Daňová reforma a další chystané změny daní

27. 12. 2013 20:00
Jako daňová reforma je označován rozsáhlý soubor zásadních změn několika daňových zákonů schválených vládou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Jako daňová reforma je označován rozsáhlý soubor zásadních změn několika daňových zákonů, především o daních z příjmů, navržený ministrem financí Miroslavem Kalouskem z TOP a schválená vládou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Miroslav Kalousek chtěl daňovou reformu původně spustit už od roku 2010, tehdy ještě ve vládě Mirka Topolánka. Zcela nový zákon měl nahradit mnohokrát novelizovanou normu z roku 1991. Mezi hlavní cíle patřilo zrušení nesystémových výjimek. Změny neprošly nejen kvůli odporu vůči omezení výjimek, ale také kvůli slabému postavení tehdejší koalice a jejímu předčasnému konci.

Hlavním cílem reformy bylo podle Kalouska snížit administrativní náklady daňových poplatníků a státu. "To může přinést pouze jednoduchý a přehledný daňový systém, který bude dlouhodobě stabilní bez neustálých změn," říká. Konec některých výjimek má vést k rovným podmínkám pro všechny. "Nesystémové výhody nemohou být dotovány těmi lidmi, kteří je nemohou využívat," dodává Kalousek.

Balík zákonů tvořících daňovou reformu a souvisejících se vznikem jednotného inkasního místa schválili poslanci už v roce 2011. Změny měly být původně účinné už od roku 2013. V listopadu 2011 se ale koalice dohodla na ročním odkladu. O pár týdnů později pak reformu odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.

Kalousek avizoval, že se pokusí účinnost balíku znovu vrátit na začátek roku 2014. Nakonec se ministerstvo rozhodlo ,,urychlit" jen méně podstatnou část z původního souboru. Kalousek zdůrazňoval, že tyto změny jsou nutné kvůli novému občanskému zákoníku či novému zákonu o obchodních korporacích (nástupce obchodního zákoníku). Společně s těmito víceméně legislativně-technickými změnami se ale v balíčku pokusil prosadit i věcné změny, které s novými kodexy nesouvisely.

Ve sněmovně, kde mezitím koalice ztratila jasnou většinu, sice návrh na druhý pokus prošel, levicí ovládaný Senát jej ale v září 2013 odmítl. A protože sněmovna se předčasně rozpustila, musela potřebné změny (spolu s dalšími) prosadit vláda formou zákonného opatření v říjnu 2013. 

Některé změny mezitím Kalousek prosadil jako součást vládního balíčku rozpočtových opatření od roku 2013. Balíček zavedl například dočasné progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy (tříletý "solidární příspěvek" a zrušení stropů na zdravotní pojištění), omezil také uplatnění výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných nebo základní slevy na poplatníka u vydělávajících důchodců.

Svou představu chce od roku 2015 prosadit rodící se vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Nehovoří o reformě, plánuje "jen" několik větších či menších změn. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Státy Evropské unie se shodly na úpravě sazeb DPH

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dva lidé zemřeli při střelbě v administrativním centru v Moskvě

Nejméně dva lidé zemřeli a čtyři utrpěli zranění při střelbě v centru služeb poskytovaných ruskými úřady na jihovýchodě Moskvy. Pachatele se podařilo na místě zadržet. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje z orgánů zabývajících se stíháním trestné činnosti.

Muž střílel z blíže neupřesněné bojové zbraně, která na něj nebyla registrovaná. Jaký byl motiv jeho jednání, není zatím jasné. Nicméně je možné, že se jedná o psychicky narušenou osobu. Vyšetřovatelé zadrženého poslali na psychiatrické vyšetření.

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková informaci o střelbě v moskevském administrativním centru, která si vyžádala dva mrtvé, potvrdila. Útočníkem podle ní byl 45letý Moskvan, kterého zadržel jeden z pracovníků centra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy