reklama
 
 

Uruguay

30. 1. 2017
Uruguayská východní republika (República Oriental del Uruguay), jak zní oficiální název státu na východním břehu řeky Uruguay, je jednou z nejrozvinutějších latinskoamerických zemí. Hlavním městem je Montevideo.

Základní charakteristika

Uruguay sousedí s Brazílií, od Argentiny ji odděluje řeka Uruguay. Svou rozlohou je druhou nejmenší jihoamerickou zemí a oficiálním jazykem je španělština.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Montevideo
Rozloha: 176 220 km²
Nejvyšší bod: Cerro Catedral (514  m n. m.)
Časové pásmo: -3
Světadíl: Jižní Amerika
Počet obyvatel:  3,5 mil.
Hustota zalidnění: 19 ob. / km²
Jazyk: španělština
Národnostní složení: 94 % potomků evropských přistěhovalců
Náboženství: křesťanství 69 %
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 25. srpna 1825 (nezávislost na Brazílii)
Měna: uruguayské peso

Dějiny Uruguaye začínají kolem roku 7000 př. n. l., a to nomády žijícími v malých skupinách. Postupně se z nich vytvořil národ Charrúas, u něhož byly nalezeny známky pokročilé civilizace, která se věnovala rybolovu, zemědělství a vyráběla i keramiku. Druhým nejvýznamnějším národem na území dnešního Uruguaye byl Tupí- Guaraní, jehož příslušníci byli také lovci a sběrači. Veškeré původní indiánské obyvatelstvo však bylo nejpozději v polovině 19. století vyhubeno či se stalo obětí některé z katastrof. Kolem roku 1516 zemi objevili Španělé a přibližně ve stejné době sem přišli i Portugalci. Od 16. století se kolonizátoři pokoušeli toto území osídlovat, naráželi však na odpor domorodých obyvatel.

Roku 1624 bylo v Sorianu (na řece Río Negro) Španěly zřízeno první trvalé sídlo v zemi. O sto let později bylo založeno město Montevideo. V druhé polovině 18. století o území mezi Brazílií a Argentinou probíhaly mnohé boje Britů s Portugalci a Španěly. V roce 1776 začlenili Španělé toto území do místokrálovství Río de la Plata. Na začátku 19. století celou Jižní Ameriku zachvátila válka za nezávislost (1811–1815). Nejznámější postavou jihoamerického boje za nezávislost se stal Simón Bolívar. Španělé byli z Jižní Ameriky vyhnáni a vzniklo mnoho nových nezávislých států. Území Uruguaye bylo zpočátku okupováno Brazílií, ale v roce 1825 vznikla nezávislá Uruguayská republika. Svoji suverenitu musela Uruguay bránit hned po svém vzniku ve válce se sousední Argentinou v letech 1839–1851. Od poloviny 19. století začal v zemi vnitropolitický boj liberálů a konzervativců. Celá situace se převrhla v násilné nepokoje a občanskou válku, která vyústila ve vládu vojenské diktatury. V roce 1903 se moc vrátila do rukou civilistům. Nový prezident a reformátor José Battle realizoval demokratické reformy a pozvedl místní ekonomiku. Následovalo období prosperity, které bylo ukončeno celosvětovou hospodářskou krizí v 30. letech 20. století. Demokratický režim byl svržen a byla nastolena nová vojenská diktatura. Během druhé světové války byla Uruguay neutrální. Po válce začíná další rozkvět ekonomiky pod vládou liberálů. Bohužel rozmach byl narušován růstem vlivu guerilly Tupamaros, která bojovala proti vládě. Celá situace dospěla k nové vojenské diktatuře, která ovládala zemi v letech 1973 – 1982. Poté začíná další demokratizační proces, Uruguay se začala ekonomicky rozvíjet a dnes patří mezi nejvyspělejší státy Jižní Ameriky.

Hospodářství

Zemědělsko-průmyslový stát, jeden z nejvyspělejších v Jižní Americe. Netěží se žádné významné nerostné suroviny. Nejvýznamnější je průmysl potravinářský (produkce masa, mléka, cukru), textilní (zpracování vlny), kožedělný, hutnický, strojírenský. V zemědělství dominuje živočišná výroba; pastevní chov ovcí, skotu a koní. Pěstuje se rýže, pšenice, ječmen, cukrová třtina, cukrová řepa, kukuřice, brambory.

Obyvatelstvo a náboženství

Předkové většiny Uruguayců (okolo 88 %) jsou potomci evropských kolonizátorů, kteří sem přišli v 19. století hlavně ze Španělska a Itálie. V nedávné době se sem přestěhovalo množství Brazilců a Argentinců, kteří uprchli buď kvůli sporům se zákony či za zlepšením životních podmínek. Druhou nejvýznamnější skupinou obyvatel (okolo 8 %) jsou míšenci Evropanů a indiánů. Asi 4 % obyvatel má africké předky. Původní indiánské obyvatelstvo dnes tvoří asi 1 % populace země. Největší skupinou mezi indiány jsou kmeny Guaraní. Kromě oficiální španělštiny se mluví i jazykem brazilero, směsí španělštiny a portugalštiny. Věřící jsou křesťanského vyznání, hlavně římskokatolického (66 %), ostatní jsou protestanti. Třetina obyvatel jsou ateisté.

Politický systém

V čele státu stojí prezident, volený na 5 let, který je současně předsedou vlády i hlavou státu. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament složený ze senátu (Asamblea General) a Sněmovny reprezentantů (Cámara de Representantes). Volby jsou všeobecné a přímé.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Uruguay byla v Jižní Americe prvním státem, který umožnil adopci párům stejného pohlaví.
  • V roce 2009 se tato země stala prvním státem světa, kde má každý žák v rámci povinné školní docházky zaručen bezplatný notebook a připojení na internet.

Cestovatele láká zejména krásnými plážemi na pobřeží Mar del Platy či Atlantského oceánu. Na hranicích s Brazílií se nachází několik atraktivních lagun, nejznámější je Laguna Merín. Mnoho cestovatelů oceňuje architekturu hlavního města Montevidea a koloniální přístav Colonia. V místním námořním muzeu je vystaven vrak německého válečného křižníku Graf Spee, který byl na počátku druhé světové války potopen u Mar del Platy.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama