Daňová reforma a další chystané změny daní

27. 12. 2013 20:00
Jako daňová reforma je označován rozsáhlý soubor zásadních změn několika daňových zákonů schválených vládou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Jako daňová reforma je označován rozsáhlý soubor zásadních změn několika daňových zákonů, především o daních z příjmů, navržený ministrem financí Miroslavem Kalouskem z TOP a schválená vládou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Miroslav Kalousek chtěl daňovou reformu původně spustit už od roku 2010, tehdy ještě ve vládě Mirka Topolánka. Zcela nový zákon měl nahradit mnohokrát novelizovanou normu z roku 1991. Mezi hlavní cíle patřilo zrušení nesystémových výjimek. Změny neprošly nejen kvůli odporu vůči omezení výjimek, ale také kvůli slabému postavení tehdejší koalice a jejímu předčasnému konci.

Hlavním cílem reformy bylo podle Kalouska snížit administrativní náklady daňových poplatníků a státu. "To může přinést pouze jednoduchý a přehledný daňový systém, který bude dlouhodobě stabilní bez neustálých změn," říká. Konec některých výjimek má vést k rovným podmínkám pro všechny. "Nesystémové výhody nemohou být dotovány těmi lidmi, kteří je nemohou využívat," dodává Kalousek.

Balík zákonů tvořících daňovou reformu a souvisejících se vznikem jednotného inkasního místa schválili poslanci už v roce 2011. Změny měly být původně účinné už od roku 2013. V listopadu 2011 se ale koalice dohodla na ročním odkladu. O pár týdnů později pak reformu odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.

Kalousek avizoval, že se pokusí účinnost balíku znovu vrátit na začátek roku 2014. Nakonec se ministerstvo rozhodlo ,,urychlit" jen méně podstatnou část z původního souboru. Kalousek zdůrazňoval, že tyto změny jsou nutné kvůli novému občanskému zákoníku či novému zákonu o obchodních korporacích (nástupce obchodního zákoníku). Společně s těmito víceméně legislativně-technickými změnami se ale v balíčku pokusil prosadit i věcné změny, které s novými kodexy nesouvisely.

Ve sněmovně, kde mezitím koalice ztratila jasnou většinu, sice návrh na druhý pokus prošel, levicí ovládaný Senát jej ale v září 2013 odmítl. A protože sněmovna se předčasně rozpustila, musela potřebné změny (spolu s dalšími) prosadit vláda formou zákonného opatření v říjnu 2013. 

Některé změny mezitím Kalousek prosadil jako součást vládního balíčku rozpočtových opatření od roku 2013. Balíček zavedl například dočasné progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy (tříletý "solidární příspěvek" a zrušení stropů na zdravotní pojištění), omezil také uplatnění výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných nebo základní slevy na poplatníka u vydělávajících důchodců.

Svou představu chce od roku 2015 prosadit rodící se vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Nehovoří o reformě, plánuje "jen" několik větších či menších změn. 

 

Právě se děje

před 35 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy