Súdán

21. 6. 2011 10:36
Súdán, největší země Afriky, se v důsledku referenda dělí na jižní a severní část.
Foto: Aktuálně.cz

Súdán je africkým státem, který se 9. července 2011 dělí na dva samostatné státy - Severní a Jižní Súdán, čímž přichází o primát největší země Afriky.

O rozdělení rozhodli obyvatelé jihu v referendu konaném na začátku ledna 2011. Pro stát, jenž si prošel dvěma občanskými válkami, které si vyžádaly hrozivý počet 1,5 milion obětí, by to mělo znamenat uklidnění a mír.

Poslední týdny před oddělením byly přesto ve znamení nepokojů - do úrodného a na zdroje ropy bohatého regionu Abyei, který leží na demarkační hranici obou států (většina zdrojů ropy je na jižní straně), vstoupila severosúdánská armáda pod záminkou "zbavování regionu sil, které se zde zdržují ilegálně". Z regionu uprchlo ke konci května 150 tisíc lidí a hrozí tu tak čistky podobné těm v Darfúru - za týden armáda spálila a zničila třetinu civilních domů.

Konflikt v Darfúru

Darfúr, region na západě Súdánu hraničící s Čadem a Středoafrickou republikou, byl dlouhou dobu oblastí napětí, pramenícího z dohadů o vlastnictví půdy a práva na pastvu mezi převážně nomádskými Araby a zemědělci z komunit Fur, Massaleet a Zaghawa.

V roce 2003 začaly dvě organizace - Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM) a Súdánská osvobozenecká armáda - s ozbrojenými útoky proti vládním cílům. Vládu rebelové obviňovali zejména z protežování Arabů na jedné a utiskování černých Afričanů na straně druhé.

Vláda povolila vznik "domobrany" a ačkoliv se distancovala od arabské milice Džanžavídů, někteří uprchlíci zmiňovali, že právě milice vtrhávaly po náletech vládních letadel do vesnic, vraždily muže a znásilňovaly ženy.

Panovalo zde vážné podezření z pokusů o genocidu, ačkoliv vyšetřovatelé OSN činy klasifikovali jako válečné zločiny.

Přes dva miliony lidí byly donuceny opustit své domovy a 200 - 400 tisíc jich údajně bylo zabito. Uprchlíci se soustřeďují buď v táborech kolem větších měst nebo za hranicí s Čadem. Právě tento stát má ve své východní části podobné etnické složení jako Súdán, což umožnilo rozšíření konfliktu i sem. Kolem táborů podle uprchlíků stále hlídkují arabské milice, které vraždí kohokoliv, kdo se vzdálí od tábora.

V oblasti působí mnoho humanitárních a mírotvorných organizací a jednotlivců - jejich působnost je však často velmi omezena, vzhledem k nebezpečí, které jim hrozí.

Právě na ochranu táborů a konvojů s pomocí měla OSN spolu s Africkou unií vyslat do Darúru své vojáky. Mise však selhává.

Největší odpovědnost za válku v Darfúru padá zřejmě na hlavu súdánského prezidenta Omara al-Bašíra za podporu provládních jednotek. Na důkaz toho byl Bašír v roce 2009 obviněn haagským soudním tribunálem z válečných zločinů. Přezkoumává se také možnost obvinění z genocidy.

V únoru 2010 uzavřeli zástupci vlády a povstaleckého Hnutí pro spravedlnost a rovnost dohodu, která měla následně vést ke konečnému míru. Ani jedna strana však nedokázala dotáhnout příměří do konce a dohodnout se na rozdělení moci. Následně se boje v regionu znovu rozpoutaly a mír je od té doby v nedohlednu.

Historie

Největší africký stát, po získání samostatnosti na Egyptě/Velké Británii v roce 1956, velmi brzy propadl občanské válce. Ta skončila v roce 1972, uznáním autonomie jižní části, aby se rozhořela znovu o jedenáct let později.

Důvodem konfliktů byla dominance muslimského (Sunnité), Araby (39 % všech obyvatel) obývaného severu nad animistickým a křesťanským jihem, obývaným černými Afričany (52 %).

Částečné uklidnění přinesl až rok 2005, kdy po dvouletém vyjednávání byla nakonec podepsána mírová dohoda. Tím sice byla občanská válka mezi vládními jednotkami na severu a súdánskými separatisty na jihu země oficiálně ukončena, nicméně se rozhořelo několik mezikmenových konfliktů, takže se v Súdánu, ačkoliv v menší míře a lokálně, válčí dodnes.

Více jak dvě desetiletí trvající konflikt si podle některých údajů vyžádal přes dva miliony obětí a z domovů vyhnal dvojnásobný počet lidí.

Jižní Súdán tedy získal v roce 2005 rozsáhlou autonomii a šestileté období "k přemýšlení" o své potenciální samostatnosti zakončené referendem v roce 2011. V tom se 99 % hlasujících vyhlásilo pro odtržení od severu.

Mnoho lidí si slibuje, že oběma stranám konečně dojde, že ze vzájemné spolupráce (na jihu je většina zdrojů ropy, zatímco na severu rafinérie a ropovody) získají více než vzájemnými střety.

Fakta a čísla

V Súdánu v době rozdělení žilo na ploše 2,5 milionu čtverečních kilometrů 45 milionů obyvatel, přičemž skoro polovina (42 %) mladší patnácti let. Přibližně stejné procento pak odpovídá i městské populaci - hlavní město Chartúm mělo v roce 2009 asi pět milionů obyvatel. Úředními jazyky jsou v zemi s asi 60% gramotností arabština a angličtina.

Na severu funguje kombinace islámského a anglického práva, na jihu zejména právo zvykové.

Súdán je poměrně úrodná oblast (pěstuje se zejména bavlna a sezam) zároveň bohatá na zlato a zejména ropu, která tvoří drtivou většinu (95 %) súdánského exportu a z poloviny plní státní pokladnu. Odhaduje se, že pod zemí se nachází přes pět miliard barelů. Denně se vytěží 382 tisíc barelů, což ze Súdánu dělá třetího největšího producenta v subsaharské Africe - po Nigérii a Angole.

V čele země je od vojenského převratu v roce 1989 "železnou pěstí" vládnoucí Omar al-Bašír.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA odmítají lhůtu, kterou si stanovila KLDR, řekl americký vyslanec. Kim Čong-un po Novém roce vyhrožuje neupřesněnými kroky.

Spojené státy nepřistoupí na návrh Severokorejců, aby do konce roku zmírnily své požadavky. Prohlásil to v pondělí zvláštní americký vyslanec pro KLDR Stephen Biegun. Ten na návštěvě Jižní Koreje jedná o pozastavených rozhovorech o ukončení jaderných zbrojních programů KLDR.

Diplomat rovněž vyzval Pchjongjang, aby se okamžitě vrátil k jednacímu stolu, uvedla agentura AP. Návštěva se koná v době blížícího se konce lhůty, kterou dal Spojeným státům severokorejský diktátor Kim Čong-un. Jinak KLDR hrozí blíže neupřesněnými kroky.

"V této věci musím říct jasně: Spojené státy nemají lhůtu," řekl Biegun novinářům. "Jsme si plně vědomi silného potenciálu Severní Koreje dělat v příštích dnech velké provokace. Takové akce budou přinejmenším naprosto k ničemu, pokud jde o dosažení trvalého míru na Korejském poloostrově," poznamenal Biegun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vedení libereckých technických služeb podle auditu manipulovalo výnosy, část dozorčí rady rezignovala.

Vážné chyby odhalil v Technických službách města Liberce (TSML) audit, který si objednala dozorčí rada. Auditoři podezřívají vedení městské akciové společnosti ze záměrné manipulace s výnosy, odhalili například nákup strojů, které firma nevyužívá, roční odměny vyplácené několikrát do roka. Některé zakázky pro město dělala firma za dva až čtyřikrát vyšší ceny než pro jiné klienty. Část dozorčí rady firmy kvůli tomu rezignovala, uvedla dnešní Mladá fronta Dnes. 

Představenstvo TSML závěry kontroly, která se týkala hospodaření v letech 2017 a 2018, odmítá. Auditory vyzvalo, aby zprávu přepracovali, jinak podá podnět ke Komoře auditorů. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy