Rupert Murdoch

17. 7. 2011 19:51
Rupert Murdoch je mediálním magnátem, šéfem News Corporation a jedním z nejvlivnějších a nejmocnějších lidí na světě.
Rupert Murdoch
Rupert Murdoch | Foto: Reuters

Rupert Murdoch je mediálním magnátem, šéfem News Corporation a jedním z nejvlivnějších a nejmocnějších lidí na světě.

Kariéra

Jeho kariéra začala, když mu jeho otec, regionální mediální magnát odkázal poloviční podíl ve dvou novinách z australského Adelaide. Dvaadvacetiletý absolvent Oxfordu s krátkou zkušeností z britského Daily Express tak odstartoval cestu, během které se mu nejprve podařilo vytvořit první celoaustralské noviny - Australian, načež začal expandovat i do světa.

V roce 1968 koupil týdeník News of the World a o rok později The Sun. Z původně prodělečného deníku vybudoval nejčtenější bulvár v Británii. Brzy následovaly tiskoviny The Times, Sunday Times a vstup na americký trh.

Postupně začal svou pozornost otáčet také k televiznímu vysílání. Jelikož jako Australan by nemohl vlastnit televizní stanici, odstěhoval se v roce 1985 do New Yorku a stal se americkým občanem. Zároveň v Británii odstartoval satelitní Sky Television.

Podařilo se mu vyrovnat se i s dluhy, které na společnost přišly na začátku devadesátých let dvacátého století. V roce 2005 koupila News Corporation sociální síť MySpace. Zaplatila za ni 580 milionů dolarů a to i přesto, že hodnota MySpace byla odhadována na "pouhých" 125 milionů. MySpace však nakonec těžce neustál konkurenci ostatních sociálních sítí a byl prodán za 35 milionů dolarů reklamní společnosti.

V roce 2007 pak do portfolia News Corp. přibyla společnost Dow Jones (viz. níže).

Osobnost

Některými je obdivován pro svou podnikatelskou bezohlednost, energii i ochotu riskovat; lidé, kteří ho příliš v lásce nemají - těch bude zřejmě více - to naopak přičítají právě oné bezohlednosti, cynismu a způsobu jakým degradoval novinařinu ve snaze přinášet senzační titulky.

Jeho majetek odhadoval magazín Forbes k březnu roku 2011 na 7,6 miliard dolarů. Kromě toho ho považuje za třináctého nejmocnějšího člověka planety.

News Corporation

Impérium News Corporation zahrnuje velká množství tištěných i digitálních periodik v Británii, Austrálii a Spojených státech (například The Sunday Mail, The Sunday Telegraph, The Sun, The Sunday Times, The Times, Daily Telegraph, New York Post, vydavatelství Harper Collins Publishers a mnohé další), vysílací síť FOX, kabelové televize (FOX News Channel, FOX Sports Net, National Geographic a další), filmové a televizní studio 20th Century Fox a jeho pobočky (stojí mimochodem i za mimořádně úspěšným Avatarem). Kromě toho má společnost podíly i v satelitních televizích (BSkyB, FOXTEL, Sky Deutschland nebo SKY Italia). Murdoch se snažil o převzetí nadpoloviční většiny britské BSkyB, což mu prakticky znemožnil skandál s odposlechy.

V druhé polovině roku 2007 se Murdochovi podařilo získat Dow Jones & Co (mimo jiné vydavatele The Wall Street Journal) od rodiny Bancroftových za 5,6 miliardy dolarů (115 miliard korun).

K 31. březnu 2011 držela společnost News Corporation majetek v hodnotě asi 60 miliard dolarů s ročním obratem asi 33 miliard dolarů.

Politici jako figurky

Obrovská čtenost a sledovanost jím vlastněných médií udělala z Murdocha velmi mocnou osobu, kterou si mnozí politici naučili předcházet - to je zejména případ Velké Británie. Až do premiérského působení konzervativce
Johnyho Majora podporoval konzervativce. Před volbami v roce 1997 změnil směr, The Sun začal podporovat Tonyho Blaira, který se nakonec premiérem opravdu stal. Kromě toho výrazně pomohl do funkce kanadskému předsedovi vlády Stephenu Harperovi či americkému prezidentovi Baracku Obamovi.

Kauza s odposlechy nevinných lidí - členů rodin obětí různých činů - výrazně Murdocha a jeho impérium zasáhla. Mohlo by se teď jednoduše stát, že se léty vypracovaný vliv obrátí proti němu. Prvním obětním beránkem byl týdeník News of the World, jehož vydávání Murdoch, po zvěřejnění aféry s odposlechy, ukončil.

Základní informace

Rupert Murdoch se narodil v roce 1931 v Austrálii. Studoval na prestižním britské univerzitě v Oxfordu. Je potřetí ženatý, se svou druhou ženou se po 31 letech rozvedl, aby si o tři týdny později vzal šestatřicetiletou Wendi Dengovou, s níž má dvě děti. Z jeho dalších čtyřech dospělých potomků u něho zůstal pracovat jen syn James. Ten nakonec dostal na starost řízení činností News Corporation v Evropě a Asii.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy