Kdo splácí hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření (běžného i překlenovacího), může si v rámci jedné domácnosti odečíst z daňového základu až 300 000 korun ročně, maximálně však 25 000 korun za každý měsíc splácení.
Pro daňové přiznání za rok 2019 se oproti předchozímu roku nic nezměnilo. Omezení měla dříve přinést daňová reforma z dílny exministra Miroslava Kalouska, ale tu nakonec nová vláda zrušila (a jiné omezení neprosadila).
Jak si z daní odečíst úroky u hypotéky
Daňový základ si lze snížit pouze o zaplacené úroky, nikoliv o celkovou výši splátek.
Potvrzení, kolik jste v loňském roce zaplatili na úrocích, by vám měla automaticky (většinou už během ledna) poslat banka nebo stavební spořitelna. Jestli jste jej nedostali, požádejte ji o to, na potvrzení máte nárok a musíte jej přiložit k daňovému přiznání.
Podmínkou odečtu je použití úvěru na "bytové potřeby" (viz zákon o daních z příjmů). Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup domu či bytu určeného k vašemu trvalému bydlení (přihlášení k trvalému bydlišti však není podmínkou), nikoliv jen k rekreaci. Zákon hovoří o vlastním trvalém bydlení nebo k trvalé bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.
Druhou podmínkou je, aby poplatník byl "účastníkem úvěru". Nestačí, když jej fakticky splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě.
Splácíte-li více úvěrů, můžete zaplacené úroky sečíst, a to až do zmíněné hranice 300 000 korun.
Pozor, úroky se odečítají "jen" ze základnu daně, nikoliv ze samotné (výsledné) daně. Hranice 300 000 korun ročně tedy umožňuje snížit si daň až o 45 000 korun.
Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky, což výslovně potvrdilo i ministerstvo financí.
