Velké Meziříčí se nachází v těsné blízkosti dálnice D1, která město překlenuje mostem Vysočina na svém 144. kilometru. Město leží na soutoku Oslavy a Balinky.

Historie:

Prvá písemná zpráva o Meziříčí pochází z roku 1281. Meziříčí vzniklo na křižovatce významných cest z Brna do Jihlavy a z Třebíče do Žďáru.

Do konce 14. století drželi Meziříčí páni z Lomnic, kteří městu dali znak: sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. Poté přešlo do rukou pánů z Kravař, kteří roku 1408 udělili Meziříčí městská privilegia. Lacek z Kravař byl nejen majitelem panství, ale také nejvyšším purkrabím českým, nejvyšším hofmistrem krále Václava IV. a poté moravským zemským hejtmanem, tedy po králi nejváženějším mužem. Lacek z Kravař navíc patřil mezi stoupence mistra Jana Husa. Roku 1415 odeslala západomoravská šlechta z Velkého Meziříčí dopis císaři Zikmundovi, v němž páni žádali propuštění Husa a jeho ochranu. Lacek byl iniciátorem všech stížných listů, které byly z českých zemí do Kostnice odeslány. Během husitských válek bylo město baštou kališníků. V období Jiřího z Poděbrad došlo k rozmachu města, který pak pokračoval i v 16. století. Rozvíjela se zejména řemesla.

Za třicetileté války (1618 až 1648) bylo město několikrát vypáleno a mnoho domů zůstalo pustých. Meziříčí pokleslo na úroveň poddanského města a ztratilo většinu privilegií. Na konci války získal město hrabě Kounic, který se zasloužil o hospodářskou obnovu. Prázdné domy ve městě obsadil svými poddanými z jiných panství. Od té doby docházelo k poněmčení města. Nový majitel se podílel i na rozšíření židovského osídlení. V této době vznikla ve městě samostatná židovská obec.

Ve druhé polovině 18. století se dále rozvíjela řemesla, kterým dominovala zejména textilní výroba. V období napoleonských válek procházely městem vojenské sbory ruské i francouzské armády a v roce 1866 do života města zasáhla prusko-rakouská válka. Průmyslový rozmach nebyl ve Velkém Meziříčí tak výrazný ve srovnání s jinými městy, a to kvůli omezenému železničnímu spojení. Od roku 1886 bylo spojeno železnicí pouze se Studencem a navíc byla železniční stanice umístěna na kopci nad městem.

Na počátku 20. století byl majitelem panství hrabě Harrach, který se přátelil s následníkem trůnu František Ferdinand d’Este. Harrach se s ním zúčastnil manévrů v Sarajevu v roce 1914, kde svým tělem chránil následníka trůnu před atentátníky. Zraněnému Františku Ferdinandovi setřel svým kapesníkem kapky krve ze rtů. Po smrti následníka trůnu uchoval Harrach kapesník se stopami císařské krve jako vzácnou relikvii v zámecké kapli.

Po vzniku Československa patřilo mezi města s bohatým kulturním životem a několika velkými továrnami. Ve třicátých letech však bylo Velké Meziříčí výrazně zasaženo hospodářskou krizí. V průběhu druhé světové války se město stalo útočištěm řady ilegálních pracovníků a ustavila se zde řada různě orientovaných odbojových organizací. V roce 1942 bylo zlikvidováno židovské osídlení. Většina židovských obyvatel se musela dostavit k transportu do Terezína. Ze 70 velkomeziříčských Židů (s okolními a přistěhovanými za války to bylo přes 150 osob) se jich vrátilo jen 7. Na sklonku války se zde odehrál tzv. velkomeziříčský masakr, při kterém němečtí vojáci postříleli členy právě ustaveného revolučního národního výboru.

V 50. letech ve městě vznikaly nové průmyslové závody. Významnou byla také výstavba dálnice Praha - Brno - Bratislava a zvláště mostu Vysočina přímo ve městě, jehož uvedení do provozu v roce 1978 pomohlo vyřešit nepříznivou dopravní situaci. Po roce 1989 se Velké Meziříčí dočkalo dalších změn, dochází k rekonstrukci historických budov a město se snaží rozvíjet cestovní ruch.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Ben Skála

Historické centrum Meziříčí bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Mezi nejvýznamnější stavby patří barokní zámek, původně postavený ve 13. století jako románský hrad. Poslední barokní přestavba proběhla v 18. století. Dnes je zde umístěno muzeum se sbírkami historického a regionálního rázu. K zámeckému areálu patří také rozsáhlý park. Ve středu náměstí se nachází gotický chrám sv. Mikuláše. Dominantní, původně gotická radnice, byla v roce 1529 přestavěna do renesanční podoby, která se zachovala dodnes. Přítomnost židovské komunity, která ve městě žila až do druhé světové války, dokládá synagoga a židovský hřbitov.

Velké Meziříčí každoročně pořádá unikátní akci - Evropský festival filozofie, který se snaží posluchačům přiblížit filosofii a literaturu mimo akademickou půdu. Lidé tak mají možnost diskutovat s významnými osobnosti v neformálním prostředí na náměstích či v parcích. Tato akce je jediná svého druhu v České republice. Další tradiční kulturní událostí je Mezinárodní hudební festival.

Instituce ve Velkém Meziříčí:

Městský úřad Velké Meziříčí tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Velké Meziříčí patří do obvodu Okresního soudu ve Ždáru nad Sázavou. Odvolacím soudem je Krajský soud v Brně.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Ve Velkém Meziříčí se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Kraj Vysočina. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má ve Velkém Meziříčí kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.