Odpočet hypotéky z daní 2020 a 2021

Aktualizováno 30. 3. 2020 14:24
Daňový základ si lze snížit pouze o zaplacené úroky z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření, nikoliv o celkovou výši splátek. Lze si odečíst až 300 000 korun od ročního základu daně (maximálně 25 tisíc korun měsíčně), to znamená maximální úsporu na dani 45 000 korun. Úvěrem však musí dotyčný řešit bytovou potřebu.
Foto: Thinkstock

Kdo splácí hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření (běžného i překlenovacího), může si v rámci jedné domácnosti odečíst z daňového základu až 300 000 korun ročně, maximálně však 25 000 korun za každý měsíc splácení. Pro obstarané bytové potřeby od 1. 1. 2021 platí odpočet 150 000 korun. V praxi to znamená, že maximální odečitatelná položka činí 45 000 korun ročně, v případě sníženého odpočtu pak 22 500 korun.

Jak si z daní odečíst úroky u hypotéky

Daňový základ si lze snížit pouze o zaplacené úroky, nikoliv o celkovou výši splátek.

Potvrzení, kolik jste v loňském roce zaplatili na úrocích, by vám měla automaticky (většinou už během ledna) poslat banka nebo stavební spořitelna. Jestli jste jej nedostali, požádejte ji o to, na potvrzení máte nárok a musíte jej přiložit k daňovému přiznání.

Podmínkou odečtu je použití úvěru na "bytové potřeby" (viz zákon o daních z příjmů). Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup domu či bytu určeného k vašemu trvalému bydlení (přihlášení k trvalému bydlišti však není podmínkou), nikoliv jen k rekreaci. Zákon hovoří o vlastním trvalém bydlení nebo k trvalé bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

Druhou podmínkou je, aby poplatník byl "účastníkem úvěru". Nestačí, když jej fakticky splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě.

Splácíte-li více úvěrů, můžete zaplacené úroky sečíst, a to až do zmíněné hranice 300 000 korun.

Pozor, úroky se odečítají "jen" ze základnu daně, nikoliv ze samotné (výsledné) daně. Hranice 300 000 korun ročně tedy umožňuje snížit si daň až o 45 000 korun.

Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky, což výslovně potvrdilo i ministerstvo financí.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy