Odpočet hypotéky z daní 2020 a 2021

Aktualizováno 30. 3. 2020 14:24
Daňový základ si lze snížit pouze o zaplacené úroky z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření, nikoliv o celkovou výši splátek. Lze si odečíst až 300 000 korun od ročního základu daně (maximálně 25 tisíc korun měsíčně), to znamená maximální úsporu na dani 45 000 korun. Úvěrem však musí dotyčný řešit bytovou potřebu.
Foto: Thinkstock

Kdo splácí hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření (běžného i překlenovacího), může si v rámci jedné domácnosti odečíst z daňového základu až 300 000 korun ročně, maximálně však 25 000 korun za každý měsíc splácení. Pro obstarané bytové potřeby od 1. 1. 2021 platí odpočet 150 000 korun. V praxi to znamená, že maximální odečitatelná položka činí 45 000 korun ročně, v případě sníženého odpočtu pak 22 500 korun.

Jak si z daní odečíst úroky u hypotéky

Daňový základ si lze snížit pouze o zaplacené úroky, nikoliv o celkovou výši splátek.

Potvrzení, kolik jste v loňském roce zaplatili na úrocích, by vám měla automaticky (většinou už během ledna) poslat banka nebo stavební spořitelna. Jestli jste jej nedostali, požádejte ji o to, na potvrzení máte nárok a musíte jej přiložit k daňovému přiznání.

Podmínkou odečtu je použití úvěru na "bytové potřeby" (viz zákon o daních z příjmů). Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup domu či bytu určeného k vašemu trvalému bydlení (přihlášení k trvalému bydlišti však není podmínkou), nikoliv jen k rekreaci. Zákon hovoří o vlastním trvalém bydlení nebo k trvalé bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

Druhou podmínkou je, aby poplatník byl "účastníkem úvěru". Nestačí, když jej fakticky splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě.

Splácíte-li více úvěrů, můžete zaplacené úroky sečíst, a to až do zmíněné hranice 300 000 korun.

Pozor, úroky se odečítají "jen" ze základnu daně, nikoliv ze samotné (výsledné) daně. Hranice 300 000 korun ročně tedy umožňuje snížit si daň až o 45 000 korun.

Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky, což výslovně potvrdilo i ministerstvo financí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Chladněji než doposud. Vláda kvůli krizi snížila minimální povolené teploty na pracovištích

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu.

Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy