Dominik Duka

Aktualizováno 22. 2. 2012 18:49
Pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka byl do funkce arcibiskupa pražského jmenován v únoru 2010. Nahradil tak Miloslava Vlka, který se rozhodl odstoupit kvůli svému věku.
Dominik Duka.
Dominik Duka. | Foto: Vojtěch Marek

Dominik Duka byl do funkce arcibiskupa pražského jmenován v únoru 2010. Nahradil tak Miloslava Vlka, který se rozhodl odstoupit kvůli svému věku. V lednu 2012 jej papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem.

Jako kardinál se v březnu 2013 zúčastní volby nového papeže, která proběhne několik dní po ohlášené rezignaci současné hlavy katolické církve.

Dominik (řádové jméno, jeho vlastní je Jaroslav) Duka byl na pozici českého primáse vybrán po dlouhém hledání. Před tím působil v letech 1998-2010 jako 24. biskup v hradecké diecézi.

Duka komunikativním a vzdělaným duchovním, který se snaží o diplomatické řešení věcí a má velmi dobré vztahy i vně církve. Je zastáncem pevné a tradiční víry, která je však otevřená okolnímu světu.

Za socialismu, kdy byl Dominik Duka několik let vězněn, navázal vztahy s disentem, především pak s pozdějším prezidentem Václavem Havlem. Dobré vztahy má také s Václavem Klausem, se kterým ho, kromě každoročních mší na Sněžce, spojuje i lpění na tradicích a rodinných hodnotách. Klausovi pomohl při volbě prezidenta, když se za něj přimluvil u lidoveckých zastupitelů.

S nástupem Dominika Duky na pražské arcibiskupství tak svítá možnost na vyřešení některých sporů mezi státem a církví, týkající se především církevních restitucí, a možná větší otevření církve veřejnosti a především mládeži.

Už jeden z prvních činů, podepsání dohody o užívání Chrámu sv. Víta s prezidentem Klausem, tomu nasvědčuje.

Mons. ThLic. Dominik Jaroslav Duka OP se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Po absolvování gymnázia se vyučil strojním zámečníkem. Syn důstojníka ze západní fronty se rozhodoval mezi vojenskou a kněžskou kariérou, svou polovojenskou disciplínou ho lákal především jezuitský řád.

Na teologickou fakultu se dostal po vojně, pět let po maturitě. V roce 1968 se rozhodl ilegálně vstoupit k dominikánům, kteří kromě disciplíny prosazovali též svobodu. V roce 1970 byl vysvěcen na kněze.

Režim mu však nedovolil působit jako kněz dlouho a už v roce 1975 byl nucen usednout jako rýsovač do plzeňské Škodovky. Ilegálně vedl řádový život, za maření státního dozoru nad církvemi byl 15 měsíců vězněn v Plzni - Borech.

V roce 1998 se mu dostalo biskupského svěcení a byl zvolen 24. sídelním biskupem královéhradeckým, 13. února 2010 pak byl papežem Benediktem XVI. jmenován 36. arcibiskupem pražským. Zároveň byl 21. dubna 2010 jmenován předsedou České biskupské konference.

Je také nositelem několika státních vyznamenání.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 2 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy