Jamajka

25. 7. 2016 15:00
Jamajka je stát na stejnojmenném ostrově ve Střední Americe. Je zemí s parlamentní demokracií, která je členem Britského společenství národů. Ačkoliv je nezávislá na Velké Británii, hlavou země je stále britská královna Alžběta.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Jamajka je třetím největším ostrovem v Karibském moři a patří k souostroví Velké Antily. Je také největší z anglicky mluvících ostrovů Karibiku. Ostrov se nachází 145 km jižně od Kuby, 161 km západně od Haiti a 966 km jižně od Miami. Leží 18° severně od rovníku, na úrovni amerického státu Connecticut. 

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Kingston
Rozloha: 10 991 km²
Nejvyšší bod: Blue Mountain Peak (2256 m n. m.)
Časové pásmo: - 5
Počet obyvatel:  2 731 832
Hustota zalidnění: 249 ob. / km²
Jazyk: angličtina
Národnostní složení: Afričané (přes 90 %), ostatní
Náboženství: křesťanství
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 6. srpna 1962 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: jamajský dolar

Až do roku 1494, kdy Jamajku objevil Kryštof Kolumbus, byli jedinými osadníky ostrova Indiáni z Jižní Ameriky, kteří na něm žili poklidným a prostým životem. Roku 1510 Španělé postavili na severním pobřeží ostrova osadu Sevilla Nueva. Později, v roce 1534, na severozápadě od dnešního Kingstonu osadu Spanish Town. Toto město se opakovaně stávalo terčem britských útoků a bylo zpustošeno. Po pěti letech útoků se Britům podařilo vyhnat i poslední Španěly a obsadit Jamajku. Noví kolonizátoři zakládali rozsáhlé plantáže cukrové třtiny.

Během britské nadvlády se z Jamajky stal jeden z největších producentů cukru. Úspěch byl dosažen nehumánním a krutým otrokářstvím. V roce 1834 došlo ke zrušení otroctví. Tento fakt vedl k poklesu produkce cukrové třtiny a přerozdělování půdy mezi otroky. Záhy na to plantážníci získali novou pracovní sílu v podobě indických pracovníků. Zákon o cukrové dani, schválený britskou vládou roku 1846, znamenal další otřes pro jamajskou produkci cukru. Následoval hospodářský pokles. To všechno vedlo k několika vzpourám, přičemž nejvážnější propukla v roce 1865 a skončila velkým masakrem. Byla provedena opatření a lidé odpovědní za masakr byli odvoláni. V roce 1866 se Jamajka stala korunní kolonií Velké Británie.

Úspěchy začaly přicházet na počátku dvacátého století, byly však utlumeny velkou ekonomickou krizí, která zasáhla celý svět. Dalšího rozkvětu se ostrov dočkal díky turistickému ruchu. Ten se na Jamajce začal rozvíjet ve 40. letech minulého století, kdy se ostrov stal známějším a oblíbenějším u amerických a britských turistů. Dne 6. srpna 1962 se z Jamajky stal nezávislý stát a s nezávislostí přicházely další úspěchy a prosperita.

Hospodářství

Jamajská ekonomika je ve srovnání s ostatními karibskými ostrovy značně rozvinutá. Má moderní a fungující finanční sektor s mnoha mezinárodními bankami a čilou obchodní spolupráci s dalšími zeměmi. Největší zisky má země z turistiky. Také zemědělství je důležitou součástí jamajské ekonomiky.  Významnými vývozními produkty jsou cukr, banány, káva, citrusy, papája a různé koření.

Obyvatelstvo a náboženství

Původními obyvateli ostrova byli Aravakové, kteří byli v průběhu 16. století vyhlazeni, a tak majoritní část dnešní populace představují potomci afrických otroků. Národnostní složení Jamajky je velmi různorodé. Může za to koloniální období, během něhož se na ostrov dostalo nemalé množství Evropanů. Dalším důvodem je příval otroků z různých koutů světa, převážně však ze západní Afriky. Co se týče náboženství, nejvíce je protestantů (přes 60 %) a kolem 35 % jsou různá náboženství a kulty, nejznámější z nich je rastafariánství.

Politický systém

Jamajka je zemí s parlamentní demokracií, která je členem Britského společenství národů. Hlavou země je stále britská královna Alžběta, kterou na ostrově zastupuje generální guvernér.  Jeho povinnosti jsou vesměs účasti na slavnostních ceremoniích a jmenování premiéra, což je vždy předseda vítězné politické strany. Exekutivní funkci v zemi má dvoukomorový parlament. Skládá se ze Sněmovny reprezentantů a Senátu. Sněmovna reprezentantů je volená občany, v senátu je 13 členů navrhováno premiérem a zbylých 8 zástupci opozice. Volby se konají každých 5 let.
Jamajka je rozdělena celkem do tří územních celků - Cornwall, Middlesex a Surrey

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Na Jamajce se nachází největší množství kostelů na metr čtvereční.
  • Z Jamajky pochází rastafariánství či rastafari,  náboženské hnutí, které vzniklo ve 30. letech 20. století. Toto náboženství kombinuje především prvky židovství a křesťanství, částečně islámu a dalších (např. animistických) věr.
  • Národní park Blue and John Crow Mountains je největším národním parkem na ostrově, od roku 2015 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Symbolem Jamajky je hudba reggae a její představitel zpěvák Bob Marley.

Jamajka, exotický ostrov v Karibském moři, je v současnosti nejen symbolem hudby reggae, ale i tropickým turistickým rájem. Díky poloze nedaleko rovníku zde panují nepřetržité vysoké teploty a ideální počasí téměř po celý rok. Návštěvníkům nabízí dlouhé pláže s jemným bílým pískem, bujnou a pestrobarevnou vegetaci, azurové moře, příjemnou tropickou atmosféru a moderní a komfortní turistické zázemí.

Jamajka dnes patří k nejnavštěvovanějším místům Karibiku. Nejoblíbenějšími plážemi jsou Seven Mile Beach, Bloody Bay, Half Moon Beach, Winnifred Beach, Reggae Beach. Za návštěvu určitě stojí také nejvyšší pohoří Jamajky Blue Mountains, kde se pěstuje nejkvalitnější káva na světě.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy