Jeruzalém

24. 8. 2014 15:16
Jeruzalém již několikrát v historii povstal z popela. Nejposvátnější město na světě je neuvěřitelnou směsicí náboženství a kultur, ale také neutuchajících sporů mezi Palestinou a Izraelí.
Palestinská dívka a žena před Omarovou mešitou na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Palestinská dívka a žena před Omarovou mešitou na Chrámové hoře v Jeruzalémě. | Foto: Reuters

Jeruzalém je považován společně Izraelí a Palestinou za jejich hlavní město, i když ostatními státy je jako hlavní město Izraele uznáván Tel Aviv-Jaffa. Jeruzalém se nachází mezi Mrtvým a Středozemním mořem, na okraji Judské pouště.

Kromě toho, že je toto místo duchovním centrem židovství, křesťanství i islámu, je také jedním z nejstarších měst na světě. Nejobdivuhodnější částí je tzv. Staré město, jenž je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a v novodobé historii je rozděleno do čtyř částí – arménské, židovské, křesťanské a muslimské. Jeruzalém za své existence prošel tuhými boji, byl několikrát obléhán, napaden a také dobyt. Bojům se však nevyhnul dodneška, je hlavním centrem izraelsko-palestinského konfliktu, při kterém bylo zabrání východní části Jeruzaléma Izraelí považováno za okupaci. Tato část je totiž považována Palestinskou autonomií za hlavní město jejich budoucího státu.

Původní název města se již v 19. století př. n. l. objevoval jako Ašamam nebo Rašlamam, v knize Genesis se objevil jako Šálem. Později bylo pojmenováno jako Jebús, podle Jebusejců, kteří jej obývali. Název tedy pravděpodobně vznikl ze spojení obou slov Jebús-Šálem a je překládáno jako město pokoje.

Historie

Vznik Jeruzaléma se váže k vyvýšenině dnes nazývané jako Davidovo město, jež byla osídlena v 19. století př. n. l. Podle historických pramenů bylo toto místo až do 11. století př. n. l. obýváno Jebusity, v 10. století pak bylo dobyto králem Davidem a zvoleno hlavním městem Izraelského království. Jeho syn Šalamoun v něm navíc vybudoval chrám, což z města udělalo náboženské sídlo.

Jeruzalém - základní informace

Název: Jeruzalém

Stát: Izrael

Počet obyvatel: 815 000

Rozloha: 125 km²

Nadmořská výška: 606 m.n.m.

Hustota obyvatel: 6 526 obyv./km²

Náboženství: judaismus, křesťanství a islám

Telefonní předvolba: +972 2

V roce 589 př. n. l. však bylo město dobyto babylonským vojskem a chrám byl zničen. Po 70 letech byla vyhlášena náboženská svoboda a Jeruzalém byl i s chrámem znovu vybudován. Od té doby bylo město několikrát dobyto Hasmonejci, Seleukovci a Římany, v roce 37 př. n. l. jej rozšířil a pozvedl Herodes Veliký, který nechal postavit pevnost Antonia. V roce 66 vypukla první židovská válka, která trvala téměř 70 let. Židé v ní byli poraženi Římany, kteří jej vypálili a srovnali se zemí, až na západní chrámovou zeď, která je dodnes označována jako Zeď nářků. Římané se snažili přeměnit město v křesťanské centrum, proto zakázali Židům vstup až na jeden den v roce – výročí zboření chrámu. V roce 638 byl však Jeruzalém dobyt muslimskými vojsky chalífy Umara II., který povolil návrat Židů do města. Jeruzalém poté náležel muslimské nadvládě po dalších 400 let.

16. století město padlo do rukou Osmanské říše a pokračoval jeho rozkvět, v té době byly například vybudovány jeruzalémské hradby. Změna přišla v roce 1831, kdy Ibráhím Álí s egyptským vojskem dobyl Palestinu. V té době byli Židé nejsilnější náboženskou skupinou. V roce 1840 však byli Egypťané z Palestiny vytlačeni Velkou Británií, která však nebyla schopná zajistit bezpečnost při bojích kmenových náčelníků. Po 1. světové válce připadl Jeruzalém Britům, v roce 1929 se však začaly vyostřovat vztahy mezi Araby a Židy a v Palestině vypukly nepokoje. V roce 1948 Izrael vyhlásil nezávislost, ale kvůli přítomnosti Arabské legie vypukly nové boje, které skončily až o rok později, kdy Izraelcům zůstala jen západní část Jeruzaléma, a byl vyhlášen hlavním městem Izraele.

Turistické zajímavosti

Jeruzalém, Zeď nářků
Jeruzalém, Zeď nářků | Foto: Tereza Šídlová

Nejzajímavější památky se nacházejí ve Starém Městě na rozloze cca 1,5 kilometru čtverečních. Je obehnáno hradbami a nachází se zde jedenáct bran. Nejvýznamnější stavbou je chrám na Chrámové hoře, která se nachází na pomezí židovské a muslimské čtvrti. Křesťané věří, že se zde Bůh setkal s člověkem, muslimové zase, že na Chrámovou horu byl přenesen prorok Mohamed během své noční cesty do nebe. Nachází se zde islámská svatyně s názvem Skalní dóm z roku 687, jejíž zlatou kopuli najdete na každé pohlednici. Dále zde naleznete také mešitu Al-Aksá, kde podle pověsti Abrahám uzavřel smlouvu s Bohem, Šalamounovy stáje a dómy a především Zeď nářků, nejposvátnější památku judaismu, kam chodí židovští poutníci vkládat své modlitby zapsané na papírcích mezi kameny.

Nejhezčí pohled na Staré město se vám naskytne z Olivové hory, kde se nacházejí prastaré olivovníky a také největší židovský hřbitov na světě. Na úpatí Olivové hory naleznete Getsemanskou zahradu, v níž se v pravoslavném kostele nachází údajný hrob Panny Marie a také Kostel všech národů s Kamenem utrpení, kde se modlíval Ježíš.

Nejvýznamnějším křesťanským poutním místem je zase vrchol Golgoty, kde se nachází bazilika Svatého hrobu, místo, kde byl ukřižován a pohřben Ježíš. V uličkách najdete řadu obchůdků s náboženskými předměty, kde vám také zapůjčí dřevěný kříž, abyste mohli absolvovat křížovou cestu.

Počasí

Jeruzalém se nachází v středozemním klimatu s teplými suchými léty a studenými zimami s deštěm. Sníh se zde objevuje sporadicky, i když jednou za čas Jeruzalém postihnou přívaly sněhu. Nejteplejšími měsíci v Jeruzalémě jsou červenec a srpen, to teplota dosahuje 25 stupňů. Pozor je třeba dávat na velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami, velmi chladné noci jsou zde totiž i v létě.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy