Kdo splácí hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření (běžného i překlenovacího), může si v rámci jedné domácnosti odečíst z daňového základu až 300 000 korun ročně, maximálně však 25 000 korun za každý měsíc splácení. Pro obstarané bytové potřeby od 1. 1. 2021 platí odpočet 150 000 korun. V praxi to znamená, že maximální odečitatelná položka činí 45 000 korun ročně, v případě sníženého odpočtu pak 22 500 korun.

Jak si z daní odečíst úroky u hypotéky

Daňový základ si lze snížit pouze o zaplacené úroky, nikoliv o celkovou výši splátek.

Potvrzení, kolik jste v loňském roce zaplatili na úrocích, by vám měla automaticky (většinou už během ledna) poslat banka nebo stavební spořitelna. Jestli jste jej nedostali, požádejte ji o to, na potvrzení máte nárok a musíte jej přiložit k daňovému přiznání.

Podmínkou odečtu je použití úvěru na "bytové potřeby" (viz zákon o daních z příjmů). Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup domu či bytu určeného k vašemu trvalému bydlení (přihlášení k trvalému bydlišti však není podmínkou), nikoliv jen k rekreaci. Zákon hovoří o vlastním trvalém bydlení nebo k trvalé bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

Druhou podmínkou je, aby poplatník byl "účastníkem úvěru". Nestačí, když jej fakticky splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě.

Splácíte-li více úvěrů, můžete zaplacené úroky sečíst, a to až do zmíněné hranice 300 000 korun.

Pozor, úroky se odečítají "jen" ze základnu daně, nikoliv ze samotné (výsledné) daně. Hranice 300 000 korun ročně tedy umožňuje snížit si daň až o 45 000 korun.

Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky, což výslovně potvrdilo i ministerstvo financí.