Lancia

23. 9. 2011 16:54
Automobilku Lancia založil v listopadu 1906 společně se svým přítelem závodní jezdec Fiatu Vincenzo Lancia.
Lancia Stratos.
Lancia Stratos. | Foto: Fiat Press

Automobilku Lancia založil v listopadu 1906 společně se svým přítelem závodní jezdec Fiatu Vincenzo Lancia. Od roku 1969 je značka Lancia součástí koncernu Fiat.

Počátky a 20. a 30. léta

První vůz vyjel z pásů v roce 1907 jako typ 51, záhy však byl přejmenován na Alfu. Další typ 53, zvaný Dialfa, se od Alfy lišil jen přidáním dalších dvou válců, takže objem jeho motoru se zvýšil na 3,8 litru. Dalším modelem byla Lancia Beta 20 HP z roku 1909, Theta z roku 1913 zase byla prvním evropským vozem s vestavěným elektrickým systémem. V průběhu války byla Lancia, podobně jako jiné automobilky, zařazena mezi válečné podniky a vyráběla vojenská vozidla.

V roce 1918 si však nechal Vincenzo Lancia patentovat prototyp motoru s osmi válci uspořádanými do V s úhlem rozevření 45 stupňů a dvanáctiválec s uspořádáním válců do „úzkého“ V (s úhlem rozevření pouhých 22 stupňů), který předznamenal podobu vozidel Lancia po mnoho let.

Dalším revolučním typem italského výrobce se v roce 1922 stal model Lambda. Přinesl řadu technických novinek, znamenajících nový směr v konstrukci automobilů. Byl to první automobil na světě s ocelovou samonosnou konstrukcí, nezávislým zavěšením předních kol a motorem V4 (2120 cm3, 37 kW/27 k). V roce 1932 přišla Lancia s dalším přelomovým typem Augusta, jehož motor V4 měl tentokrát objem jen 1196 cm3 a výkon 26 kW. Zaujala zejména bezrámovou celokovovou karoserií, neobvyklým uspořádáním dveří, zavěšených vpředu a vzadu, takže vůz neměl středový sloupek. Toto řešení pak používal i u další typů.

Značka Lancia se ve 30. letech zaměřila na zvyšování komfortu automobilů - v roce 1931 si například technici Lancie nechali patentovat pružné uložení motoru, které zabraňovalo přenášení vibrací do karoserie. Toto uložení motoru bylo poprvé použito u typu Astura (od začátku třicátých let začala Lancia používat typové označení začínající písmenem A), následovaném modelem Aprilia, který se vyznačoval například nízkým koeficientem odporu vzduchu a velmi dobrými jízdními vlastnostmi. Menší verzí Aprilie byl typ Ardea (1939) s pětirychlostní převodovkou a 12voltovým elektrickým systémem.

Poválečný vývoj

Po skončení druhé světové války a nutné obnově továren zahájila Lancia výrobu předválečného typu Aprilia a o něco později i jeho zmenšenou verzi Ardea; v roce 1947 pak vytvořil otevřenou Asturu. První poválečnou konstrukci značky Lancia představoval typ Aurelia (1950), poháněný prvním sériově vyráběným motorem V6 na světě. Třetí série (z celkem šesti vyrobených) ve své době byla s maximální rychlostí 185 km/h jedním z nejrychlejších sériových aut na světě.

Lancia se však nezaměřovala jen na bohaté zákazníky. Důkazem toho byl model nižší střední třídy Appia, který se vyráběl od roku 1953 a nahradil typy Aprilia a Ardea. Pod vedením Gianniho Lancii se výrazně zvýšil také zájem Lancie o motoristický sport, který byl nejmarkantnější na začátku 50. let, kdy Lancia vyrobila pět takových modelů. V roce 1955 však Lancia svoji závodní stáj rozpustila a závodní vozy předala zdarma firmě Ferrari.

Padesátá léta znamenala také změnu v označování vozů. Po sérii modelů začínajících písmenem A Lancia začala označovat modely názvem začínajícím na písmeno F. V kategorii luxusních automobilů to byl například šestimístný sedan klasické koncepce Flaminia, řadu zájemců si získalo také kupé a vyvíjet se začaly i sportovní verze, například Flaminia Sport Zagato. Průlomovým vozem byla také Lancia Flavia, která byla prvním italským automobilem s předním pohonem a stejně jako jeho předchůdce se vyráběl také ve sportovních verzích. Dalším modelem byla Fulvia, v té době však musela Lancia řešit také finanční problémy, které vyřešila až v roce 1969 postoupením Fiatu.

Pod křídly Fiatu

U něho měla reprezentovat především luxusní a sportovní část výroby. Mezi první typy patřila Beta (1972, první Lancia s motorem a převodovkou uloženými vpředu napříč), Gamma (1976), Thema (1984), Kappa (1994) a Thesis (2002), mezi sportovní zase Stratos, Delta (1979; získala titul evropský automobil roku 1980 a šestkrát zvítězila v mistrovství světa v automobilových soutěžích) a od ní odvozená Prisma a následná Dedra (1989), nebo Rallye 037. Kromě nich Lancia představila také svůj nejmenší vůz v nabídce Lancie pod názvem Y10, a později Y, v roce 1994 pak obohatila nabídku svých modelů o velkoprostorový automobil Z (Zeta), vyvinutý ve spolupráci se společnostmi Peugeot/Citroën a Fiat.

Současnou produkci představují kromě Ypsilonu modely Musa (MPV od roku 2004), Phedra (velkoprostorový vůz vyvinutý v roce 2002) a Delta.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy