Krupka leží na úpatí Krušných hor nedaleko lázní Teplice.

Historie:

Vznik původního hornického městečka a horských osad je spjat s těžbou cínové rudy a jejím dalším zpracováním.

První písemná zmínka o Krupce pochází z roku 1305 a je obsažena v listině Václava II. O Krupce jako o městě se poprvé hovoří v listinách z roku 1330, kdy král Jan Lucemburský daroval Krupku rodu Koldiců. Během husitských válek byl Albrecht z Koldic, tehdejší majitel panství, spojencem císaře Zikmunda. Ke Krupce husité poprvé přitáhli v roce 1426 po vítězné bitvě u Ústí nad Labem. V následujících letech se husité dostali ke Krupce ještě dvakrát, a to v roce 1429 a v dubnu roku 1433, kdy dobyli hrad i město.

Po husitských válkách město zažilo nebývalý rozkvět. Původní získávání rudy z naplavenin rýžováním vystřídala těžba ve skále, a to nejprve povrchová a později také hlubinná. Nové metody způsobily, že v průběhu 15. století vzrostla produkce cínu trojnásobně a v 16. století ještě o polovinu. Těžební území zasahovalo až po Cínovec a Dubí.

Období rozkvětu bylo přerušeno třicetiletou válkou (1618 až 1648), která zasáhla Krupku hned několikrát. Městem prošli švédská a saská vojska, která jeho velkou část zničila. Další velká rána přišla roku 1680, kdy město zasáhla morová epidemie. Krupka tak v důsledku válečných útrap a morové rány přišlo o značnou část svého obyvatelstva. V roce 1708 přešlo krupské panství do rukou Františka Clary-Aldringen.

V 19. století se v souvislosti se vznikem nových továren a hnědouhelných dolů centrum dění přesunulo do sousedního Bohosudova, kde byla roku 1858 vybudována železnice. Krupka se nové době nedokázala přizpůsobit. Cínové doly, kdysi chlouba Krupky, pomalu omezovaly těžbu. Od roku 1863 se začal těžit jako doplňkový produkt wolfram. Nakonec byla důlní činnost v Krupce ukončena roku 1922.

Na počátku 20. století byla Krupka převážně německým městem. Po podpisu mnichovské dohody připadla Krupka stejně jako zbytek Sudet nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva. Zcela tak zanikly horské vesnice Habartice a Mohelnice ležící nedaleko Krupky. Fojtovice zůstaly obydleny, i když v mnohem menším rozsahu než před válkou.

Roku 1960 došlo ke sloučení Krupky a Bohosudova.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Jens Jäpel

Dějiny Krupky jsou neodmyslitelně spjaty s hornictvím a tuto svou minulost se snaží návštěvníkům přiblížit. Štola Starý Martin ležící u silnice z Krupky na Komáří vížku je zpřístupněná veřejnosti a její expozice představuje historii dolování cínu v okolí Krupky. Již zmínění Komáří vížka je častým cílem turistů. Na vrchol hory, která je známou dominantou Krušných hor, vede z Krupky dvousedačková lanová dráha. Byla zprovozněna v roce 1952 a od roku 2013 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Známou církevní stavbou je bazilika Panny Marie Sedmibolestné, která je významným poutním místem.

Mezi tradiční kulturní akce Krupky patří Mariánské poutní slavnosti, divadelní festival Léto s divadlem v Krupce nebo soutěž amatérských filmových tvůrců O pečeť města Krupka.

Instituce v Krupce:

Městský úřad Krupka tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Krupka patří do obvodu Okresního soudu v Teplicích. Odvolacím soudem je Krajský soud v Ústí nad Labem.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.