Dominik Duka

Aktualizováno 22. 2. 2012 18:49
Pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka byl do funkce arcibiskupa pražského jmenován v únoru 2010. Nahradil tak Miloslava Vlka, který se rozhodl odstoupit kvůli svému věku.
Dominik Duka.
Dominik Duka. | Foto: Vojtěch Marek

Dominik Duka byl do funkce arcibiskupa pražského jmenován v únoru 2010. Nahradil tak Miloslava Vlka, který se rozhodl odstoupit kvůli svému věku. V lednu 2012 jej papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem.

Jako kardinál se v březnu 2013 zúčastní volby nového papeže, která proběhne několik dní po ohlášené rezignaci současné hlavy katolické církve.

Dominik (řádové jméno, jeho vlastní je Jaroslav) Duka byl na pozici českého primáse vybrán po dlouhém hledání. Před tím působil v letech 1998-2010 jako 24. biskup v hradecké diecézi.

Duka komunikativním a vzdělaným duchovním, který se snaží o diplomatické řešení věcí a má velmi dobré vztahy i vně církve. Je zastáncem pevné a tradiční víry, která je však otevřená okolnímu světu.

Za socialismu, kdy byl Dominik Duka několik let vězněn, navázal vztahy s disentem, především pak s pozdějším prezidentem Václavem Havlem. Dobré vztahy má také s Václavem Klausem, se kterým ho, kromě každoročních mší na Sněžce, spojuje i lpění na tradicích a rodinných hodnotách. Klausovi pomohl při volbě prezidenta, když se za něj přimluvil u lidoveckých zastupitelů.

S nástupem Dominika Duky na pražské arcibiskupství tak svítá možnost na vyřešení některých sporů mezi státem a církví, týkající se především církevních restitucí, a možná větší otevření církve veřejnosti a především mládeži.

Už jeden z prvních činů, podepsání dohody o užívání Chrámu sv. Víta s prezidentem Klausem, tomu nasvědčuje.

Mons. ThLic. Dominik Jaroslav Duka OP se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Po absolvování gymnázia se vyučil strojním zámečníkem. Syn důstojníka ze západní fronty se rozhodoval mezi vojenskou a kněžskou kariérou, svou polovojenskou disciplínou ho lákal především jezuitský řád.

Na teologickou fakultu se dostal po vojně, pět let po maturitě. V roce 1968 se rozhodl ilegálně vstoupit k dominikánům, kteří kromě disciplíny prosazovali též svobodu. V roce 1970 byl vysvěcen na kněze.

Režim mu však nedovolil působit jako kněz dlouho a už v roce 1975 byl nucen usednout jako rýsovač do plzeňské Škodovky. Ilegálně vedl řádový život, za maření státního dozoru nad církvemi byl 15 měsíců vězněn v Plzni - Borech.

V roce 1998 se mu dostalo biskupského svěcení a byl zvolen 24. sídelním biskupem královéhradeckým, 13. února 2010 pak byl papežem Benediktem XVI. jmenován 36. arcibiskupem pražským. Zároveň byl 21. dubna 2010 jmenován předsedou České biskupské konference.

Je také nositelem několika státních vyznamenání.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy