Lancia

23. 9. 2011 16:54
Automobilku Lancia založil v listopadu 1906 společně se svým přítelem závodní jezdec Fiatu Vincenzo Lancia.
Lancia Stratos.
Lancia Stratos. | Foto: Fiat Press

Automobilku Lancia založil v listopadu 1906 společně se svým přítelem závodní jezdec Fiatu Vincenzo Lancia. Od roku 1969 je značka Lancia součástí koncernu Fiat.

Počátky a 20. a 30. léta

První vůz vyjel z pásů v roce 1907 jako typ 51, záhy však byl přejmenován na Alfu. Další typ 53, zvaný Dialfa, se od Alfy lišil jen přidáním dalších dvou válců, takže objem jeho motoru se zvýšil na 3,8 litru. Dalším modelem byla Lancia Beta 20 HP z roku 1909, Theta z roku 1913 zase byla prvním evropským vozem s vestavěným elektrickým systémem. V průběhu války byla Lancia, podobně jako jiné automobilky, zařazena mezi válečné podniky a vyráběla vojenská vozidla.

V roce 1918 si však nechal Vincenzo Lancia patentovat prototyp motoru s osmi válci uspořádanými do V s úhlem rozevření 45 stupňů a dvanáctiválec s uspořádáním válců do „úzkého“ V (s úhlem rozevření pouhých 22 stupňů), který předznamenal podobu vozidel Lancia po mnoho let.

Dalším revolučním typem italského výrobce se v roce 1922 stal model Lambda. Přinesl řadu technických novinek, znamenajících nový směr v konstrukci automobilů. Byl to první automobil na světě s ocelovou samonosnou konstrukcí, nezávislým zavěšením předních kol a motorem V4 (2120 cm3, 37 kW/27 k). V roce 1932 přišla Lancia s dalším přelomovým typem Augusta, jehož motor V4 měl tentokrát objem jen 1196 cm3 a výkon 26 kW. Zaujala zejména bezrámovou celokovovou karoserií, neobvyklým uspořádáním dveří, zavěšených vpředu a vzadu, takže vůz neměl středový sloupek. Toto řešení pak používal i u další typů.

Značka Lancia se ve 30. letech zaměřila na zvyšování komfortu automobilů - v roce 1931 si například technici Lancie nechali patentovat pružné uložení motoru, které zabraňovalo přenášení vibrací do karoserie. Toto uložení motoru bylo poprvé použito u typu Astura (od začátku třicátých let začala Lancia používat typové označení začínající písmenem A), následovaném modelem Aprilia, který se vyznačoval například nízkým koeficientem odporu vzduchu a velmi dobrými jízdními vlastnostmi. Menší verzí Aprilie byl typ Ardea (1939) s pětirychlostní převodovkou a 12voltovým elektrickým systémem.

Poválečný vývoj

Po skončení druhé světové války a nutné obnově továren zahájila Lancia výrobu předválečného typu Aprilia a o něco později i jeho zmenšenou verzi Ardea; v roce 1947 pak vytvořil otevřenou Asturu. První poválečnou konstrukci značky Lancia představoval typ Aurelia (1950), poháněný prvním sériově vyráběným motorem V6 na světě. Třetí série (z celkem šesti vyrobených) ve své době byla s maximální rychlostí 185 km/h jedním z nejrychlejších sériových aut na světě.

Lancia se však nezaměřovala jen na bohaté zákazníky. Důkazem toho byl model nižší střední třídy Appia, který se vyráběl od roku 1953 a nahradil typy Aprilia a Ardea. Pod vedením Gianniho Lancii se výrazně zvýšil také zájem Lancie o motoristický sport, který byl nejmarkantnější na začátku 50. let, kdy Lancia vyrobila pět takových modelů. V roce 1955 však Lancia svoji závodní stáj rozpustila a závodní vozy předala zdarma firmě Ferrari.

Padesátá léta znamenala také změnu v označování vozů. Po sérii modelů začínajících písmenem A Lancia začala označovat modely názvem začínajícím na písmeno F. V kategorii luxusních automobilů to byl například šestimístný sedan klasické koncepce Flaminia, řadu zájemců si získalo také kupé a vyvíjet se začaly i sportovní verze, například Flaminia Sport Zagato. Průlomovým vozem byla také Lancia Flavia, která byla prvním italským automobilem s předním pohonem a stejně jako jeho předchůdce se vyráběl také ve sportovních verzích. Dalším modelem byla Fulvia, v té době však musela Lancia řešit také finanční problémy, které vyřešila až v roce 1969 postoupením Fiatu.

Pod křídly Fiatu

U něho měla reprezentovat především luxusní a sportovní část výroby. Mezi první typy patřila Beta (1972, první Lancia s motorem a převodovkou uloženými vpředu napříč), Gamma (1976), Thema (1984), Kappa (1994) a Thesis (2002), mezi sportovní zase Stratos, Delta (1979; získala titul evropský automobil roku 1980 a šestkrát zvítězila v mistrovství světa v automobilových soutěžích) a od ní odvozená Prisma a následná Dedra (1989), nebo Rallye 037. Kromě nich Lancia představila také svůj nejmenší vůz v nabídce Lancie pod názvem Y10, a později Y, v roce 1994 pak obohatila nabídku svých modelů o velkoprostorový automobil Z (Zeta), vyvinutý ve spolupráci se společnostmi Peugeot/Citroën a Fiat.

Současnou produkci představují kromě Ypsilonu modely Musa (MPV od roku 2004), Phedra (velkoprostorový vůz vyvinutý v roce 2002) a Delta.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 2 hodinami

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy