René Descartes

14. 9. 2015 16:27
Francouzský filozof, matematik a fyzik, zakladatel karteziánského myšlení.
René Descartes
René Descartes | Foto: wikimedia

Život

René Descartes (latinsky Renatus Cartesius) se narodil 31. března 1596 v La Haye ve šlechtické starofrancouzské rodině v Touraine. Matka brzy zemřela a chlapce vychovávala babička. Vědecké vzdělání získal v jezuitské koleji v La Fléche. Odtud si přinesl zájem o matematiku, spojenou se skepsí ke všem ostatním vědám. Roku 1616 dosáhl licence v právu na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže.

Základní údaje

Narození: 31. března 1596, La Haye (dnes Descartes), Francie
Úmrtí: 11. února 1650 Stockholm, Švédsko

V jeho životě se střídají období, kdy žije v naprostém ústraní a soustředění, s obdobím nestálým a dobrodružným. Po krátké době, kdy se účastnil pařížského společenského života, se uchýlil na dva roky do ústraní (ani jeho přátelé nevěděli, kde žije) a věnoval se studiu matematiky. Pak se jako voják účastnil třicetileté války, protože chtěl důkladně poznat svět. Sloužil ve vojsku bavorském i holandském. Po válce cestoval několik let po celé Evropě. Pak se znovu stáhl do ústraní a věnoval se téměř dvacet let vědecké práci. Žil v Holandsku, kde se mu líbilo víc než v rodné Francii kvůli vnější a vnitřní nezávislosti.

Nejvýznamnější díla

Meditace o první filozofii, Rozprava o metodě, Úvahy o metafyzice, Dopisy o lidském štěstí

Descartes pobýval na různých místech, se světem byl ve styku jen prostřednictvím pařížského přítele P. Mersenna, jenž vyřizoval jeho rozsáhlou vědeckou korespondenci. Roku 1635 se mu narodila dcerka, kterou měl s hospodyní. Zemřela bohužel v 5 letech a způsobila mu „největší zármutek života“. V roce 1642 se setkal s Komenským, jehož spisy už předtím četl.  Švédská královna Kristina ho pozvala v roce 1649 do Švédska, aby jí vysvětlil některé otázky svého učení. Bohužel po krátké době podlehl Descartes vlivům nepříznivého klimatu, zemřel asi na zápal plic. 11. února 1650.

Dílo

Má-li být všechno poznání odvozeno z nejjednodušších principů, musím si napřed zjednat jistotu o nepochybnosti svého východiska. Co je však jisté? Abych mohl bezpečně postupovat kupředu, nebudu zprvu pokládat za jisté nic. Budu pochybovat o všem, abych zjistil, co obstojí před touto radikální pochybností. Pochybovat musím nejen o všem, co jsem se naučil ve školách, z knih anebo stykem s lidmi, nýbrž i o tom, zda tento svět, který mne obklopuje, skutečně existuje, anebo je pouhým výmyslem, a zda jej vnímám takový, jaký je – vždyť vím, že člověk je často obětí mnohých smyslových klamů. … Začnu-li však filozofovat tím, že všechno uvedu v pochybnost, existuje tu přece jen něco, o čem nejen pochybovat nemohu, nýbrž co je dokonce tím jistější, oč silněji pochybuji, totiž prostý fakt, že teď, v tomto okamžiku, pochybuji, tj.: myslím. Vše, co svými smysly přijímám z vnějšího světa, by mohl být klam, vše co mohu myslet, může být nesprávné – avšak v pochybování jsem si jist sebou jako myslící bytostí. „Cogito, ergo sum – myslím, tedy jsem.“ R. Descartes, Meditace o první filozofií

První zárodky Descartova myšlení mají velmi raný původ, některé pocházejí už ze školních dob. Všechna díla byla sepsána během dlouhého pobytu v Holandsku. První se mělo jmenovat Svět a bylo téměř dokončeno, když se Descartes v roce 1633 dozvěděl o odsouzení Galileiho. Chtěl se vyhnout podobnému konfliktu, proto svůj spis zničil. Některé části se pak objevily v pozdějších dílech. Ze stejných důvodů vydal své další dílo Rozprava o metodě v roce 1637 anonymně. O čtyři roky později vyšlo jeho hlavní dílo Meditace o první filozofii (tj. o metafyzice). Dokazuje v něm boží existenci a rozdíl mezi lidským duchem a tělem. Descartes spis věnoval teologické fakultě pařížské univerzity, ne aby se chránil, ale protože byl přesvědčen, že svými myšlenkami prokáže náboženství službu. Přesto byly jeho spisy později zakázané.

V roce 1644 vydal systematický výklad svých myšlenek pod názvem Principia philosophiae. Dalšími spisy byly např. Dopisy o lidském štěstí a Vášně duše, oba byly určeny falcké hraběnce Alžbětě, kterou Descartes poznal v holandském exilu. Z Descartových objevů v matematice, které mu zajistily místo mezi největšími matematiky všech dob, je analytická geometrie se svým souřadnicovým systémem, která úzce souvisí s jeho filozofickým pojetím ideálu poznání a s jeho pojetím prostoru.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Hokejisty USA povede na MS v Rize kouč Capuano z Ottawy

Hokejisty Spojených států amerických povede na mistrovství světa v Rize Jack Capuano. Bývalý hlavní kouč New York Islanders je od roku 2019 asistentem v Ottawě.

Čtyřiapadesátiletý Capuano bude působit u americké seniorské reprezentace potřetí a poprvé jako hlavní trenér. V roce 2017 byl asistentem na mistrovství světa a o rok dřív na Světovém poháru.

Další zprávy