Súdán

21. 6. 2011 10:36
Súdán, největší země Afriky, se v důsledku referenda dělí na jižní a severní část.
Foto: Aktuálně.cz

Súdán je africkým státem, který se 9. července 2011 dělí na dva samostatné státy - Severní a Jižní Súdán, čímž přichází o primát největší země Afriky.

O rozdělení rozhodli obyvatelé jihu v referendu konaném na začátku ledna 2011. Pro stát, jenž si prošel dvěma občanskými válkami, které si vyžádaly hrozivý počet 1,5 milion obětí, by to mělo znamenat uklidnění a mír.

Poslední týdny před oddělením byly přesto ve znamení nepokojů - do úrodného a na zdroje ropy bohatého regionu Abyei, který leží na demarkační hranici obou států (většina zdrojů ropy je na jižní straně), vstoupila severosúdánská armáda pod záminkou "zbavování regionu sil, které se zde zdržují ilegálně". Z regionu uprchlo ke konci května 150 tisíc lidí a hrozí tu tak čistky podobné těm v Darfúru - za týden armáda spálila a zničila třetinu civilních domů.

Konflikt v Darfúru

Darfúr, region na západě Súdánu hraničící s Čadem a Středoafrickou republikou, byl dlouhou dobu oblastí napětí, pramenícího z dohadů o vlastnictví půdy a práva na pastvu mezi převážně nomádskými Araby a zemědělci z komunit Fur, Massaleet a Zaghawa.

V roce 2003 začaly dvě organizace - Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM) a Súdánská osvobozenecká armáda - s ozbrojenými útoky proti vládním cílům. Vládu rebelové obviňovali zejména z protežování Arabů na jedné a utiskování černých Afričanů na straně druhé.

Vláda povolila vznik "domobrany" a ačkoliv se distancovala od arabské milice Džanžavídů, někteří uprchlíci zmiňovali, že právě milice vtrhávaly po náletech vládních letadel do vesnic, vraždily muže a znásilňovaly ženy.

Panovalo zde vážné podezření z pokusů o genocidu, ačkoliv vyšetřovatelé OSN činy klasifikovali jako válečné zločiny.

Přes dva miliony lidí byly donuceny opustit své domovy a 200 - 400 tisíc jich údajně bylo zabito. Uprchlíci se soustřeďují buď v táborech kolem větších měst nebo za hranicí s Čadem. Právě tento stát má ve své východní části podobné etnické složení jako Súdán, což umožnilo rozšíření konfliktu i sem. Kolem táborů podle uprchlíků stále hlídkují arabské milice, které vraždí kohokoliv, kdo se vzdálí od tábora.

V oblasti působí mnoho humanitárních a mírotvorných organizací a jednotlivců - jejich působnost je však často velmi omezena, vzhledem k nebezpečí, které jim hrozí.

Právě na ochranu táborů a konvojů s pomocí měla OSN spolu s Africkou unií vyslat do Darúru své vojáky. Mise však selhává.

Největší odpovědnost za válku v Darfúru padá zřejmě na hlavu súdánského prezidenta Omara al-Bašíra za podporu provládních jednotek. Na důkaz toho byl Bašír v roce 2009 obviněn haagským soudním tribunálem z válečných zločinů. Přezkoumává se také možnost obvinění z genocidy.

V únoru 2010 uzavřeli zástupci vlády a povstaleckého Hnutí pro spravedlnost a rovnost dohodu, která měla následně vést ke konečnému míru. Ani jedna strana však nedokázala dotáhnout příměří do konce a dohodnout se na rozdělení moci. Následně se boje v regionu znovu rozpoutaly a mír je od té doby v nedohlednu.

Historie

Největší africký stát, po získání samostatnosti na Egyptě/Velké Británii v roce 1956, velmi brzy propadl občanské válce. Ta skončila v roce 1972, uznáním autonomie jižní části, aby se rozhořela znovu o jedenáct let později.

Důvodem konfliktů byla dominance muslimského (Sunnité), Araby (39 % všech obyvatel) obývaného severu nad animistickým a křesťanským jihem, obývaným černými Afričany (52 %).

Částečné uklidnění přinesl až rok 2005, kdy po dvouletém vyjednávání byla nakonec podepsána mírová dohoda. Tím sice byla občanská válka mezi vládními jednotkami na severu a súdánskými separatisty na jihu země oficiálně ukončena, nicméně se rozhořelo několik mezikmenových konfliktů, takže se v Súdánu, ačkoliv v menší míře a lokálně, válčí dodnes.

Více jak dvě desetiletí trvající konflikt si podle některých údajů vyžádal přes dva miliony obětí a z domovů vyhnal dvojnásobný počet lidí.

Jižní Súdán tedy získal v roce 2005 rozsáhlou autonomii a šestileté období "k přemýšlení" o své potenciální samostatnosti zakončené referendem v roce 2011. V tom se 99 % hlasujících vyhlásilo pro odtržení od severu.

Mnoho lidí si slibuje, že oběma stranám konečně dojde, že ze vzájemné spolupráce (na jihu je většina zdrojů ropy, zatímco na severu rafinérie a ropovody) získají více než vzájemnými střety.

Fakta a čísla

V Súdánu v době rozdělení žilo na ploše 2,5 milionu čtverečních kilometrů 45 milionů obyvatel, přičemž skoro polovina (42 %) mladší patnácti let. Přibližně stejné procento pak odpovídá i městské populaci - hlavní město Chartúm mělo v roce 2009 asi pět milionů obyvatel. Úředními jazyky jsou v zemi s asi 60% gramotností arabština a angličtina.

Na severu funguje kombinace islámského a anglického práva, na jihu zejména právo zvykové.

Súdán je poměrně úrodná oblast (pěstuje se zejména bavlna a sezam) zároveň bohatá na zlato a zejména ropu, která tvoří drtivou většinu (95 %) súdánského exportu a z poloviny plní státní pokladnu. Odhaduje se, že pod zemí se nachází přes pět miliard barelů. Denně se vytěží 382 tisíc barelů, což ze Súdánu dělá třetího největšího producenta v subsaharské Africe - po Nigérii a Angole.

V čele země je od vojenského převratu v roce 1989 "železnou pěstí" vládnoucí Omar al-Bašír.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Venezuelská vláda obvinila opozici v čele s Guaidóem z "krvavého spiknutí"

Venezuelský prezident Nicolás Maduro v neděli označil za vůdce povstání opoziční lídry Juana Guaidóa a Leopolda Lópeze, neřekl ale, zda se zatykače týkají i jich. Do spiknutí byl podle Madura zapleten i americký diplomat. Guaidó, jehož přes padesát zemí, včetně USA, letos uznalo za dočasného prezidenta Venezuely, označil obvinění ze spiknutí za další Madurovu vymyšlenou historku.

O odhalení "teroristického spiknutí" informovala vláda autoritářského prezidenta Madura v sobotu. Podle ní měla skupina přepadnout tuto neděli dvě vojenské posádky a "vyvolat násilnosti v šesti státech (venezuelské federace)". V neděli Maduro prohlásil, že za tímto komplotem byl Guaidó, López a opět také americká a kolumbijská vláda.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Premiér by měl dnes představit Národní investiční plán. Podle listu jsou v něm projekty za osm bilionů korun.

Andrej Babiš (ANO) by měl v pondělí představit Národní investiční plán. Lidové noviny (LN) píšou, že ho projedná vláda. Předseda kabinetu listu řekl, že Národní investiční plán je pro období do roku 2050 a obsahuje více než 20 tisíc investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun. Největší priority jsou doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu, a dále zdravotnictví, energetika, klima a také kyberbezpečnost.

Babiš loni uvedl, že plán zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos na konci listopadu toto číslo upravil na 20 tisíc projektů za pět bilionů korun.

Podle Babiše růst české ekonomiky zpomaluje. Vláda proto podle premiéra vytvořila Národní investiční plán, aby zajistila další podporu růstu HDP vedle exportu a spotřeby. "Jak jsem slíbil, představíme (plán) do Vánoc," uvedl Babiš na nedávném setkání zástupců stavebních firem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy