Zrušení stravenek a dalších benefitů, stravenky a daně

Aktualizováno 3. 2. 2013 23:26
Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 navrhl v rámci daňové reformy zrušit některé dosavadní daňové výhody pro stravenky a firemní stravování. Změny měly platit od roku 2013
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 navrhl v rámci daňové reformy zrušit některé dosavadní daňové výhody pro stravenky a firemní stravování. Změny měly platit od roku 2013. Koalice ODS, TOP 09 a VV se však nakonec rozhodla odklad na rok 2014 a nakonec až 2015.

Kvůli odporu Věcí veřejných a části ODS však omezení stravenek neprošlo a ze schválené daňové reformy vypadlo.

Podle nejnovějšího návrhu z ledna 2013 chce Kalousek odstartovat reformu přece jen od roku 2014, podpora slábnoucí vládní koalice však není jistá. Ani tento nový návrh už neobsahuje omezení daňového zvýhodnění stravenek. Ministerstvo nyní usiluje zrušit jen zaměstnanecký paušál v jednotné výši 3000 korun ročně, který sněmovna schválila v roce 2011, ačkoliv byl původně myšlen jako kompenzace právě "za stravenky" po jejich plánovaném zrušení (od roku 2014 nebo 2015).

Kalousek chtěl v rámci daňové reformy odstranit nesystémové výjimky . Vadilo mu také, že dosavadní výhody pro část zaměstnanců musí fakticky dotovat i ti, kteří je nevyužívají.

Zatímco dosud je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně i pojistného, nově měl podléhat standardnímu režimu. Tento propad měl lidem kompenzovat nový paušál pro zaměstnance ve výši 250 korun měsíčně - ten by si nově mohli odečítat i ti, kdo benefity dosud nevyužívají.

Jak ale ukazuje výpočet, paušál se "spotřebuje" především na kompenzaci ostatních dopadů daňové reformy, takže případné zdanění stravenek by stejně nepokryl.

Firmám se mělo zdanění stravenek vykompenzovat snížením sazby pro odvody pojistného z 34 na 32,5 procenta - ani v tomto případě to ale (vzhledem k souvisejícím změnám) neznamená, že si všechny polepší.

Kalousek nicméně neplánoval "zrušení stravenek", chtěl jen omezit jejich daňové zvýhodnění. Bude záležet hlavně na zaměstnavatelích, zda lidem tyto benefity po omezení daňových výhod zanechají.

Druhá z dosavadních výhod - možnost zaměstnavatelů odečíst si stravenky z daní jako uznatelný výdaj - totiž měla podle návrhu zůstat, naopak měly odpadnout její limity.

Současně měly skončit daňové výhody u řady dalších benefitů, zejména režijních jízdenek nebo příspěvků z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Jak to funguje dosud

Zjednodušeně lze říci, že zaměstnavatel nyní přispívá na stravenky 55 procenty jejich hodnoty. Zbytek si platí zaměstnanec ze své mzdy.

Kdo tedy "dostává" stravenky za 1600 korun měsíčně (dvacet dnů v měsíci po 80 korunách), ve skutečnosti mu zaměstnavatel dává jen 880 korun měsíčně (44 korun denně). Zbývajícími 720 korunami měsíčně (36 korunami denně) přispívá zaměstnanec ze svého.

Proč vlastně zaměstnavatel dává zmíněných 880 korun ve stravenkách, místo aby lidem prostě o zmíněnou částku navýšil hrubou mzdu? Je to pro obě strany daňově výhodnější.

Ze zmíněných 880 korun, kterými firma přispívá na stravenky, totiž lidé nemusí danit ani z nich odvádět sociální a zdravotní pojištění. Čistý příjem se jim tedy zvýší skutečně o 880 korun.

Podobně výhodné jsou stravenky i na straně zaměstnavatele. Ani on z nich neodvádí sociální a zdravotní pojištění, navíc si je do určitého limitu může "dát do nákladů", tedy odepisovat z daní.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
Další zprávy