československé a posléze české biskupské konference a v letech 1993 až 2001 prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. 26. listopadu 1994 byl jmenován Kardinálem.
Foto: Aktuálně.cz

Kněžská dráha

Dne 23. června 1968 byl vysvěcen na kněze a jmenován sekretářem českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. V roce 1971 však musel toto místo z rozhodnutí úřadů opustit a odejít spravovat malé farnosti v Lažišti, Záblatí a následně v Rožmitále pod Třemšínem. V roce 1978 mu byl odebrán státní souhlas, načež do roku 1988 pracoval v Praze jako umývač oken a posléze jako archivář ve Státní bance československé. Po odebrání souhlasu vykonával kněžské povolání tajně. Po vrácení státního souhlasu s vykonáváním kněžského povolání se vrátil do duchovní správy na Klatovsku a později na Šumavě.

Kardinál Miloslav Vlk

Kardinál Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 V LíšnicI u Milevska. Vystudoval Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích a po maturitě musel z ideologických důvodů pracovat jako dělník. V letech 1955 - 1960 vystudoval obor archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1964 zahájil studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Zemřel 18. března 2017 ve věku 84 let na rakovinu plic, rakev s jeho ostatky je uložena v Nové arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Biskup českobudějovický

Biskupem Českobudějovickým byl jmenován 14. února 1990 a následně zahájil obnovu diecézních struktur, církevního školství a řeholního života. V roce 1990 založil Biskupské gymnázium Jana Nepomuka Neumanna a zahájil přípravy na zřízení Jihočeské univerzity s katolickou Teologickou fakultou.

Arcibiskup pražský

Po jmenování pražským arcibiskupem dne 27. března 1991 se věnoval zejména obnově církevního školství, kdy mimo jiné založil Arcibiskupské gymnázium v Praze, Církevní střední zdravotnickou školu Jana Pavla II., Svatojánskou kolej - Vyšší odbornou pedagogickou školu, Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu a vrátil do Prahy Arcibiskupský kněžský seminář. V roce 1993 založil Arcidiecézní charitu a snažil se obnovení řeholního života v diecézi.

V roce 2000 byl nucen vyřešit vleklou krizi na Katolické teologické fakultě v Praze tím, že vetoval zvolení děkana Václava Volfa, a v roce 2002 mu odebral kanonickou misi pro vyučování katolické teologie. Jako hlava katolické církve rovněž usiloval o majetkové narovnání mezi církví a státem, ke kterému došlo až v roce 2012. Nejvýraznější kauzou vrácení majetku se stal spor o katedrálu svatého Víta v areálu Pražského hradu, který ukončila dohoda z května 2010 mezi jeho nástupcem Arcibiskupem Dominikem Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem.

Jako jediný Čech se v dubnu 2005 zúčastnil konkláve, které zvolilo papeže Benedikta XVI. V roce 2007 podal u příležitosti svých 75. narozenin (kanonický věk pro rezignaci na církevní úřad) rezignaci na arcibiskupský úřad, papež Benedikt XVI. ji ale nepřijal a požádal ho, aby v úřadu setrval ještě dva roky. V roce 2010 ho z důvodu dosažení kanonického věku vystřídal v arcibiskupském úřadu Dominik Duka.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy